Zachraň můj osud 31.díl

Zachraň můj osud 31.díl

Adra si vzala z pekla to co jí patřilo. V náručí odlétá s Darkem. Amor čeká, až se k němu přidá a vyrazí hledat duchnu....

"Adro co se tam dole stalo?" Vyptával se mě dál Amor, až jsem svolila a vše mu řekla. "Ne počkej co to děláš!" Vzal jsem jeden ze svých šípů a přiložil ho k Darkově hrudi i přes protest Adry. "On vážně nemá srdce. Šíp by to poznal. Co budeme dělat?" Opatrně jsem si poskládala unavená a bolavá křídla. "Já nevím, necháme ho prospat a mezitím to probereme." Na Darka se snesla deka z peří a já viděla Amora jak ukládá lahvičku. "Děkuji ti. Hned jak to půjde seženu mu nějaké neroztrhané oblečení."

---

"Hned to mohu vyřešit a na tvoje křídla tam mám taky něco." Toho jsem se bála víc, než pekla. "To nebude nutné časem se to zahojí a pokud jde o Darka je to moje břemeno nemusíš mi s ním pomáhat." Začal vytahovat lahvičky z batohu, než jsem se stihla bránit. V mžiku se Darkovi roztrhané kalhoty změnily na černé pohodlné kalhoty a ze špinavé vesty bylo tričko s mikinou. "To je od tebe hezké." Zmrznul mi úsměv na rtech. "A teď ta tvá křídla. Prosím tě, opatrně je rozevři." Celá strnulá jsem se je snažila spíš stáhnout víc dovnitř, ale to tak šíleně bolelo, že mi nic jiného nezbylo, než je roztáhnout. V půlce se však zasekla. "Myslel jsem si to. Slepily se měla si je nechat venku, abych je mohl ošetřit hned. Nevím čeho se pořád bojíš, ale na tuhle cestu jsem připravil jen bezpečné lektvary." Zastyděla jsem se a přestala se chvět. "Promiň, ale můžeš mi pomoct?" Amor mě obešel a sehnul se. Opatrně mi lil chladivou tekutinu na záda. Další pírka skončila na zemi a tam se rozpadly v prach. "Teď to trochu zabolí, ale ničeho se neboj." Tohle se dalo snést. "Co mi to s nima děláš?" Najednou mi s křídly škubnul. "Zahojily se. Ještě je musím dostat ven celá a srovnat. Vydrž ještě chvilku."

Pár zatahání a já cítila úlevu. Po bolesti ani stopa. Otočila jsem hlavu, abych se podívala jak moc se poškodila. "Jak jsi to udělal?" Zkusmo s nimi mávnu, abych se do nich zahalila a mohla je zkontrolovat. "To je elixír obnovy. Dobrá věcička viď?" Pohladila jsem bělostná pírka po celé délce křídel. "Ty tvoje lektvary jsou úžasné. Teda některé." Amor se ušklíbnul a konečně bylo vidět, že se vrací do normálního módu, kdy je schopen jasně uvažovat. " Takže co uděláme teď?" Zeptal se mě a vyčkával. "Jdeme pro tvou Duchnu samozřejmě." Podíval se na Darka spícího v mém náručí. "Jseš si jistá? Budeš mít taky problém. Nejen s ním, ale jak v nebi tak v pekle." Zatnula jsem zuby, abych nezačala nadávat. "Toho se nebojím on je důležitější. On je můj a nikoho jiného!" Poklepal jsem Adře na rameno na důkaz soucítění. "Začíná se šeřit. Počkal bych do doby, než budeme moct rozhodit hvězdný prach a uvidíme kam nás zavede. Sestoupíme na zem?" Nadhodila jsem Darka, aby se mu pěkně spalo a nebyl rozlámaný. "Jdeme." Posledních pár mraků a budeme dole. Oba jsme schovali křídla a přeměnili andělské roucho na normální oblečení. "Dej mi Darka. Ponesu ho."

"To je dobrý Amore. Skoro nic neváží." Po tváři se mi skutálela jedna opuštěná slza. "Víš nejde o to, že si ho chceš nést sama, ale nemůžeme na sebe rovnou upoutat pozornost lidí. Na zemi nosí muži ženy." Opatrně jsem předala Darka do Amorových rukou. Trochu se zavrtěl. "Stejně se brzo probudí. Musíme najít nějaké místo, kde nebudeme na očích." Amor přikývnul.

Jeden krok a poslední úprava byla hotová. Amor měl černé džíny a modrou košili s jeho blond vlasy a modrýma očima se bylo na co koukat. Jemná tvář s úsměvem přitahovala pozornost ze všech stran. Lidé si ho prohlíželi. "Vidíš pak kdo tu přitahuje pozornost?" Pošeptala jsem mu tak, aby to nikdo jiný neslyšel. "Jak já podívej se na sebe, i když nemáš vidět křídla vypadáš jako anděl." Její dlouhé medové vlasy byly spleteny do copu se zlatou stuhou. Oči černé a uhrančivé napovídaly, že je to rebelka tělem i duší a přitom z ní vyzařoval takový nadpozemský klid. Jednoduchá sukně přepásaná ozdobným opaskem a halenka rudé barvy odhalující ramena. "Anděl s ďáblem v těle, asi tak tě vidí." V Amorových očích byly najednou vidět žertovné plamínky. " Dark nám to taky neusnadňuje. Vypadá, až moc sexy a ty jeho červené vlasy to jen zhoršují." Chtěli jsme se opatrně vytratit do postraní uličky, ale po chvíli jsme se nemohli hnout ani sem ani tam.

"Vy jste modely? Tak krásní."

" Dáš mi svoje číslo ? Hej dej ho mě uhni ty pitomče."

"Ten co spí je božský." Adra začínala pěnit.

Než jsme se vzpamatovali dav šílel. Někdo nás chytnul a násilím narval do auta.