Slunce zapadá a vychází

Slunce mizí za soumraku,

tam co je země bez mraků,

děti pouštějí náruč draků,

bez starosti a zmatků.

Slunce je tam po obloze provází,

nejhezčí drak ve výšinách se nachází,

vítr ho dál pobízí,provázek však končí,

dítě ho pouští.

Leť si dál, na mě se nedívej,

leť nahoru odtamtud mi zamávej,

leť tam kam já nemůžu a dolů se podívej,

jak je ten svět z výšky mrňavej.

Dítě dole brečí, ale drakům volnost je živá,

mává a nahoru se dívá,

drak se však nahoře zašívá,

slunce s větrem ho do náruče chytá.

Jeden fouká, druhý provázek chytá,

k zemi ho snáší,

dítě ho zpátky vítá,

do dlaní malý zázrak vnáší.

Slunce se zpátky vrací, v novém soumraku se ztrácí.