POVÍDKYODKAT

Manželem proti své vůli 12.díl Deris se snaží dostat zpátky za Lajou, ale místo toho se stává vězněm černokněžníka. Na hradě se zatím zabydlela temnota a smutek. Prokletí si vybírá svou daň na čarodějnici a ona slábne. Co bude s Derisem ? Na Hradě: Moje síla se pomalu vytrácí. Brzo ze mě bude jen stará a protivná baba. Pomyslela jsem si a snažila se smířit se svým osudem. Zavolala jsem si skřety a Flíčka. "Všichni se vraťte domů. Tady vás nic dobrého nečeká. Podívejte." Ukázala jsem na černé mraky za oknem, které se kupily a vše okolo chřadlo, usychalo. "My zůstat a pomoct. Tady doma." Rozhodl hlavní skřet a vrátili se do sklepních prostor. "Flíčku nemůžu tě dál chránit." Drncnul do mě a hlavu si položil na klín. Zlehka jsem ho hladila. Uklidňovalo mě to a dodalo trochu odvahy. "Děkuji ti." Jen spokojeně zavrněl a zůstal stočený okolo křesílka a chránil mě. "Flí fli." Spokojeně ležel a nehodlal se hnout. Jsou jako moje rodina. Pomyšlení...

Trochu jsem se unavila, ale stejně se mi povedlo dopsat tuhle část. Co se bude dít v Pekle? Darius, Adra a Amor stojí před jejich branou. Zaza má potíže. Zachraň můj osud 36.díl "Darku není ti nic?" Dívala jsem se jak sebou škubnul. Ruku si tiskl na hrudi a díval se do země. Jen zavrtěl hlavou a šel dál za mnou a Amorem. Každou zatáčku, kterou jsme prošli a dostávali se blíž k domu byl divnější. Něco mi nesedělo a začínala jsem si dělat starosti. Konečně se nám podařilo dorazit k domu na okraji zbořeniště. Amor sundal vak a rovnou si sedl na verandě jak byl unavený. "Už jste tady?" Vítal nás Darius a za ním se krčila Zaza se džbánem vody v rukou. "My nemáme hlad ani žízeň, ale děkujeme." Odmítla slušně Adra a sedla si do stínu vedle Darka. "Opravdu ti nic není?" Poodsedl a otočil se k nám zády. "Není! Nestarej se o mě!" Jen se o něj bojím. Z pod víčka mi ukápla slza a vpila se do vyschlé země, kde vyrostla květina. Potřebovala jsem se u...

Manželem proti své vůli!! 11.díl Posledně se koště obětovalo, aby se čarodějnice Laja mohla vrátit zpátky do světa. Nakonec jí z temnoty dostal Deris a snažil se na ní dohlídnout. Přes všechny nástrahy se mu to podařilo, ale vyčerpáním usnul. V tomhle bodě se Laja probouzí a vidí vedle sebe ležet Derise. Jejich řetěz i náramek se opravil a opět je spoutal k sobě. Co se bude dít dál ? Opravdu ležel vedle a držel mou ruku. Deris vypadal tak klidně a spokojeně, ale já věděla, že to musím udělat. Jen jednou se chci podívat do jeho očí a vidět tam svůj odraz. Nadešel čas. Pohladila jsem jeho tvář a trochu se pohnul. Zachvěla se jeho víčka a pomalu se díval na svět. Otočil hlavu a střetli jsme se pohledem. "Děkuji a sbohem." Chtěl něco říct, ale já ho nenechala. Nedokázala bych se dívat jak trpí. Jedno lusknutí prstů a vše se zrušilo a u Derise vymazalo. Derise se mi podařilo poslat domů, aniž by se mu něco stalo. Pouto prasklo a náramek se rozpadl. Papír se smlouvou se vzňal a k ...