Škola pro chytráky 47.díl
Tak jsem to stihla napsat ještě, než začne hokej :D
Škola pro chytráky 47.díl
Všechny tři vzorky krve se míchaly a protřepávaly ve stroji. Vedle na počítači naběhlo okno a začaly se načítat hodnoty. Dveře v zadní kanceláři se otevřely. Nejmocnější muž v této laboratoři se ke mně přibližoval. Přišel se sám přesvědčit. Zajímali ho jen výsledky. Lidé mu byli ukradení. Ze začátku jsem si myslel, že nás chce zničit. Nakonec se ukázal pravý opak a když to nešlo po dobrém, vše si koupil a mě nechal unést. Výzkum běžel řadu let, ale nepřinesl žádné ovoce. První test byl hotový. Nulová šance u Aki byla jasně daná, tak jako tomu bylo po celou dobu. Druhý vzorek patřil Keiovi. Z hrůzou jsem se odvrátil od obrazovky. "Jak? To není možný! Doktore!" Za mnou fláknul malou rákoskou o stůl. Drtil slova přes sevřenou čelist. Jeho obličej rudl naštváním a neúspěchem. Pak jsem se otočil a zamžoural na výsledky. Keiuv test byl taky nulový a akorát se načetl třetí, kde byla taky nula. Radost. Přesně to jsem cítil, ale nemohl dát najevo. Budou volní napadlo mě, když se znovu ozval ten tyran co mě tu dlouhé roky držel. "Vyměňte stroj. Musel mít poruchu. Je to jen odpad, kterého se musíme zbavit!" Zmocnila se mě hrůza. Ještě nikdy jsem ho neviděl vybuchnout.
Eskorta střežící dveře od cel neváhala ani na vteřinu. Odemkli a popadli všechny vězněné. Aki vlekli jako první. Na hlavu jí nasadili pytel a odváděli jí pryč. Jako dalšího vytáhli Keie, který se vůbec nebránil a jako posledního jeho kamaráda. Mohl jsem jen přihlížet. Něco mi na tom nesedělo. Vzpomněl jsem si na první den, kdy ho přivedli a jak rychle se probral. Mozek mi šrotoval na plné obrátky, když mi na mysl vytanul odběr krve. Jehla! Zlomila se, až když ho uspali podařilo se mi krev odebrat. Jasně si pamatuju jak pěstí udělal do kovových dveřích důlek. Normální člověk by s ocelovýma dveřma ani nehnul. Měl modřiny a oděrky, nechal do sebe mlátit a tekla mu krev. Něco tady nesedělo a ten jeho kamarád mi někoho připomínal, ale koho? Ty oči jsem odněkud znal. Nemůžu tady stát a dívat se jak ničí tři mladé životy. Napnul jsem veškerou sílu a medvěd ve mně se probudil. Nikdy nevím co udělá, když se dostane na povrch a půjčí si mé tělo. Budu doufat, že dělám správnou věc. Poslední sílu dám za vaše životy.
"Doktore! Udělejte znovu analýzu." Žádný rozkaz moje podvědomí nevnímalo. Cítil jsem jak se měním, až moje osobnost zanikla ve tmě. Končetiny se protáhly a místo nehtů a zubu vyrašily drápy a tesáky. Oblečení se změnilo v šedou srst, která pomalu opadávala. "Chraňte mě!" Rozkázal tyran z rohu místnosti, kde se krčil. Rozklepal se hrůzou. "Au oh. Ne nech mě!" Na takový útok z vlastních řad nebyli připraveni. Jeden po druhém padali k zemi.
"Keii" To je Aki! Musím se z toho dostat. Řev a okolo mě spadla stráž. Na rukou mi stékala krev. Okamžitě jsem povolal medvěda, aby se vrátil. Hiro udělal to samé. Podvědomě jsme se mohli domlouvat. Naše bratrství nás stmelilo. Nás i naše duchy. "Je tu starý medvědí duch." Hlásil nám můj medvěd. Pouta sjela po rukou. Pytel jsem roztrhl jedním z drápů, který mi narostl. Poloviční proměna na medvěda ovládající oheň a led. Aki jsem čapl a okamžitě rozvázal. Přesně věděla, že tady zůstat nemůže a utíkala k výtahu, aby se dostala pryč.
Hiro se vedle mě protáhl a dosedl na všechny čtyři. On se na rozdíl ode mě proměnil celý. Zuby jako jehlice a drápy ostřejší, než nabroušený nůž. Černý lesklí kožich se odrážel od světla. Šlehal ocasem ze strany na stranu a smetával celé stoly. Místností létali dokumenty a vybavení ze stolů. Jeho síla byla doslova hmatatelná a rychlost, se kterou vyrazil byla nezměřitelná. Jako blesk z čistého nebe. Zakousl se do starého medvěda a držel ho na místě. Zatímco já likvidoval zbytek stráží do bezvědomí. Naše akce byla tak rychlá, že by si nemuseli nic z toho pamatovat. Došel jsem k Hirovi. "Pusť ho. Tenhle nám neublíží." Jen co ho pustil medvěd se sesunul k zemi. Čekali jsme, že se promění zpátky, ale nic takového se nestalo. Ztěžka oddechoval. "Keii. On spotřeboval většinu ze své síly. Nemá ani šanci se proměnit zpátky." Hiro měl pravdu. Medvěd ve mě prozřel a odsunul mé vědomí do pozadí. Proměnil se do celé podoby medvěda a začal něco neuvěřitelného.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář :)