Škola pro chytráky 48.díl

Škola pro chytráky 48.díl

Hiro vedle mě se stačil proměnit do lidské podoby. Snažil se analyzovat, co se to vlastně stalo. "Po kom myslíš, že Kei zdědil formu medvěda." Hrdelním hlasem to spíš zachroptěl. Ten doktor. Náš otec. Chtěl jsem ho chytit za ruku, když mě medvěd odstrčil stranou. "Později. Nemá moc času." Vycítil jsem, že Kei tohle jen pozoruje a nemůže zasáhnout. Medvědí pařáty přejížděly starou srst druhého medvěda a zastavily se nejdřív na srdci a pak se přemístily na hlavu.

---

Keiuv medvěd celý zazářil světlou aurou, která se pomalu měnila v čerň. Přesně bylo vidět, kam sahá moc ohně a ledu. Tělo se pokrylo rudou a modrou srstí a dál drželo starého medvěda. Během toho zmatku jsem ucítil, jak Kei uvnitř těla trpí. Řval bolestí a choulil se do klubíčka. Nechráněn a vydán na milost ohni i ledu. Nemohu se na to dívat a přitom nijak pomoci. Místnost prozářila ostrá zlatá záře. Nastalo ticho, než se vzadu v rohu něco pohnulo.

Jeden přežil. Díval se na nás očima podlitýma krví. "Vy jste to co hledám. Musíte je chytit. Slyšíte?" Rozeřval se na nás, ale nikdo z jeho lidí nebyl při vědomí o to jsme se postarali. Vypadal jako blázen. Černé řídké vlasy měl rozcuchané a pořád mával rukama. Přikrčený v koutě se nezdál tak nebezpečný a vypadal ještě mnohem menší. Nemělo cenu se s ním bavit. Postaráme se o něj později. Kei bude vědět co dělat, až se vrátí k vládě nad svým tělem. Přeci jen je jeden z nejchytřejších lidí, které znám. Medvěd něco utvářel a předával to mému otci. Byla to živá a křehká energie. Vlákna byla jasně viditelná a ozařovala obě postavy. Čím víc toho předával tím slabší zář z něj vycházela a obráceně. Keiova mysl zanikla, jako by nikdy neexistovala. V té chvíli, kdy jsem se plně soustředil, ten malý muž z rohu zaútočil. V lidské podobě nejsem tak silný jako v té panteří, ale ránu jsem ustál a pomalu se na něj otočil. Jeho výraz ve tváři se změnil na něco odporného. Takový chtíč moci z něj sálal. Místo ustrašence tu stál člověk, který toužil vlastnit naši moc a obětoval by za to cokoliv. V rukou držel kus prkna a chtěl mě znovu udeřit. Chvilička nepozornosti, kdy jsem zaváhal a sklonil se nad nadcházející ranou. Nic se mi nestalo jen mě donutil uhnout a dotkl se energie proudící z Keiova medvěda. Tok do otcova těla se okamžitě přerušil a trochu přešlo na něj. Zacítil tu energii a snažil se jí použít. Na jeho rukou se utvořili chomáče šedých chlupů a místo zubů a nosu protáhlí čumák. Vzdáleně to připomínalo vlka. Snažil jsem se ho zastavit. Keiuv medvěd se zapotácel a byl na prahu svých sil.

Musím je bránit před monstrem, které se tu objevilo. Medvěd se pomalu přeměňoval do Keiovi podoby. Viděl jsem, jak je to pro něj těžké. Sotva vrátil do normálu ruce, na kterých zůstala částečně srst. Třásl se po celém těle a lapal po dechu. Vyčerpaný ležel na zemi a neměl sílu se ani zvednout. Vedle něj na tom byl dost podobně náš otec. Na rozdíl od Keie se ještě nedokázal ani začít proměňovat zpátky. Jsem na něj sám. Z chodby se vyřítila Aki a postavila se do bojové pozice. Všimla si Keie a o to výhružněji se dívala na formu vlka. Byl mnohem vyšší a jeho oči zežloutly. Ta přeměna se čím dál víc zdokonalovala a nabírala obřích rozměrů. "Aki zvládnu to. Uteč." Mě nezastaví. "Výtah odsud nejede a já ti hodlám pomoct Hiro. Nemůžu jen tak stát a nic nedělat." Měla víc odvahy, než kdokoliv s kým sem se setkal. Kei by věděl jak jí zastavit, ale právě jeho chce chránit. "Věř mi! Umím se prát a tenhle vykuk bude litovat!" Normálně bych se jí bál, ale ona je na naší straně. Postavili jsme se před ně a nehodlali ho pustit blíž. Něco mi našeptávalo, že se jich nesmí ani dotknout. Zlé tušení bylo u mě vždycky pravdivé. "Aki tak dobře, ale nepřežeň to." Puma se drala na povrch. Kompletně přeměněný jsem byl úplně někdo jiný. Černá na povrchu bílá puma uvnitř. Síla s vodou. Vítr skrytý uvnitř a útočící neviditelně společně s rychlostí. Dosedl jsem na všechny čtyři a máchnul ocasem. Místností se přehnal vodní vír popoháněný vichřicí.

On to zablokoval. Ještě nikdo ho nedokázal zastavit! Co je on zač? Aki se do toho nesmí plést. Je silný, moc silný. Místo toho se bezhlavě vrhla dopředu.