Zachraň můj osud 55. díl

Zachraň můj osud 55.díl

Starý čert ani nezaregistroval moji přítomnost, jak byl zabraný do čtení z jedné z knih. Před sebou jich měl ještě několik. Hřbety knih byli otočené. Všechny byli vázány v kůži, ale něco mě naznačovalo, i když nevidím její název, že je to přesně ta, co hledám. Vyčnívala mezi ostatními a její vázání bylo jiné a taky o dost tmavší. Skoro černé desky obehnané zlatou linkou. Mohla to být ona? Rozhodoval jsem se nad její krádeží, když si čert odkašlal a zvedl hlavu od řádku. "Mohu nějak pomoci?" To byl pravý opak, který jsem neočekával. "A.. ano. Rád bych knihu z počátku nástupu nynějšího vládce pekel. V regále není." V jeho očích byl vidět obrovský zájem, asi tady dole byl zavřený moc dlouho. Nevypadalo to, že by se sem návštěvy hrnuli. Vzhledem k umístění v takových nebezpečných prostorách.

---

Čert si poposunul maličké brýle víc na nos. "Znám tuto knihu nazpaměť." Přejel drobnou rukou po vázání knihy. Byla to přesně ona. "Jak se dostal vládce na trůn?" Dotknul se svých rohů a nakonec sundal celou paruku. "Dávno mi odpadly." Mávnul rukou nad tou ztrátou. Podrbal se na plešaté hlavě a znovu si je nasadil. Přistrčil jsem si blíž jednu ze židlí a čekal, až začne vyprávět. "Bylo to před 499 lety, kdy se vystřídala vláda na pekelném trůnu. To jsem ty rohy ještě měl." Mile se usmál a upil nějakou zelenou tekutinu z hrnečku. "Dřív se vybíral nový vládce ze všech, kteří peklo obývali. Neexistovalo nic jako následník a právoplatný syn. Na trůn mohl usednout, jen ten nejsilnější a nemocnější. Nevím jestli se kdysi stala chyba, ale místo nejodvážnějšího čerta si trůn vybral doslova vylíhnuté mládě." Co se muselo stát, aby se trůn takhle rozhodl? "Jak je to možné?"

"Nikdo to taky nejdřív nechápal. Spodina čertů byla moc tupá na to, aby jim to vůbec došlo. Jediné co uměli bylo přikládat pod kotle a ty chytřejší museli mlčet, protože rozhodnutí trůnu je nezvratné." On něco věděl. Byl tady dost dlouho na to, aby si něčeho všiml. "Vy to víte?" Znovu sevřel knihu v rukou. "Ano. V knize tu odpověď nenajdete. Ostatně to máte v sobě také. Nejste čistý anděl. Spojuje vás několik aur, které se ve vás míchají. Získáváte mocnou sílu výměnou za váš osud." Jak mě mohl tak snadno prokouknout skrz na skrz? "Kdo jste? Proč hlídáte toto místo?" Znovu se napil. Buď získával čas, aby vymyslel nějakou lež a nebo se mi chystá říct čistou pravdu. Jak je malý, tak dokáže být záludný. "Jsem stejný. Jen ten, kdo má od každého trochu může usednout na trůn. Já to věděl hned. Otevřel dveře od trůnního sálu a aura se aktivovala. Je nás jen pár, kteří vidíme pravou povahu. Vládce nebe a pekla. Pak vy a ještě někdo kromě mě. Byl jsem první vládce pekla a zapisuji co vše se dělo, děje a bude dít. To je úděl toho, kdo odejde z trůnu. Nikdo jiný žár věčného ohně nevydrží, tak dlouhou dobu. Po stovkách let co vykonávám tuhle práci jste první návštěva." Ukázal na zrcadlo v rohu. "Ukaž dění." Naskočil obraz a brko se dalo v jedné z knih do psaní. "Tohle zapisuje peklo. Támhleta svět a ta vzadu, ta bílá je nebe." Postupně se rozepsali všechny ve svižném tempu. Obrazce v zrcadle naskakovali a mizeli moc rychle. Bylo poznat jen šmouhy, které nedávali žádný smysl.

"Proč mám dojem, že to tentokrát bude jiné? Nového vládce bude zase volit trůn. Nebo snad ne?" Zřejmě věděl z knih i to co se ještě nestalo. Byl asi jediný, kdo mohl nahlédnout pod roušku tajemství. "Brzo to bude celých 500 let, kdy usedl na trůn. Je na něm dokonce déle, než jsem byl já a proto bude mít nárok." Na co by mohl mít nárok? Na trůnu přece sedí. "Jak to myslíte?" Rozhodně mě to zajímalo. "Pokud se do 500 let vlády nezmění osoba na trůnu může nynější vládce zapsat nový zákon a sedět dál na svém místě." Jestli je moje tušení správné dávno se nový nástupce narodil, ale proč není na trůnu? "Chápete velice rychle. Dávno se měl vyměnit, ale něco tomu brání. Někdo zneužívá jeho moc, už hezkou řadu let, aby nemohl převzít vládu." Nadechoval jsem se k další otázce, když mě předběhl. "Nový zákon je napsán v tamté knize. Jsem dost unavený a starý můžete mi ji donést?" Ukázal na jednu hromádku docela v koutě. Došel jsem k ní a rukou smetl kupku prachu. On to plánoval dávno. Nikdo se jí nedotkl možná celá staletí. Tenký spis, který obsahoval zákony pekla. "Tady to máme." Obrátil pár stránek, až skoro na samotný konec.