Zachraň můj osud 60. díl

Poslední díl byl právě doškrábán. Doufám, že se povídka líbila. Příště manželem proti své vůli a samozřejmě vymýšlím něco nového. :)

Zachraň můj osud 60.díl

Jak je chce Darius najít? Nemáme ani sebemenší stopu. Balil jsem si pomalu věci a přemýšlel jaké lahvičky vzít sebou. Nikdy není nic na škodu. V rukou držím svítivě zelený odvar. Kontrola zátek je samozřejmostí, kdyby tohle někde vyteklo nejen, že by jsme měli velkej problém, ale navíc by ten zápach nic nepřebilo aspoň týden. Vrzly dveře od mé chaloupky. "Hotovo?" Ozval se Darius. Jako vždy měl na sobě ochranný plášť. "Jo skoro." Moje nálada byla čím dál horší. Ještě luk a šípy a mohu zvednout kotvy. "Můžeme. Co co to tam máš?" Nikdy toho neměl tolik jako dnes. Vedle Dariuse stál velký pytel. "To je náš průvodce." Kopnul do pytle, až se ozvalo kvíknutí. "Prase?" Co ho to napadlo? Určitě přišel o rozum a to je to náš nový vládce.

---

Dívám se jak rozvazuje složitý uzel. Bylo slyšet zarachocení nějakých řetězů a znovu zapištění. Uzel se uvolnil a Darius poodkryl tajemství. "To snad, kde si ho našel?" Znovu ho pevně zavázal. "Narazil jsem v knihovně na důležitou stránky. Odhalovala všechno o duchu temnoty a past sklapla, že Rele?" Nechápu k čemu nám bude. Darius to poznal na první pohled, kdo by taky věřil. "Je to příbuzný Duchny a jako takový může najít své druhy. Zatím se mi z něj povedlo dostat, že máme hledat na zemi. Pustíme ho dole. Má tendenci pořád rychle utíkat, tam bude jeho moc utlumena. Ta stránka byla fakt obsáhlá." Mrknul jsem na Amora a hodil si pytel přes rameno. "Adra a Dark nejdou?" Podivil se Amor, když mu došlo, že jsme na to jen dva a Rel v pytli. "Je to náš problém. Oni dva nám to tady pohlídají. Dark stejně pořád trčí v nebi a do pekla chodí, jen když musí." Amor si povzdech. "Mají takové štěstí. Adra se pořád nechce přestěhovat?"

"Ne. Je tvrdohlavá jako beran a to jí Dark nabídl, že se přestěhuje do nebe. To se Adře taky nelíbilo. Stejně je Dark téměř pořád u ní. Dá se říct, že už se sem stejně nastěhoval." Jejich problémy bych chtěl mít. Místo toho musím pořád trpět. Jak mám věřit v lásku a střílet šípy? Během našich cest jsem to musel zvládnout nesčetněkrát. Najít protiklady a spřízněné duše na takovou dálku a spoutat je k sobě. Cítím jak slábnu a spolu s tím i moje moc lásku dávat. Srdce se plní osaměním a zoufalstvím. Tohle mi dalo novou naději věřit, že jí opravdu najdeme. Darius se držel, jen tak tak, ale i v téhle situaci se dokázal soustředit a najít ten správný klíč. Slepě jsem ho následoval po schodech směrem k zemi.

Darius na odpočívadle roztáhnul křídla a volně si letěl. Rela hodil přímo dolů, kde se těsně nad zemí zastavil. "Je z něj opravdový duch bez moci." Cinkly okovy o zem a pytel spadl. Ve vzduchu levitoval Rel a čekal na nás. Amor plachtil na větrně vlně, když jsem pomalu přistával. Přeměnilo se nám oblečení a Rel se stal pro lidi neviditelným. Otočil se na Amora, když prudce zabrzdil a složil křídla. "Máš nějaký hvězdný prach?" Amor zašátral ve svém batohu, kde se toho vešlo mnohem víc, než se zdálo. "Tady. K čemu ti ve dne bude?" Vyptával se a urovnal pár lahviček, aby o sebe necinkaly. "Měl jsem vymyslet něco co vás zdrží. Přikázali mi to jinak by jí zničili." Takže k tomu měl důvod. "Co ještě nevíme? Chci stát po boku Duchny, tak mi řekni vše co víš." Rel nemá na výběr. Bude muset mluvit. "První co bych měl vysvětlit je proč se k tobě přiblížila. Dostal jsem to rozkazem a poslal jí přímo za tebou. Vždycky vytáčela anděly okolo sebe svou neposedností a přitom je neměla ráda. Aniž by něco tušila vydala se za tebou." Ukázal na Amora a pak na směr kudy máme jít. "Takže to celé byla hra?" Rel zavrtěl hlavou. "Neměla ráda anděly do doby, než potkala tebe. Přiběhla za mnou do jeskyně celá šťastná a já začal být nešťastný. Zakázal jsem jí chodit za tebou, ale i přes zákaz chodila dál do nebe. Nedokázala si pomoct." Amor celý zrůžověl. Hvězdný prach létal okolo něj a kreslil vzdušná srdíčka. "Jednou zaslechla rozhovor, který neměla nikdy slyšet. Byl to ten den, kdy si měl zmizet. Místo, aby mě poslechla se vykradla a obětovala místo tebe. Tak moc tě má ráda. Je na čase, abych přestal škodit a začal pomáhat." Prach se vznášel v jemným spirálkách a vedl nás přes města a pole, až do velkých lesů. Zvěř utíkala pryč z tohoto místa.

"Vzdej se a propusť Zazu a Duchnu. Příjmy svůj trest v pekelné knihovně a nic se ti nestane." Amor si myslel, že máme vyhráno, ale nebude to tak jednoduché. "Jeho pomsta ještě neskončila." Rel měl pravdu. Dobrovolně se nikdy nevzdá. "Budeme se muset probojovat. Amore půjdeš hned za mnou. Rele ty počká venku, kdyby se něco stalo vrátíš se do nebe a přivedeš Adru bude vědět co dělat." Amor si nachystal svoje lahvičky a na rameně se mu pohupoval luk a bojové šípy. Nevím, kdy si je stihl vyměnit, ale určitě se budou hodit. Plášť se okolo mě sevřel. Započal jsem přivolávací techniku. Z nebe se strhla smršť a vytvořila vír. Ke mně se snášel meč. Záblesky ostři byli oslepující. Rukojeť pokrytá drahými kameny s vyrytým osudem nositele. S mocí nalezla se i síla. "Tvůj osud je sečtený." Vykřikl Darius a vyrazil.

Les byl protkaný mechanismy spouštějící pasti na každém kroku. Bylo dost náročné projít, až na konec. Dost nás to vyčerpalo. Pohyby se zpomalovaly a oči nevnímaly kradmé pohyby. Nakonec se otevřelo prostranství. Uprostřed stál jediný strom. Okolo kmenu se táhnul silný řetěz a věznil Zazu a Duchnu. Starého pekelníka nebylo vidět. Mohla to být další z jeho pastí? Dostali jsme se, až k nim. Přišla rána ze zadu. "Vrátím vám to i s úroky. Za to, co jste mi překazily si vezmu vaše životy." Ten jeho smích neztratil sílu. Zakrývání uší nás činilo zranitelnými. Použil pár úderů, aby sundal Dariusův plášť. Mě strhl opasek s kouzelnými lektvary, které se rozbily. Tráva okolo začala růst. Místo se měnilo v hustý prales. Účinky z lahviček se spojili a vytvořili úplně něco nového. Květiny ožívaly a stávaly se jedovatými. Šlahouny a ostré trny se nám zaplétaly do nohou. Starý pekelník byl pohlcen mocnou přírodou. Z posledních sil napřáhl Darius meč a použil jeho moc. Osvobodili jsme se a vrhli ke stromu. Řetěz nechtěl povolit, i když byl pekelník mrtvý. Opředen zvláštní mocí a pekelnou silou se vrýval do spoutaných těl. Každý dotek pálil. Darius sekal mečem osudu, ale nakonec se mu zlomil. "Zazo vydrž." Darius jí zoufale chytil za ruku. Byla v bezvědomí.

"Volám matku svou i otce mého. Setry, bratry i ducha tvého. Volám duchy temnoty. Ať vystoupí z nicoty. Pohltí špatné do prázdnoty." Rel vyvolával svoje předky i duchy okolní, když se Duchna probrala. "Ne to nesmíš!" Volala, ale Rel byl jako posednutý. Tmavé tvary vystupovali okolo něj. Moc řetězu ustupovala. Nakonec se nám ho podařilo roztrhnout, ale pro Rela bylo pozdě. "Alespoň jednou pro tebe udělám něco dobrého sestřičko." Vstoupil do síně minulosti odkud není návratu.

Daň za změnu osudu je obrovská a nevratná. Osud jsou dvě misky na váhách. Zlá i ta dobrá. Je jen na tobě, kam se misky nakloní. Darius se Zazou vládnou nebesům. Dark a Adra dohlíží na peklo a pořád se hádají a zase usmiřují. Koloběh života se točí a odměřuje tvůj čas a když máš štěstí Duchnička požádá Amora o jeden zamilovaný šíp. Nastává rovnováha a my nahoře nejsme zapotřebí.

Osud je prý předurčený, nebuď jako ostatní a piš si ho sám.