POVÍDKYODKAT

 Ahojte doufám ,že sem zase začnete chodit. Je to tu maličko nepřehledné, ale vše se přeneslo ze starého blogu, takže lze dohledat co potřebujete a povídky mají své sekce. Mám to rozdělené  na to co je dokončené, rozepsané a shakes a fidget má svou vlastní složku. Snad se v tom vyznáte bohužel nejde nastavit lépe. Dnes jsem dokončila tento dílek a rovnou vydávám. Trochu to zanedbávám, ale brzo zase budu psát pravidelně.

 Řetěz moci Irián 14.díl  Bylo to tak snadné. Ziel si pochvaloval výhled z křesla v kulatém sálu. Opojně si vychutnával další doušek vína, když přivedli tetu Helen. Byla to stále krásná dáma i v pokročilém věku. Byla by škoda ublížit mojí nejlepší kartě. „To jsi byl ty!“ Zlobila se. Snažila se odpoutat od mužů co jí drželi, ale každý pokus byl marný. „V mém domě by ses měla chovat slušně nebo by se ti mohlo něco stát.“ 

Takhle to dopadá, když se mi nechtěla psát povídka. Po rozkliknutí se to lépe čte, nevím proč se to seskupilo na hlavní stránce.   

 Řetěz moci Irián 13.díl   Noc se přehoupla v den, když se před hotelem sešla parta lidí. Všechno to byli nebezpeční muži. Čím hůře vypadali, tím víc měli zkušeností. Jejich otrhané oblečení a puch linoucí  se na metry daleko děsil každého, kdo šel okolo. Drel jako jediný vystoupal schody a došel pro svého pána. Našlapoval tiše jako kočka, která může kdykoliv a bez váhání zaútočit. Nůž schovaný v ošoupaném pouzdře z kdysi tmavé kůže se pohupoval do rytmu kroků. Před dveřmi si ulíznul vlasy z čela dozadu a pak teprve zaklepal. „Pane. Mám je.“ Dveře se otevřely a v nich stál Ziel. Oděný v černém županu a kalhotách. Na hrudi vytetovaný dračí symbol moci. „Pane.“ Vypadal jako bůh s blonďatýmy rozpuštěnýmy vlasy. Drel mu vzdal hold před jeho krásou. Mohl být i andělem dokud se nezaměřil na jeho oči. Ostře řezaný profil nedal tolik znát, ale oči ho prozradily. Bylo v nich tolik zla a nenávisti. Ledový pohled se do Drela zabodl jako tisí...