Barevné sklíčko

Takhle to dopadá, když se mi nechtěla psát povídka. Po rozkliknutí se to lépe čte, nevím proč se to seskupilo na hlavní stránce. 

 

Barevné sklíčko 

Temnota i stín se vkrádá,

za okenní sklíčka,

vracíš se zas do neznáma,

už zavíráš víčka.

 

Za zatáčkou první brána,

svoji cestu střeží,

za rozbřesku se zavírá,

to je, oč tu běží.

 

Nikdo tě tu nepostrádá,

do snu zpátky běží,

všechno potom vynakládá,

aby mohl do svých dveří.

 

Klíčkem se to neotvírá,

v srdci tomu věří,

za temnotou nová díra,

zůstalo jen peří.