Řetěz moci Irián 39. díl

Ren:

Nerik , ač nerad opustil skromný příbytek a nechal mě s tím zvláštním mužem o samotě. Sundal ruku z moji hlavy a já si všiml zakřivených prstů, které značili dlouhá léta zkušeností s bylinami a léčivými kořeny. Nahnědlá barva na konečcích prstů byla dávno jeho součástí. Vypadal přísně, ale přitom každý jeho pohyb byl dokonalý a jemný. Skoro jsem necítil, jak se snaží ulevit bolavému kotníku a vnímal, jak bolest ustupuje. Jeho ruce uzdravovaly pouhým dotekem. „Jste mistr ve svém oboru.“ Snažím se navázat hovor, abych se něco dozvěděl, ale on zarytě mlčel. Otočil se ke stolu, kde byli různé sáčky se sušenými bylinkami. Pár jich hodil do hmoždíře, který vzal  do ruky a sedl si. V tichu bylo slyšet jen tření o kámen, jak se mlely na padrť. Jeho černé oči zaměřené na mě ani nemrkly. Šedé řídké vlasy a bradka sahající pod hrudník ho dělala přísnějším, než ve skutečnosti byl.

„Ty máš být vyvolený?“ Zakroutil hlavou při těch pevných slovech, která nakonec vyřkl. „Sám nevím, kdo jsem a nebo, kdo bych měl být.“ Odpovím po pravdě a prohlížím si amulety, které měl upevněné na tenké kožené šňůrce okolo krku. Všimnu si starého tetování na jeho zápěstí. Znamení původních šamanů z Iriánu. Věděli o léčení víc, než kdokoliv jiný a cítili změny celé země dřív, než se stali. „Neměl by jsi to zjistit, než se vzdáš? Prohra není nikdy konečná, dokud máš trochu naděje. Viděl jsem to napsáno v tvém obličeji. Tu prohru, s kterou se snažíš smířit. Tady si to myslíš, ale tady stále bojuješ.“  Ukázal na mou hlavu a rukou poklepal na místo, kde mi tlouklo srdce. „Stále se bojíš toho co má přijít Rene synu Kreana a matky Helen?“ Jak to řekl došlo mi, že jsem tu zůstal sám. „Rozhodně nejsi sám, jenom si to myslíš. I kdyby jsi se úplně vzdal něco by se změnilo? Ziel by stejně páchal zlo a mučil lid. Každý strom a každé zvíře prchá na okraj skal. Daleko od toho šílenství, které rozpoutal. Lidi kvůli němu budou hladovět a nakonec se celá zem propadne do propasti. To chceš?“ Zavrtím rychle hlavou a snažím se vstřebat vše co šaman řekl. „Takže mám bojovat? A znovu ztratit další lidi?“ Zeptám se a znovu si připadám, tak nicotný. „Ne. Nejdřív najdi sám sebe. Najdi co jsi ztratil.“ Položil hmoždíř a přejel rukou přes obličej. Oči se sami zavřely a já se propadl do tvrdého spánku.

„Proč to trvá, tak dlouho? Chci to tady panu Renovi ukázat. On.. usnul?“ Dívám se na Renovu klidnou tvář a nevěřím, že tak snadno odpadnul. „Nemocný potřebuje hlavně spánek. Odejdi Neriku!“ Ril mě vyháněl ze dveří.

„Co jsi mu provedl?“ Chytím toho starého lišáka pod krkem. „Pusť mě.“ Povolím sevření, až když lapal po dechu a nakonec se Ril rozkašlal. „Chceš mě zabít? Co si to dovoluješ? Příště, i kdybys měl umřít, tak ti nepomůžu!“ Dušoval se. „Co jsi mu udělal?“ Trochu jsem se uklidnil a zatlačil emoce, které hrozili vybouchnout. „Mým úkolem je chránit pana Rena za cenu svého života. Slíbil jsem to panu Kreanovi a hodlám to dodržet. Budu mu sloužit do své smrti. Postavím se komukoliv, kdo mu bude chtít ublížit. Rozuměl jsi?“ Hrozil jsem Rilovi, který si z toho nic nedělal. „Blázne! Kdybych ho neuspal zhroutil by se! Víš jak vyčerpaný byl? Nedokázal by opustit ani můj příbytek, než by ztratil vědomí. Takhle ho můžu v klidu léčit.“ Ril přistoupil ke stolu, kam položil hmoždíř a na látku nanesl tenkou vrstvu čerstvé mastičky. Pozoroval jsem ho, jak to přiložil na kotník a dalším kusem plátna převázal. „Bude v pořádku?“ Nerik byl najednou opravdu vyděšený. Zřejmě mu došlo, že mám pravdu. Jako vždycky, ještě jsem se nespletl a on mi tu bude rozkazovat co můžu a co né. Je to usmrkanec, který se má pořád co učit. „Nebude, jestli tady hodláš stát jako socha na stráži a nedat mu ani najíst, až se probere. Mazej ulovit něco k jídlu.“ To je banda. Měl jsem zůstat v jeskyni, tam mě nikdo neotravoval. „Rile dej mi na něj pozor.“ Nerik vyběhl ze dveří a u další chýše popadl luk a šípy. Rozeběhl se do rokle a zmizel za jejím ohybem.    

Máš tolik lidí co by obětovali všechno a stále tvrdíš, že jsi sám? Vezmu další usušené bylinky a dám je do plátěného pytlíku. Určitě se budou hodit. Pomyslím si, když vidím četná zranění na Renově tělu, která se ještě úplně nezahojila. Doktor by je okem nezahlédl, ale mě stačilo se podívat a věděl jsem co musel vytrpět.