Můj Boss (Je ledovec) 45.díl
Richard:
Jel jsem uličkami a dostal se na hlavní silnici, když se Lila trochu vzpamatovala a došlo jí, že je v mém autě. „Kam mě to vezeš?“ Dožadovala se odpovědi a snažila se na křižovatce, když byla červená vystoupit z auta, které jsem okamžitě zamkl. „Klid. Nejdřív si dáme něco k jídlu. Znám kavárnu, která má otevřeno nonstop a pak si promluvíme.“ Zapadla znova do sedadla a přestala se snažit o útěk, když viděla, že odbočuju ke kavárně. Zaparkoval jsem na skoro prázdné parkoviště. Vystoupíme z auta a jdeme dovnitř. Uvnitř bylo několik lidí zřejmě mířícím na ranní sbrzkou směnu a kopali do sebe kafe, aby se probudili. Jeden muž vzadu spal opřený o výlohu a něco nesrozumitelného mumlal ze spánku. Sedli jsme si trochu bokem, aby měla Lila soukromí. V těch jejich šatech, které byli natržené od přetahování se s její matkou by se nedostala daleko. Sundal jsem si sako a přehodil jí ho přes ramena. Objednám pro oba kávu a koláč. Lila vypadala dost sklesle a věřil bych, že ani nechtěla, aby jí někdo v té situaci potkal nebo viděl. Poprvé byla trochu víc přístupnější, než tomu bylo předtím ,kdy se mě snažila odehnat co nejdál. Za jiných okolností by mě poslala do háje a šla si svou cestou, aniž by se ohlédla.
Mazal jsem ty hnusný zprávy, co pořád nepřestávaly chodit na Dianin mobil. Zrovna, když mi bylo jasný, že dneska odsud neodejdu se
Diana pohnula. Vejdu do ložnice pootevřenými dveřmi a dívám se
jak se ze spánku mračí. Hodila rukama, až jí sjela přikrývka ještě níž a já byl
skoro ztracen. S vypětím všech sil jí přikryju. „Spinkej. Nedopustím, aby se ti
něco stalo.“ Nakloním se blíž a šeptám jí utěšující slova do ouška. „Hmm. Mm.
Dane.“ Zavrněla jako správná kočka na svého páníčka. Na rukou mi naskočila husí
kůže, když to zavrněla ze svých úst. Byl jsem blízko tomu, abych se zbláznil a
rychle vystřízlivím, když mi v ruce zavibroval mobil s další zprávou.
Neměl jsem ani tušení, co to je za lidi a kde mohli vzít na Dianu číslo, ale jakmile si vybavím někoho ze společnosti a nebo z dodavatelů okamžitě vidím rudě. Blokuju kontakty v mobilu a v mysli si plánuju, jak toho člověka usmažím za živa. Přesunu se do bezpečí kuchyně, kde si sednu ke stolu a pokračuju ve vymítání zla a sem tam zavolám a nechám vzkaz, že smlouva se tímto stává neplatnou nebo, že nemáme zájem o spolupráci. Nějak to vysvětlím Patrikovi a najdu náhradu a uhradím způsobené škody. Konečně se to uklidnilo a zprávy přestaly chodit.
Zkontroluji Dianu a zaběhnu si pro notebook, abych se mohl blíž podívat na video a vypátrat toho, kdo všechno natočil. Zahloubám se do toho víc, než bych chtěl a ani si neuvědomím kolik hodin, mě to stálo, ale byl jsem spokojen. Našel jsem co potřebuji a vytočil číslo na jednoho známého. „Chci si vybrat laskavost, kterou mi dlužíš.“ Začal jsem zostra a nedal mu čas, aby mě odpálkoval. „Co potřebuješ, tak brzo ráno.“ Nestačil se zeptat na nic jiného a já mu vysvětlil situaci. „Aha, tak to je jiná. Dokonce ho můžeme zavřít za katr. Dáš mi tu IP a jeho údaje? Nebo si to mám zjistit sám?“ Chtěl informace, které jsem mu velice rád přeposla, aby to mohl udělat co nejdřív. „Dobře mám to. Okamžitě na tom zapracuju a do pár hodin dám dohromady tým a vyjedeme do terénu. Ozvu se později.“ Zavěsil a já si trochu oddychnul, když se video nedalo za pár minut dohledat a bylo postupně odstraňováno z dalších odkazů. Protáhnu se, až mi luplo mezi lopatkama a napnul se mi hrudník v polorozeplé košili a napůl uvolněné kravatě.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář :)