POVÍDKYODKAT

Crr crr. Zvoní zvonek u domovních dveří. "Hned tam dojdu." Zařvu na celej barák a letím dolů po schodech div se nepřerazím o bačkory. Rychle proběhnu chodbou a otevřu návštěvě. "Čau holky no to je dost nahoře už to všechno chystám." Radostně je přivítala a pokukovala jestli přišly všechny. Sakura, Hinata, Tenten a Ino přišla taky. To by jsme měli zavedla jsem je nejdřív do kuchyně kde nás mamka všechny vyzbrojila všemožným jídlem a pitím jen, abychom nemusely tak často slézat dolů. Výšlap do podkroví se stal docela obtížný, už na prvních pár schodech, protože holky neviděly ani před sebe natož pod nohy díky zásobám od mamky. "Takhle nás napakovat." Vrtěla hlavou Ino a Tenten dodala. "Ještě řekni, že se netěšíš až se do toho pustíme mňam." Olízla se a pokračovala dál nahoru. Konečně jsme všechny vydupaly poslední schod a skoro bez úhony. Jen Ina zakopla o bráchovu kolečkovou brusli a zastavila se na nejbližším odpočívadle o deset schodů níž, ale k...

Trochu delší básnička tak si otevřete celý článek. Jen jednou za rok jsou tu strašidla, co na zem z vesmíru dopadla, Akatsuki mezi ně zapadla, o dýni mě báseň napadla. Je tak kulatá a oranžová, když je v noci rozsvícená, celá se změní a je strašidelná, v ten čas je celá kouzelná. Naruto se dýně v noci leknul, spadl ze schodů až heknul, po banánové slupce se smeknul, až před Sakurou kleknul. Sakura ta nevěděla co se děje, ještě když po vesnici Akamaru veje, Sakura se na další dýni směje, a poctivě jí kartáčem meje. Přidala jí k ostatním do slámy, a šla rozdávat bombóny. Sasuke se převlékl za masku, kosu si připnul k magickému opasku, šel na noční procházku, potkal bandu plnou temných obláčku. Akatsuki ho hned zlákala, než stihli říct mžik hlavička na zem padala, cestou se dál koulela, mocná dýně všechny zabila.

JAK JSEM SE STAL UČEDNÍKEM! Minulost: Ani mě nemusel pobízet dobře jsem věděl co po mě bude chtít. Dlouho jsem se procházel celým sálem než jsem si vybral z tolika věcí. První co jsem si vzal do ruky byl menší dalekohled na výběr jich tam bylo snad dvanáct, ale prostě tenhle mě upoutal. Odložil jsem ho na malý stoleček uprostřed sálu a šel se podívat k dalšímu stolu, ten jsem přelétl pohledem a rázoval jsem si to k dalšímu a takto jsem vystřídal asi pět stolu, než jsem se u jednoho zastavil a civěl na modrofialový náramek a vedle něj řetízek s azurovým kamenem, oba jsem vzal a dal je stranou k dalekohledu. Nevěděl jsem proč si vybírám zrovna tyhle věci, ale nějaký smysl to mít muselo, protože Kakashi na mě vždycky kývl , když jsem dal stranou nějakou věc. Další byl stůl zarovnaný nějakým kořením a různými větvičkami a kořeny s podivnou vůní, která se linula kolem stolu. Moc jsem se tam nezdržel, ale na poslední chvíli se moje oči zapíchli do skrouceného kořenu a když jsem si k němu při...

Jedno slovo, ale které je to správné. Tento článek má být o jedné věci a já si vybrala slovíčko Halloween, který se blíží každou minutou. Co chystáte vy na Halloween u nás už svítí dýně před domem, ale jinak ho nijak neslavíme. Já se rozhodla aspoň něco hodit na blog takže středeční plán bude asi takový no strašidelný, ale zas né moc nechci návštěvníky vyděsit. Během rána zveřejním RPC pokus o dýni později přibude báseň, která se vůbec nepovedla. Odpoledne se odhodlám zveřejnit ještě jedno RPC jen to berte s rezervou je to teprve můj třetí obrázek v programu Paint Tool Sai a na závěr jedna jednorázovka o Halloweenu. Všechno dělané na poslední chvíli takže ve středu to začne. Co máte v plánu vy ?

"Proč mě chceš nechat stranou od případu, už jsem ti řekla, že ze sebe klidně udělám návnadu, když se k nim přidám, podle mě to bude bezpečnější, než si hrát na věřící chudinku." Dala si ruce v bok a přísně se dívala Sasukemu přímo do temných očí. Věděla, že je proti ní už od začátku, ale myslela si, že prolomí ledy, když na něj bude hodná, ale jak je vidět nic se nezměnilo, pořád byl studený jak psí čumák a nikoho si nepřipustil k tělu. Tomu se říká obrana proti všem citům. Ještě Sasukeho neviděla projevit sebemenší cit, natož lítost, jediné co z něj pryštělo bylo pohrdání, toho měl na rozdáváni, jinak neoblomný jako skála. Sasuke už toho měl právě tak akorát dost nejdřív schytal pořádnou facku od šéfa a teď se tady dohadoval. Přitom už nebylo o čem a nálada se mu nezlepšila, spíš ještě zhoršila a to nemluvil o tom jak na něj Sakura působila, a když si zapřela ruce v bok musel znovu pohledem sjet její postavu a vůbec se mu nelíbilo jak na něj působí, prostě byl ztracen a nic...

Trochu se uklidnili a Naruto se rozhlédl po pokoji jen, aby se nemusel dívat na krev, která zůstala na podlaze. Sasuke mezitím došel do sesterny, kde poprosil o nějaký hadr, aby po sobě ten nepořádek mohl uklidit. Neslyšně vešel dovnitř a našel Naruta opřeného o okno a ještě pořád měl potíže se podívat na podlahu, aby mu nebylo špatně. Sasuke rychlím tahem krev setřel a odnesl nasáklí hadr vymáchat do umyvadla a pak uklidil do kýble, kde si ho předtím půjčil. Hned se vrátil a viděl Naruta jak se chystá jít blíž k lůžku, kde ležel strýc Kakashi. Do pokoje svítilo sluníčko a kreslilo po stěnách duhové obrazce, které se odráželi od cédéček ve stojanu hned vedle televize. Kousek dál byla větší šatní skříň, kde vyselo erární pyžamo a župan myší barvy. Sasukemu blesklo hlavou, že za celou dobu co chodí navštěvovat strýčka mu nepřinesli ani nic na sebe, kdyby se náhodou probudil a když doktor řekl, že to vypadá nadějně o to víc by se měli starat o jeho pohodlí. Kývnul na Naruta a ukázal na sk...

OHEŇ! Naruto běhal po místnosti, ale mrak létal pořád za ním, už si nevěděl rady kam se schovat. Najednou z mraku začali vystřelovat blesky a snažili se dostat Naruto pod palbu, ale ten naštěstí vždycky o kousíček stihl uhnout mířené ráně. V místnosti se o hodně ochladilo až dal Sasuke ruce do kapes a dost se divil, že mistr Kakashi dávno mrak neodvolal a místo toho ho nechal vybouřit na Narutovi a vůbec do toho nezasahoval. Nakonec mrak zčernal jako uhlí a lítali od něj kuloví blesky a padali kroupy velikosti fotbalového míče, až nadělali díry do dřevěné podlahy. Teprve tu chvíli mistr mávl rukou do vzduchu a nakreslil pomyslné čáry a mrak se vypařil, zbyla z něj jen pára a loužička vody. Naruto se konečně zastavil a celý uřícený se svalil na zem a záda si opřel o zeď. V učebně: Naruto: Mistře co to mělo bejt ? Skoro jsem dostal ránu bleskem a zmoknul jsem až na kůži! Kakashi: Naruto uklidni se a pak se na sebe podívej. Sasuke: To by mě zajímalo jak to dělá. Naruto: Co jako ? Nic jsem...

Tentokrát jen krátky článeček na téma týdne, protože v jedné ruce mám hrnek s čajem a v druhé neustále kapesník Něco je špatně no tak určitě nejde nikomu všechno podle plánu. Třeba mě určitě ne. Mám chřipku a do toho všeho se učím s programem Paint Tool Sai zrovna lehký to není, ale mám fajnovou "učitelku" tak to snad časem zvládnu a chřipka si dá snad taky brzo říct, aby vypadla. Když už jsem nakousla tenhle program tak sem za chvíli přidám můj úplně první výtvor nedá se na to koukat, ale nevadí snaha byla. Co je u vás špatně? Co se nedaří snad se brzo podaří. Vyjádřete se v komentech pod článkem.

Další dílek snad se bude líbit jako ty ostatní a prosím vás o komentíky minule jich moc nebylo tak to asi nestálo za nic. Tenhle díl vás třeba i pobaví a nebo ne :D "Vstupte Uchiho!" Zahromoval šéf, až jsem nadskočil za dveřmi, ještě že mě neviděl, určitě by se mi smál, že mám z něj strach. Stejně mě vždycky udivilo jak může poznat kdo je za dveřmi, asi to budu muset brzo zjistit. Konečně se odvážím vejít do kanceláře kde za stolem seděl Sasori a byl zasypaný všemožnými zprávami a hlášením z celého obvodu. Ve tváři měl vztek smíšený s velkým stresem a jestli se nepletu potřebuje si ho na někom vybít, jen doufám, že to nebudu zrovna já. "Co zas chcete, neřekl jsem vám jasně, že bez výsledků vás nechci vidět!" Šéf se nafoukl jako balónek, čekal jsem kdy vybouchne, ale naštěstí pro mě se po delší době zhluboka nadechl a vypustil trochu páry ze zavařené makovice, která byla zavalena prací. "Ano a právě proto jsem přišel, ale mám k tomu pár připomínek a výhrad, aby ...

"Posaďte se, ať vám v klidu můžu říct co je nového!" Přikázal bratrancům doktor a počkal, až se trochu zklidni a v pokoji bude vládnout naprosté ticho. Naruto ještě zakašlal a Sasuke se zavrtěl na nepohodlné posteli. Oba zaměřili svůj pohled na doktora v bílém plášti a čekali, co z něj vyleze. Konečně si doktor mírně odkašlal a to kluci věděli, že už se blíží chvíle pravdy. Ještě přemýšlel jak nejlépe jim sdělit novinky, aby pochopili co se změnilo a pak spustil. "Jak jsem vám říkal již minule váš strýc Hatake Kakashi byl na dalších testech a vyšetření a já zrovna před chvíli dostal výsledky z laboratoře. Na to jak bylo Kakashiho tělo zasaženo se mu rány a zlomeniny hojí, až překvapivě rychle a hlavně bez komplikací, tím pádem jsme ho dnes převezli na soukromí pokoj, protože začal bez obtíží sám dýchat." Naruto stěží vstřebával nové informace, ale byl rád že je strýčkovi lépe. Na Sasukeho tváři poprvé od dob co se poznali viděl Naruto upřímný usměv a oddych od staro...

Konečně jsem dopsala druhý dílek tak tady je snažím se jak to jde, ale moc to nejde. Snad to aspoň někdo přečte a nebudu mít ostudu. Slibuju, že snad v příštím díle to nebudu tak rozebírat a konečně půjdou na misi Hokage se nakláněla nad mapkou vesničky kam má poslat čtyřčlennou výzvědnou skupinu. Ňadra se ji dmula z výstřihu a skoro přes ně neviděla. Hm, asi bych si je měla zmenšit "Henge přeměna."To by ušlo řekla si v duchu. Název vesnice neměla a tak jí už kdysi pojmenovali jako Tajemná, když se k tomu nikdo neměl. Tam kdysi jeden tým plnil misi. Chtěla si přečíst svitek co obsahoval informace o této zvláštní vesnici, ale než stihla přečíst první řádek rozsypal se jí drahocenný spis v ruce. Jediné co zůstalo čitelné byl kousek, kde byl napsán datum. Deset let staré a nikdo se nevrátil. Proboha co je to za místo, kladla si otázku Tsunade a snažila se ještě cokoliv rozluštit. Bylo to marné víc se nedozvěděla a tak se musela spokojit jen z hrubým popisem co byl přepsán před p...

Když padá list ze stromu, k srdci tě pořádně přivinu, nedávej si to pořád za vinnu, když padá list ze stromu. Na jaře se zase nový zrodí, takhle to prostě chodí, strom si pak připomíná své mládí, když větve jemný vítr hladí. Strom je v zimě celý holí, vyhlíží mezi poli, tvá vinna to není, neboj zas nové listy se rodí.

POKUS! Kakashi: Už si vzhůru no konečně a co je se Sasukem? Vláčíš ho na sobě jako mrtvolu. Naruto: Nevím, když jsem se probudil tak už takhle vypadal. Sasuke: Přeměnil jsem vodu na led a vzalo mi to hodně energie, protože Naruto by se nevzbudil ani během zemětřesení! Kakashi:To je divný vytvořit led je jedno z jednodušších kouzel, nedělal si ještě něco jiného? Sasuke: No zdál se mi zase sen, v kterém někam běžím a někdo mě pronásleduje a když byl skoro u mě probudil jsem se. Kakashi:Dobře nejdřív se podívám na Sasukeho a zkusím na něj pár lektvarů, protože je vidět, že ty sny mu ubírají spousty energie, jako by opravdu běžel a tím pádem pak nemá zásobu ani na vytvoření jednoduchého kouzla. Naruto:A co mám zatím dělat já mistře? Kakashi: Můžeš si jít procvičovat na zahradu kouzla, která ses naučil, ale moc to nepřežeň. Naruto venku kopal do kamínků na cestě a celou věčnost se nudil, protože mistr se Sasukem se zavřeli v pokoji a už několik hodin se nikdo z nich neobjevil, už si myslel,...

Trochu kratší dílek, ale v doupěti zla se chystá past. Kdo myslíte, že do ní spadne? Záhada teprve začala a co dál? Nechte se překvapit. Musím si promluvit se Sasorim, aby odvolal Sakuru z případu, přeci jen si myslím, že by nezvládla tak těžký úkol, i kdyby se snažila sebevíc. S těmito myšlenkami došel k šéfově kanceláři a rázně zabouchal na dveře. Ve stejný čas na jiném místě daleko za městem se právě slézali všichni co věřili na Satana a snažili se mu sloužit. Někteří to psychicky nevydrželi a opustili sektu dřív než se zúčastnili masakru na nevinných lidech a jiní se v tom vyžívali, když mohli pozorovat jak oběť trpí a naříká. Ti nejodolnější se snažili připravit rituál pro navrácení Satana na zemi a už jím zbývala jen jedna oběť, ale háček byl v tom, že to nesměl být kdokoliv z věřících, ale specificky vybrané oběti. Podle knihy Satanovi se vždy oběť musela dopustit nějakého porušení desatera a vždy to musely být ženy. Prohřešek se nesměl nikdy opakovat a stačilo darovat Satanovi ...

V noci se krajem touláš, už nikoho neposloucháš, jen ve splněný sem doufáš, proto se na houpačce houpáš. Být ten nejlepší přání je tvé, každý říká, předem to vzdej, nešikovný jsem prej, ruce pryč od ninjutsu dej. Jsi prostě k ničemu, tak se s tím smiř, spíš na cíl pořádně miř. Chakra je součástí tebe, nespadla od někud z nebe, jistá ruka tě vede, věř hlavně v sebe a rasengan se ti povede.

Vydal se směrem k nemocnici, ale během chvilky ztratil Naruto z očí a tak šel přímo za nosem. Za chvíli se Naruto otočil, aby se mohl za své chování Sasukemu omluvit, ale jaké pro něj bylo překvapení, když ho tam neviděl. Rozhlédl se po silnici, ale nikde ho nespatřil. Musel se vrátit kousek zpátky na křižovatku, protože to věděl, že za ním ještě jde. Naruto přemýšlel, kterou cestou se mohl dát a nakonec vybral slepou ulici, která končí vysokou zdí, za kterou není vidět, párkrát si představoval co by za ní mohlo být, ale ještě nikdy jí nepřelezl, protože by si musel sebou přitáhnout žebřík jinak se po hladkých cihlách smekal dolů a nemohl se dostat víš jak metr nad zemí, pak mu ujeli nohy a přistál přímo na zadku. Jen nahlédl a hned uviděl Sasukeho, který sedí na chodníku a nevěřícně civí na vysokou zeď. Naruto si před něj stoupl, ale nemělo to žádnou cenu jako kdyby ho neviděl nebo byl duchem nepřítomný a to už bylo za dnešek po druhé co se mu nepovedlo udržet Sasukeho při smyslech. D...

Život je cenný tak proč hazardovat. Zdravím tento článek mi dělá docela velkou starost. Plno lidí holduje alkoholu, i když v téhle době to rozhodně není nejlepší nápad. Určitě všichni znáte ze zpráv smrtící metanol, který bez váhání lidé vypijí společně s tvrdým alkoholem. Já osobně sice nepiju, ale nechápu důvod proč pít zrovna teď. Asi nikdo z těch denních pijáků si neuvědomuje to riziko, kterému se vystavuje. Proč nepijí alespoň ten lehčí alkohol? Víte to a nebo je taky nechápete? Jedno mě napadlo a to, že už jsou tak zvyklí na tvrdý alkohol pak jim je jedno jestli si s tím něco přivodí. Minimum je opice a bolest hlavy pokud nevypijí ten s metanolem a pokud ano tak to už je jiná káva… teda alkohol

Vlajka Listové pomalu dohořívá, okolo nastává tma všude se stmívá, na čelenku spojených sil se každý dívá, na čele ten znak vždycky bývá. Hrdě si jí všichni nasadí, prázdné místo ihned nahradí, cestu nepřátelům zahradí, spojené síly si s nimi poradí. Nová smlouva národy spojí, každý si za vlajkou míru stojí, už žádné války v plné zbroji, je na čase chránit zemi moji.

PROBUZENÍ, ALE NE! Později se všichni rozešli do svých pokojů a určitě měli o čem přemýšlet. Narutovi nejvíc vrtalo hlavou co vlastně mistr Kakashi skrývá před Orochimarem, že by byl ochotný za to položit i život. Už jednou se ho na to ptal a Kakashi jen řekl, že ochraňuje něco co je mu příliš drahé a nevyměnil by to ani za kopec zlata. Snažil se usnout, ale na to se mu v hlavě honilo moc myšlenek a tak si rozsvítil malou lampičku a otevřel si knihu se zaříkáváním. Nalistoval stranu padesát šest a pokračoval v učení, až teprve ve tři ráno knihu zaklapl, protože se mu klížili oči, ale na druhou stranu byl spokojen kolik se toho stihl naučit. Sasuke se probudil ve čtyři ráno celý propocený, protože se mu zdál další rozmazaný sen a celou dobu se převaloval a máchal rukama jako by se právě bránil něčemu co nechce, až když se probudil mu došlo, že ho někdo chytal a on se snažil utéct, ale nevěděl kdo a nebo co mu provedl. Nakonec to vzdal a vstal z postele nemělo cenu jít spát, když v šest ...

"Neříkej mi tak!" Švihla ho po palici asi deseti kilovým zákoníkem, až před očima viděl hvězdičky a svalil se do koženého křesla, aby to trochu rozmrkal než bude schopný normálně uvažovat. "Ty si se zbláznila, mám otřes mozku, čím si mě to vlastně praštila?" Vyptával se Sasuke a držel si hlavu, protože si myslel, že se mu snad rozskočí pulzující bolestí, která nabírala na síle. "No konečně si mi začal tykat a jestli chceš vědět čím sem tě praštila tak si přečti název až tě přetáhnu znovu." Usmála se čertovsky Sakura a byla zvědava jestli se dozví plán, který byl schopný za tak krátký čas vymyslet. Jenže díky tomu, že ho pořádně praštila se to asi nedozví. Ještě počkala pár minut, aby se trochu vzpamatoval a pak na něj uhodila. "Tak řekneš mi něco o tom plánu nebo ne? To se tak bojíš další rány nebo co." Posmívala se a ani nezaregistrovala kdy vstal ze židle a vypařil se z kanceláře, až když se pořádně vysmála došlo jí , že je tady sama. "Sas...

Nemůžu spát, ale zavírám oči. Nechci tě vidět, ale hledám tě. Chci být po tmě, ale rozžínám světlo. Chci být silná, ale trápím se. Proč bolí, když něco nevýjde jak chceš? Proč bolí, když řekne ti - ne? Proč bolí, když tě ignoruje? Proč bolí, když nepříjde? Proč bolí, když něco nevýjde jak má? Proč bolí duše celá? Proč se láska tak zatraceně těžko hledá? Nechci být sama, bez tebe. Nechci být ten, kdo nás vede. Chci se pro tebe vrátit, ale nejde to. Chci tě překvapit, ale ty už tady nejsi.

Už od narození mi vždy něco patřilo, ať už to bylo oblečení a nebo třeba dudlík. Později to byly různé hračky a podobně. "To je moje?" Zvolala jsem, když mi mamka ukazovala můj pokojíček. Pak se dostavilo taky něco jako to je moje první lavice ve třídě a nebo moje učebnice, to je moje učitelka no taková stará rašple. Pokračovat bych mohla dál a dál, až bych se dostala na moje první auto a nebo dům. Jedno vím, ale jistě některé věci si prostě přivlastnit nemůžeme. Jednou takovou je třeba nebe a mraky. Nikdo je nedokáže zastavit a vždy si dělaly co chtěly. Někdy byly bíle jako sníh a tvořili různé tvary jindy zase utvořily nepropustnou tmavou oblohu, ze které začalo pršet. Další mě napadlo lidské srdce. V každém srdci se mihneme, ale málo kdo si nás tam nechá. Také o něm nemůžeme říct to je moje leda to vlastní, které nám tluče v hrudi. Pár věcí, o kterých větu TO JE MOJE říct nemůžeme se jistě najde.

Naruto a Sasuke se obrátili, aby si mohli pořádně prohlédnout kluka, který byl asi v jejich věku. Měl na sobě béžovou mikinu a černé kalhoty na hlavě měl bouli a obvazy, které skrývali vážnější poranění. Oběma byl povědomí, ale nevybavovali si kde ho viděli, mezitím si stihl sednou na židli v koutě. Policista, který sepisoval zprávu vstal a obešel oválný stůl a zastavil se těsně před Narutem a zle se na něj podíval. Pak se otočil do rohu kde seděl chlapec a zeptal se. "Poznáváte tyto dva útočníky?" Nemocný se zašklebil a pak přikývl a dodal. "Ano to jsou oni, co mě surově napadli a zmlátili." Naruto byl v šoku a Sasuke lapal po dechu, protože mu ta odpověď vyrazila dech. Policista si s tímhle případem nevěděl rady a když ani pak nikdo z nich nepopřel výpověď, už s toho byl na prášky. Dobu přemýšlel, ale nic jiného nevymyslel, ať se snažil sebevíc. V duchu si přeříkával obě verze událostí z včerejší noci a byl trochu na pochybách, protože se mu ještě takovýhle případ...

Tajemná vesnice 1.díl "Shizune!!!" Zařvala Tsunade přes tři místnosti. Co je to sní, kde je, když jí volá Hokage. Dneska mě tak strašně bolí hlava. Snažila se nevnímat hučení v hlavě, které nebralo konce. "Shizune krucinál kde mám prášek! Jak dlouho mě necháš čekat." Toho saké jsem včera neměla pít tolik. Dneska mám hlavu jako pátrací balon. Ruce si dala na čelo a přejela prsty ke spánkům a párkrát promnula. Ani si nevšimla, že se dveře do pracovny Hokage pootevřely a někdo nakukoval dovnitř. Prozkoumala místnost a neslyšně přeplula od dveří až ke stolu kde seděla Tsunade. "Tady to je špitla." Podala Tsunade prášky na bolest hlavy a snažila se být potichu. "Konečně Shizune." Vzala si je a rychle spolkla, vzala sklenici s vodou ze stolu a zapila. Po pár minutách cítila úlevu. Teprve pak byla schopná začít trochu normálně uvažovat. Podívala se na Shizune, ale ta tam nebyla místo ní se v její kanceláři nakrucovala Ina. "Co ty tady děláš?" ...

Přináším novou povídku tentokrát trochu jinak. V hlavních postavách se zatím ukáže Elorien Lisa dále Mayu Uchiha a Suri Minori (Ran pokud jí nepoznáváte ). K příběhu no zatím není co říct jak název napovídá je to Tajemný . První díl dám na blog snad ještě dneska a berte ho s rezervou zatím se tam nic neděje nevěděla jsem jak začít :D Další postava příběhu je zatím skrytá, protože neposlala svůj popis postavy.

Je tak tajemná a dlouhá, není to jen cesta pouhá, dál mě vede silná touha, abych nebyl slabá moucha. Nevím kolik jsem urazil mil, ale pořád nevidím svůj cíl, i kdybych u potoka žil a pot ze mě jen lil. Po tisíc let jsem cvičil, kolem sebe všechno ničil, nad všechny se tyčil, jen abych z bratrem zatočil. Bratře kam si se to vydal, já tě všude hledal, pouta už jsem dávno zpřetrhal, abych tě dohnal. Oči už mám stejné, co s toho všeho vzejde, až náš čas nadejde, jeden proti druhému půjde.

Takový oddechový dílek PRAVDA! Ve sklepě: Kakashi: Dneska vám jenom vysvětlím proč jsme sem přišli a co po vás budu zítra chtít. Jistě jste slyšeli o tom, že správný kouzelník by měl umět namíchat různé lektvary, jako jsou na posilněnou, k zaříkávání další k proměnám v jinou osobu nebo pro krásu a hlavně jedy a protijedy a jejich využití. Než začneme něco dělat s lektvary musíte se naučit všechny byliny a jejich využití jak v léčení tak v otravě. Sasuke: Mistře já už nějaké byliny znám, měl jsem za úkol sbírat je pro svého bývalého mistra Orochimaru. Kakashi: Nevěděl jsem, že si u něj sloužil jako sběrač, myslel jsem, že tě učil čarovat a co všechno si pro něj dělal? Sasuke: Právě, že nic důležitého, jen sbíral byliny a kořeny, listy a jiné, taky jednou nějaká ptáčata, skoro jsem sletěl ze stromu, když tam přilétl sokol a načapal mě. Když jsem nepřinesl co chtěl, zbil mě a poslal mě znovu hledat bez jídla a pití. Naruto: Co to bylo za mistra, nechat tě takhle trpět, to jsi měl odejít u...

Posadila se v Sasoriho kanceláři a cítila se nesvá, protože dobře věděla, že Sasuke stojí kousek od ní a nehodlá opustit kancelář. To mi ještě scházelo obmotala si kolem prstu i šéfa, budu jí muset držet dál od všech policajtů v okruhu dvou kilometrů. Ta by mohla spáchat vraždu a normálně by jí dali milost. "Šéfe moc se omlouváme, ale když chcete pachatele, tak my jdeme zase pracovat." Sasuke doufal, že se budou moct vzdálit a pracovat v klidu. Sakura ku podivu zakývala hlavou a tak je bez dalších otázek šéf propustil z kanceláře a ještě, když je vyprovázel tak se přiblble usmíval. Sasuke jen zakroutil hlavou a v duchu si říkal. Kdepak to není zamotávačka hlav, ale granát, který když hodíte rovnou exploduje s ničivou silou. Sasuke se rozhodl, že se bude snažit rozpoznat všechny její špatný vlastnosti a tím o ní ztratí zájem, ale zatím mu vše zůstalo skryto. Došli do kanceláře a Sakura vzalo do rukou nějaké papíry a podávala je Sasukemu. Vzal je do rukou a ani se na ně nepodív...

Na nočním stolku začal vyzvánět mobilní telefon a tak Sasuke natáhl ruku a poslepu zamáčkl budík, který ještě v noci nastavil. Konečně nastalo v domě ticho, neuběhlo ještě ani pět minut a mobil zase začal zvonit. Tentokrát se Sasuke přinutil k tomu, aby vstal a podíval se na mobil, pak mu to došlo nastavil na něm opakované buzení, aby nezaspal, protože se měli ráno dostavit na policii sepsat hlášení a žalobu. Nejdřív si odskočil do koupelny, aby spáchal ranní hygienu a pak chtěl vzbudit Naruta, aby se stihl umýt a převléknout. Sasuke nakouknul do pootevřených dveří, ale postel byla prázdna, rychle seběhl po schodech a prohledával pokoj po pokoji, když ho našel kramařit v kuchyni. Sedm ráno to jsem nějak brzo vzhůru, to bude asi tím, že mám hlad pomyslel si Naruto a vykutálel se z postele a nejdřív zamířil do koupelny. Jen se ošplouchl v umyvadle a letěl do kuchyně hledat něco k jídlu. Otvíral jednu skřínku za druhou, ale nic, na co by měl chuť nenašel. Nakonec si vyskočil na linku a če...

Nikdy nezapomenu co udělal naší rodině, prostě to nejde slíbila jsem si to a nehodlám ustupovat. Proč mě dohání k šílenství, už jen jeho přítomnost? To prostě nechápu a asi nikdy nepochopím. Dost musím s tím přestat nebo ten mizera ještě couvne a nedozvím se vůbec nic a to je právě to proč jsem souhlasila, že s ním budu spolupracovat. Pomalu se sklonila k fotkám a požádala Sasukeho o blok a tužku, pak začala překládat klikyháky, ale v jeho přítomnosti se nemohla soustředit na správnost textu a tak ho vystrnadila z kanceláře pod záminkou, že má hlad a jako naschvál na čínu, kterou měli jen v jedné restauraci na konci města. Konečně se trochu uvolnila a během chvíle měla vše přeloženo a zkoušela se dopídit co ta zpráva znamená, ale žádná souvislost jí nenapadla. Sasuke začal nadávat už za dveřma kanceláře a rázoval si to k východu z policejní stanice, ale než stihl dojít až k autu vzpomněl si, že peněženku nechal v kanceláři a tak se vracel zpátky a to už dokonce proklínal všechny svaté,...

Rychlí tlukot je slyšet do dáli, snad se tempo zpomalí. Když svítí na kontrolce červená, srdce už jen tápe a vzpomíná, minulost se ti před očima prolíná, nastala tvoje tichá hodina. Ber to jako upomínku na lepší časy, tak ať nenapovídají cizí hlasy. Ještě posledních pár úderů, než se v jiném světě proberu…. Dostal jsi druhou šanci, okolo tebe je tma jak v ranci, vznášíš se jako při tanci. Když pomalu vidíš ten svět, jsi rád, že navrátil ses zpět, v knížkách si o tom něco čet, duše se otočí a chce zpět. Teď se moje srdce usmívá, protože nový život pro mě začíná…… nedovolte, aby začala blikat červená, mohla by to být vaše poslední hodina.

ZKOUŠKA !! Ráno byli Sasuke a Naruto vyhnání na rozlehlou zahradu před zámkem a Kakashi je vyzval, aby předvedli co se stihli naučit. Nejdřív se snažil kouzlit Sasuke. Jako první předvedl proměnu na myš a zase zpět, pak se proměnil ještě v komára a mouchu. Další co předvedl bylo vyvolání deště a vichřice, tím ukončil svou znalost kouzlení a sedl si do trávy, aby mohl pozorovat co všechno se stačil naučit Naruto. Hned začal čarovat jedno kouzlo za druhým jako by je znal a uměl předvést nazpaměť. Nejdřív provedl proměny na všechny menší zvířata a pak se začal proměňovat na koně z něj na tygra a to už mistr jen přikyvoval. Nakonec se proměnil ve slona a v té podobě přivolal bouři a krupobití. Po tomto kouzle se svalil unavený a vyčerpaný do trávy vedle Sasukeho. Na zahradě: Naruto: Promiňte mistře na víc kouzel už nemám energii. Kakashi: Nic se neděje předvedl si toho, až dost vůbec jsem nečekal, že toho zvládneš tolik. Naruto: Já se radši naučil ještě i zaříkání a kletby do strany padesá...

"Co to …. nechte mě!" Stačil jen vyštěknou než ho někdo zatáhl do tmavé uličky za páchnoucí kontejner. Vůbec si nevšiml, že se tady někdo skrýval a vyčkával, na příhodnou oběť. Naruto sebou házel a snažil se vyprostit z pevného sevření, ale nepovedlo se mu to a tak se alespoň ohnal pěstí. Postava, která ho držela se mírně zapotácela jak schytala ránu pěstí přímo do nosu, ale stisk se neuvolnil spíš naopak, chytl Naruta jako do svěráku a ten měl problém se dokonce i trochu nadechnout. Začínal lapat po dechu, jak se mu nedostával kyslík a viděl mžitky před očima a ztrácel vládu nad tělem. Už si myslel, že je s ním konec, když se najednou cítil volný a pořádně se mohl nadechnout. "Naruto si v pořádku? Řekni něco?" Dělal si Sasuke starosti, jestli se Narutovi nic nestalo. Hned jak Sasuke zahlédl postavu, která svírá Naruta pod krkem okamžitě se rozeběhl do temné uličky. Opatrně nahlédl za roh, ale nikde nikoho neviděl, ani Naruta jen oprýskaný kontejner, z kterého se li...

Sakra nikdy bych si nepomyslel, že tady skejsnu do dvou do rána, ale co aspoň si je teď kde sednout a hned ráno ty princezničce zavolám asi tak v pět ráno, ať má rozcvičku uchychtl se Sasuke svému skvělému nápadu. Pozhasínal lampičky v kanceláři a vydal se unavený domů, kde se ani nesvlékl a padl na postel, během okamžiku spal a nebyl k probuzení. Druhý den začal drnčet budík, když měl ručičky přesně na páté hodině ranní a Sasuke se pomalu probouzel. Natáhl ruku a trefil se přímo do budíku, který jako každé ráno skončil pod posteli a pořád řinčel. Sasuke skončil na všech čtyřech a pokoušel se pod postelí nahmatat rušitele spánku. Konečně se mu to podařilo a tak mohl zalézt do koupelny kde si dal sprchu, aby vůbec vypadal jako člověk a zbystřili se mu smysli, které během včerejšího náročného dne otupěli. Konečně se vypotácel z koupelny kde se pořádně vydrbal a šel jen v ručníku, který měl ovinutý kolem pasu ke skříni, kde si vybral příhodné oblečení na sezení v kanceláři, protože dneska...

Lenost vládne světu. Přečtěte si co si o tom myslím stačí jen otevřít članek snad nejste až takový lenoši, aby jste se nepodívali. Už v dávných dobách se lenost zařazovala do špatných vlastností člověka a dodneška tuto vlastnost zdokonalujeme. Všechno odkládáme na jindy a nebo si řekneme, že to zkrátka není potřeba. Jednou však příjde čas, kdy se nám nahromadí více věcí najednou a my nevíme kam dřív. Znáte to. Najednou se asi svět začal točit rychleji a nestíháme nic a ten pomyslný domeček z karet nám spadne na hlavu. Kdy máme všechno stihnout, když času je málo a těch odložených problémů na později je čím dál víc. Naše lenost nás dožene kam. No zase nikam, když se nám nic nechce dělat. Takhle je to dnes a denně a jaksi se nám to nechce měnit. Lenost v nás je už od nepaměti a pořád bude. Jediné co s tím můžete udělat je nebýt líny. Doufám, že se to hodně lidem podaří, protože překonat lenost je těžší než si myslíte. Jak se na to díváte vy ? Změnili jste se k lepšímu a nebo na to kašle...