Návštěvnost mě štve.

To co potřebuji II.

Hm smutně kouká na čísilka u návštěvnosti. Nestojí to za nic. Asi dělám něco špatně, ale vymetat na blogu u někoho jiného zanechat jeden koment a nutit ho tím, aby se přišel podívat ke mě rozhodně nechci. Moc lidí na blog cestu nenašlo a doufám, že se do vánoc najde víc zvědavců co občas příjdou přečíst nějakou mou debilní povídku a nebo juknou na obrázek co jsem splácala.

Jediný co mě těší jsou spřátelené blogerky, které ke mě chodí rády a dost často. Nejvíc se mi líbí komenty od Míši a Hirake. Takových kdyby bylo víc co příjdou několikrát za den omrknout co se u mě děje.

Také jsem přemýšlela nad vánoční povídkou, ale myslím, že tentokrát ji vynechám pokud bude návštěvnost stále u bodu mrazu. Třeba si tento článek někdo přečte a bude chtít spřátelit a nebo aspoň občas zavítá sem do mého světa.

Konec smutného výkecu jednoho cvoka.