POVÍDKYODKAT

Zachraň můj osud 55.díl Starý čert ani nezaregistroval moji přítomnost, jak byl zabraný do čtení z jedné z knih. Před sebou jich měl ještě několik. Hřbety knih byli otočené. Všechny byli vázány v kůži, ale něco mě naznačovalo, i když nevidím její název, že je to přesně ta, co hledám. Vyčnívala mezi ostatními a její vázání bylo jiné a taky o dost tmavší. Skoro černé desky obehnané zlatou linkou. Mohla to být ona? Rozhodoval jsem se nad její krádeží, když si čert odkašlal a zvedl hlavu od řádku. "Mohu nějak pomoci?" To byl pravý opak, který jsem neočekával. "A.. ano. Rád bych knihu z počátku nástupu nynějšího vládce pekel. V regále není." V jeho očích byl vidět obrovský zájem, asi tady dole byl zavřený moc dlouho. Nevypadalo to, že by se sem návštěvy hrnuli. Vzhledem k umístění v takových nebezpečných prostorách. Čert si poposunul maličké brýle víc na nos. "Znám tuto knihu nazpaměť." Přejel drobnou rukou po vázání knihy. Byla to přesně ona. "Jak se dost...

Zachraň můj osud 54.díl "Dariusi co máš v plánu?" Dark z nich byl nejzvědavější a nebál se zeptat. Bylo vidět jak se mu časem vracela jeho síla a aura. Kruh okolo něho byl zvláštní. Normální pekelník ho měl černý, ale on byl něco víc. Mohu to vidět a plně se soustředit, jen na jeho kruh. Prolínala se v něm černá a červená následovaná odlesky modré. Věděl jsem, že je doslova pravou rukou samotného pána pekel. Proč zrovna on? Přitom se mu jako jediný vzepřel a navíc miluje anděla. Porušil snad všechny zákony, ale to já vlastně taky. Nejhorší bylo, že Zaza byla v moci někoho jiného. Chci jí jen pro sebe. Kdo to kdy viděl, aby byl anděl majetnicky. Pokud šlo o Zazu byl bych schopen všeho. Přesně chápu Darka. Vlastně je to dost podobné. Co by se stalo, kdyby mu vzali Adru? Vím, že by se všeho vzdal, tak jako já. Nepochybuju o tom ani na vteřinu. Jejich pouto se nedalo rozdělit ani jednou z mocí na tomto světě. Pak tady zůstávala jedna otázka. "Proč si tě vybral pán pekel?...

Zachraň můj osud 53.díl Sevřel jsem klíč opatrně mezi prsty. Stále nevěřím, že já sám zalezl na tohle místo. Bylo to jako očistec. Nic nezůstávalo dobré, jen to špatné se dalo najít. Něco u Zazi se pohnulo a ona se rozplynula. Moje odvaha vyjít na světlo byla bez ní menší, než zrnko písku. Spatřil jsem před sebou samotnou Smrt. Jindy měla doprovod. Místo nich táhla kosu za sebou. Vydávala skřípavý zvuk, který trhal uši. Lidé přicházeli o rozum a zvířata o život. Bylo to takové varování. "Anděly nadešel tvůj čas." V jejich kostnatých rukou se objevilo skoro prázdné vřetánko. Posledních pár centimetrů zbývalo. Jeho nit byla obyčejná jako bych byl smrtelník. "Tvůj osud je u konce. Dariusi půjdeš se mnou." Už se po mě natahovala, když jsem to ucítil. Tenká vůle života aktivovala mou moc na plné obrátky. Ještě nikdy to nebylo tak intenzivní jako v tuto chvíli. Najednou jsem si připadal jako někdo jiný. Někdo kdo si sám určí, kdy je jeho život u konce a odejde z toho svět...

Zatím nevím, kdy napíšu něco dalšího. Snad zase za týden, ale budu se snažit i dříve, aby bylo co číst. Pěkné čtení :) na chybky nehleďte. Manželem proti své vůli 31.díl Před ním mládnu. Uvědomila jsem si to dost brzo, ale záměrně neprozrazovala, že o tom vím. Moje vlasy se neměnily zpátky. Zůstávaly tmavě hnědé a lesklé, i když tělo chřadlo do původní podoby. V duchu uvažuji, že šátek odložím, ale jeho pohled mě dost odrazuje. Snědl by mě místo toho chutného jídla na stole! Obvinila jsem ho bez důkazů a sedla si naproti němu. Dělil nás celý dlouhý stůl prohýbající se pochoutkami a velké svícny zakrývající mu výhled, ale místo toho sledoval mě. Stále se nakláněl a uhýbal, jen aby mě zahlédl. Cítím jak pozoruje. Každý můj nenucený pohyb. Bylo to jako bych seděla na jehlách a rozžhaveném uhlí. Povzdechla jsem si, ale naštěstí si zrovna nandával jídlo, takže si toho nevšiml. Musím držet svou mysl neustále zamčenou, aby nepronikl do mích přání a snů. Vždycky se proměním zase zpátky, když j...