POVÍDKYODKAT

„Ariane pohni zadkem.“ Volala na mě Mary, které se povedlo doběhnout i Dasse a zrovna se otočila dozadu. Mel byla kousek za nimi. Já a Ires jsme sotva popadali dech. To nošení na zádech si vybralo svou daň. „Starej se o sebe.“ Ukážu dopředu, kde byl sloupek, kterému se vyhnula doslova o milimetr. Měli by jsme to zvládnut a dokonce ve stanovený čas. Podíval jsem se na jednu věž, kde byli vidět hodiny a následoval jsem naší skupinu jako poslední. „Stůjte!“ Chytil mě jeden ze strážných. Vůbec nevím, kde se tady vzal. Ostatní se zastavili, když jsem zavolal. „Vypadněte. Zdržím je!“ Mary se chtěla vrátil, ale Dass jí zastavil včas a odtáhl jí pryč, než sem přiběhli další. Snažím se vyprostit z jeho rukou, ale pořád se mě držel. Byl docela silný a nenechal se tak snadno oblafnout jako ostatní, ale nakonec se mi to podařilo, i když byl dost zkušený a zavolal zbytek oddílu. Vytrhnu se mu a zaútočím. Nestihnul se uhnout a schytal ránu přímo do obličeje. Mezitím se dostala na místo přivola...

Isabela: „Je to katastrofa v sexy krátké sukni. Měla jsem jí při pohovoru hodit přes palubu.“ Mrmlala si Diana sama pro sebe, když vypila další skleničku na ex. „Nechci přivolávat něco zlého, ale podle toho co vím se jí vždycky podaří získat co chce. Ještě se nestalo, že by Sylvii nějaký chlap nepodlehl. Na druhou stranu je dokázala i odpálkovat a to takovým způsobem, že dali výpověď.“ Přilila Lila olej do ohně a Diana přikývla a znovu   se napila.

 Konečně něco přidávám. Sesmolila jsem text v básni k nové povídce, kterou se budu snažit začít vydávat během září. Momentálně si užívám přítomnost covidu, tak se mi ani nechtělo zvednout ruce ke klávesnici a něco psát. Tento týden vyjde ještě díl bosse, tak je na co se těšit. Pěkné čtení nahodilých slov. 

Arian: Město bylo doslova prošpikováno vojáky a hlídkami v přestrojení, kteří se naštěstí chovali dost nápadně. Nebylo těžké se dostat přes ně, ale některá místa byla kritická, kde jich hlídalo moc. V jednu chvíli jsem si myslel, že slyším povýšenecký hlas samotného Ziela, ale nakonec to nebyl on. Začínám se bát, že se tam nedostaneme včas. Několikrát změníme cestu a dokonce se rozdělíme, abychom se o pár uliček dál zase setkali a pokračovali v obcházení města, kde byli posílené hlídky. Jsme v polovině naší cesty a vím, co bude následovat. Musíme se přesunout do rušnější části města, kde budeme dost na ráně. Doufal jsem, že je Eren na smluveném místě a pokud si nebude něčím jistý počká na nás a nebo se ukryje poblíž. Mary doslova pletla nohama a Mel na tom nebyla o moc líp. Bylo to příliš. Uvědomuju si to, ale není cesty zpět. Musí to zvládnout! Nikdy je nenechám padnout samotné. Vezmu Mary za loket a trochu jí podepřu. Ires se staral o Mel, aby neupadla. Sledoval ...