POVÍDKYODKAT

Isabela: Patrik byl zahrabaný pod peřinou. Nejdřív jsem si myslela, že to jenom předstírá, ale nakonec přece usnul. Odhrnula jsem roh přikrývky a dívala se jak v klidu spí. Vypadal jako andílek, ale já věděla, že hluboko uvnitř to je ďábel, který mě pokouší. Podívám se na skoro prázdnou láhev na stojanu. Byl čas pomalu odejít. Nepozorovaně a tiše se dostat do bezpečí. To jsem původně chtěla, ale nakonec jsem zůstala sedět a chtě nechtě na chvíli zavřela oči.

  Mari: Myslela jsem, že je to můj konec, když se ukázal strážný. Po tváři se mi skutálela první slza a za ní další. Nedokázala jsem je udržet a prostě se rozbrečela. Strážný zvedl ruku a ty neposlušné slzy utřel. „Neboj. Dostanu nás ven.“ Ten hlas bych poznala mezi tisíci. „Ariane.“ Vydechnu úlevou, když mi dojde co udělal. „Tady. Rychle si to obleč.“ Podával mi špinavou uniformu. Byla celá zabahněná a nasáklá potem, ale pokud mě to dostane ven z pekla,   v kterém jsem doteď byla, tak udělám cokoliv. Nasoukám se do kalhot a vlasy skryji pod čepici. Upravím vrchní díl a zapnu několik knoflíků. „Rychle. Nemáme moc času.“ Arian mě chytil za ruku a táhnul zase zpátky. Uhnul do dveří na pravé stráně. Těsně předtím, než se zavřely se okolo mihnul naštvaný Ziel.

Zdravím. Dala jsem si na čas, že jo. Vůbec se mi minule nechtělo nic psát. Byla jsem dost vytížená doma a celkově unavená. Občas je to prostě tak, že bych pořád spala a jsem bez energie. Mám za sebou  kontrolu v nemocnici a výsledky jsou v pořádku, prostě to k tomu patří a nic se s tím nedá udělat. V týdnu jsem psala kousek po kousku a dnes díl dokončila. Budu se snažit ještě napsat i Iriánskou povídku, ale nic neslibuji. Zítra je taky den. :) Pěkné čtení a příště zase u bosse, kde se posuneme o trochu dál v ději. 

Isabela: V pravou chvíli mě probralo zvonění telefonu a rychle se odtáhnu. Patrik na mě hleděl se zvláštním třpytem v očích. „Tohle musím vzít.“ Řekla jsem a  vyběhla na chodbu.

Ren: Otec tohle celé začal? „Jak mohl vědět, že to budu potřebovat?“ Nerik se otočil, když vystoupal na poslední schod. Čekal, až vylezu za ním. „Myslím, že to věděl z věštby. Vždycky o vás mluvil s úsměvem na tváři a přitom pomáhal opracovat kámen po kameni. Nikdo přesně nevěděl důvod, ale jak paní Helen porodila bylo to všem jasné. Je to na ochranu jeho nástupce. Celé to bylo vybudováno pro vás. Tudy můj pane.“ Podal mi ruku, abych nespadl.

Diana: Nejdřív Dan a teď Patrik. Mohla bych si vzít taky volno a firma se mezi tím rozpadne. Na co vůbec mysleli! Svírám křečovitě volant a snažím se soustředit na jízdu, ale v mysli mi to pořád šrotovalo. Jeden zkolabuje a druhý není k použití. Projedu těsně, než naskočí červená a odbočuju doprava. Musím se doslova vecpat do pruhu, jak ty hovada zase najeli blbě a teď blikají a chtějí přejet vedle. Musím nějak ventilovat nahromaděný vztek. Neudržím se a hlasitě zatroubím na dalšího magora co zůstal stát napůl v obou pruzích. „Kdo tě učil řídit!“   Nesnáším řízení v tuhle hodinu, kdy každý spěchá domů a nebo na nákup. Povzdychnu si a znovu zabočím. Je skoro tma, když se dostanu přes zacpané město na druhou stranu. Konečně vidím před sebou bar s nápisem dvou jedniček. Nechám auta ve vedlejší ulici. Nikde jinde není místo, zřejmě je tam narváno.

„Pane. Druhý muž utekl.“ Hlásil strážný a v ruce držel vycpaného strašáka. Hlava se skutálela na zem. „Cože?!!!“ Nakopnul ve zlosti strážného a použil svůj bič.  „Vy dva. Zavřete ho!“ Po tom výprasku se sotva hýbal. „Pane, ale takhle zemře.“ Oponoval další strážce, kterému  bičem zvedl bradu a donutil ho kouknout se mu do očí. „Ať chcípne,, když je k ničemu! Nebo chceš zavřít s ním?“ Zakroutil hlavou a na sucho polknul. „Dle rozkazu.“ Otočil klíčem u zavřených dveří s mřížemi.

Isabela: Využiji šance a pomalu couvám ven z kanceláře. Diana vypadala, že potřebuje s Patrikem mluvit o samotě. Mě do toho nic není a mám svoje starosti. Naposled se podívám na šéfa a zavřu potichu dveře. Měla bych si držet odstup. Lapám po dechu, který mi doteď scházel a pořád mám v hlavě guláš. Nevědomky sjedu dolů do recepce, kde se otevřou dveře. Přistoupí pár lidí, kteří si mě prohlíží, než vystoupí z výtahu v patře. Zřejmě budu za blázna, ale ta projížďka mi dovolila se trochu uvolnit.  

V koupelně vezmu ručník a lékárničku. Pak se vrátím pro lavor s teplou vodou. „Nejdřív ti to očistím.“ Neprotestovala a sesunula se víc v židli. Sednu si naproti a její  nohu opřu o svou a vyhrnu nohavici, až odhalím koleno. Znovu otevřená rána na kolenu  plná písku a kamínků. Mokrým hadříkem odstraním všechny nečistoty a pak použiji dezinfekci. „Trochu to zaštípá.“ Doslova mě ignorovala, tak jsem toho tam nalil o  trochu víc. Vůbec to s ní nehnulo. Musel jsem uznat, že je to velice odolná osoba. Zřejmě má víc ran uvnitř, než vidím navenek. Místo přelepím náplastí a vezmu do ruky pochroumaný kotník.

Všem přeju pěkný Silvestr  a Nový rok.  „Strýčku potřebuju tvoji pomoc. Víš, že to bez tebe nezvládnu.“ Trvalo to něco přes hodinu škemrání, než mi dovolil najmout si nejlepšího instruktora. „Tvůj táta mě zabije, jestli na to příjde! Pojď za mnou.“ Za dveřmi jsem se ocitla v kouzelném snu. Tanečnice a tanečníci  seřazeni v párech vytáčeli parket a já oněměle zírala na tu nádheru. Hrozně se mi líbili nabírané sukně a krajky. Volánky a mašle vlající s pohyby tanečníků. Všechno to byli krásné a hubené dvojice. Odraz v zrcadle se zavlnil, když se v něm odrazil můj obraz. Byla jsem pravý opak. Moc kulatá a nešikovná, abych někdy zvládla létat ve střevíčkách a skoro se nedotýkat země. Tanečníci ustali s posledním tónem na gramofonové desce. Jejich zrak se zastavil na mě a s posměšky si brali věci a odcházeli. Několik jich do mě naschvál vrazilo. Mnula jsem si naražené rameno, když se ozval strýček. „Karle. Postarej se tady o slečnu. Potře...

Aktualizováno 21.12.2025  Ahojte. Vložím ještě tabulku, kde najdete seznam lokaci a jak mazlíky najít, taky jejich třídu a podmínky. Snad to trochu pomůže :) Jinak se pomalu předělávání sekce sf dokončuje, jen ještě zvýrazním nějaké části a předělám  asi dva články. Tím pádem budu brzo pokračovat s povídkama.  Snad většina hráčů aktivovala adventní kódy a kód Vánoční, který dává 50 hub a mince štěstí. Dost se to hodilo, kdyby někdo potřeboval, ať si o kód napíše. V cechách, které vedu to dostali vše cechovní poštou, tak už jen překonat potvory v legendárním podzemku. Jsem zvědavá co mi padne :) a užít si na plno Vánoce a eventy ve hře.  Všem přeji pěkné Vánoční svátky a pohodu. 

STÁJ Zdá se vám, že úkoly v hospodě jsou moc dlouhé ? Víte čím to je nemáte koupené zvíře. V takovém případě doporučuji navštívit stáj :D Zvířátko vám vydrží 14 dnů, ale jestli se vám to zdá málo můžete si prodloužit pronájem dalším zaplacením za stejný dopravní prostředek. :D a nebo naopak koupit kdykoliv lepší, než máte. Já jsem zvykla kupovat si raptora nebo tygra, protože jsou takovou zlatou střední cestou, popřípadě, když mám dost hub dopřeju si i dráčka, ale jen v případě, že mám i tolik hub abych pila v hospodě a prodlužovala si tím hrací dobu u barmana. Jinak se moc dráček nevyplatí. Každopádně bez zvířete je to na nic.  V novější remastered najdete ve stáji i mazlíky jsou tam extra dveře, takže je zaparkovali hned vedle, aby se zvířátka nenudili.

  SÍŇ SLÁVY V síni slávy najdete všechny umístění a žebříčky hrdinů, cechů, pevnosti, mazlíků a podsvětí. Předně se využívá na boje mezi hráči při hledání nálepek do alba. Je to dobré i pro rozkřiknutí postavy a psaní pošty čí dávání jich do přátel. Někdo to využívá, tak že si uloží hráče do přátel a tím má nahledaný seznam na útočení alba, jak je odútočí ze seznamu je zase odebere. Hráč, který je v síni tmavší barvou je s vámi po útoku. Pokud přepnete na jiný svět nebo odejdete ze hry hráči se opět přebarvý zpátky. Sekce cechy se zase probírá kvůli náboru hráčů do cechu. Ostatní jsou spíše na přehled, kdy třeba dosáhneme nějakého věhlasu pro získání mazlíka atd. Není na tom nic těžkého. Docela dobře se v tom orientuje. Mezinárodní žebříček hráčů a cechů Nové bitvy mezi servery. Jde o PRVNÍ cechy a hráče ze všech serverů, které existují.  Kdo je tedy nejlepší ze všech serverů? To se dozvíte každý den v síni slávy, kde stačí překliknout na žebříčky. Probíh...

CECH No jo zase jsem tu a se mnou další blbé rady do hry :D Dneska bych docela ráda probrala začátky s cechem. Hra vás trošku štve říkáte si chtělo by to cech. Kam se rozhodnout jít? Pokud chci opravdu dobrý cech musím do těch lepších, ale pak narazíte na velký problém pokud teda nehoubaříte a nebo nehrajete pravidelně. Zbytek v celém článku.

ALBUM, Grál  Album automaticky otevřeno od lvl 10 !!!

  Ahojte konečně se dostávám k článku o podzemkách, kde bych uvedla, jak je najít a co za podmínku musíte splňovat. Můžete dostat mimo expů a zlata normální věc nebo epik, kdy je 50% šance, že padne.  Z bosse je 100% epik, tak ať vám dá něco užitečného. V 13.a 14. podzemí padají epiky ze všech pater.  

HOSPODA, KOSTKY a NASTAVENÍ : Předně bych ráda rozebrala hospodu, protože se nám tady schází čím dál více věcí, které je potřeba udělat.

  ABAWUWA Vítejte u mého kola štěstí. Jeden pokus máme zdarma a dalších 19 buď za houby a nebo mince štěstí. Jedno zatočení 1 houba a nebo 10 minci. Ty se dají získat ze sledování reklam, které teda mě nelítají, tak to mám v nastavení zamítnuté. Lze je vidět v hospodě a nebo u abawuwa. Můžete vyhrát expy, zlato, dřevo, kámen, předměty, houby. Pokud si vytočíte suroviny ukládají se vám do lvl 25, než se vám otevře pevnost. Dřív se k nim nedostanete, ale na druhou stranu budete mít něco rovnou do začátku na stavění :)

Čeká nás správce arény oko za oko, zub za zub a získávání run. Požadovaná úroveň je 105. Update 4.6.2026 mám k dispozici seznam run, jak jdou po sobě přidám tedy dolů, protože těch blbostí je víc jak dost, kdyby jste chtěli vědět, jak daleko jste od dokončení. 

ARÉNA Tak vlezeme do arény sice tam tygří nejsou, ale za to jste narazili na protivníky, který jsou poblíž vás. Můžete dát ok a zkusit ho porazit. Pokud se vám to podaří získáte věhlas, který vás dostane výš v síni slávy někdy i trochu zlata se z něj vysype. Limit na arénu je 10 minut jinak můžete obětovat houbičku pokud se vám chce utrácet tak cennou věc za blbý boj, který možná ani nevyhrajete :D další v celém článku

Aktualizováno 23.9.2025  LEGENDÁRNÍ PODZEMKO a LEGENDÁRNÍ DRAHOKAM - komplet  Přidala jsem celé info a veškeré informace o tomto tajemném místě do jednoho článku.  Toto podzemí otevírá své brány většinou na 10 až 12 dnů. Získané legendární epiky mají vždy slot na drahokam. Čím víc nálepek v albu máte tím větší šance je na vytěžení legend diamantu občas padne i v odměně twitch. Nálepky sežene pouze získáním epiku v legendu. Epiky se nezapočítávají do alba v procentech, proto mají svoje vlastní stránky v albu. 

POZOR!  Momentálně předělávám shakes a fidget články. Dost toho mažu, takže se nelekněte pokud nejsou dostupné informace. Následně budu obnovovat, či vydávat nové články ke hře. Vše se brzo navrátí a nebo přidá do jednotlivých článku. Budu se snažit na tom pracovat v týdnu, takže příště nevím jestli stihnu díl povídky, protože toho musím dost předělat. To je prozatím vše. Pěkné čtení. 

Mari: Schoulím se do kouta, jako by mě to mohlo zachránit. Dám si ruce před hlavu a čekám, koho přivedou. Uslyším náraz dveří a spadnutí něčeho těžkého. „Hni se!“ Zařval strážný.V tu chvíli trochu spustím ruce z očí, abych se podívala. V hlavě si mumlám, aby to nebyla Mel nebo Ren. „Triane.“

 Jsem zpátky doma, tak jak jsem slíbila je tu nový díl bosse.... Momentálně toho moc nesvedu, než mi vyndají stehy. Budu se tedy snažit pomaloučku předělávat shakes a fidget, ať toho nemám tolik. 

 Ahojte mám pro vás takový menší oznam. Dne 28.10.2021 jdu zase do nemocnice v pátek mi budou operovat žlučník a po víkendu bych měla být pomalu zpátky podle situace a když to půjde vše dobře. Ta žlučníková potvora mě pobolívá, takže je dobře, že to vyndají takhle brzo. Hned po návratu bych měla mít v záloze jeden díl bosse, který jsem stihla napsat. Máte se na co těšit. Pak se pomalu budu chystat na předělání sekce s radama do hry shakes a fidget. Uvidím co zvládnu, protože se mi bude blížit pečení cukroví a to bude na blogu zase vymeteno, než dopeču. To jsou mé plány na listopad až prosinec.   Jinak se opět  hlásím s povídkou. Tentokrát se dozvíme něco z cesty za poušť a samozřejmě Ren se taky snaží uniknout hlídkám. Nerik vede jeho kroky, aby se dostali do bezpečí. Pěkné čtení.

Rychle nastoupím do výtahu a zhluboka vydechnu. Už bych to tam nevydržela ani minutu. Vůbec netuším, jak přežiju zbytek dne a co teprve ty další? Pomyslela jsem na cedulku rekonstrukce, kdy jsem si nevšimla, že by na tom někdo pracoval. Jak dlouho to bude vlastně trvat? Výtah sjel dolů a otevřel se. Lila na mě volala. „Akorát včas. Mám hlad jako vlk  a z toho turniketu mě bolí hlava..“  Pohlédla na zaseknutý stroj s nenávistí. „Taky jsem vyřízená. Všechno ti povím, až se pořádně najím.“ Popadla kabelku a přidala se ke mně. Obě jsme se zapsaly do náhradního sešitu docházky a prošly pootevřeným nouzovým vchodem. Na ulici čekáme na zelenou, když se vyřítilo z garáží Danovo auto. Jel dost divně. „On jí snad fakt unesl.“ Houkla Lila a ukázala na Dianu sedící vepředu a snažící se strhnout Danovi volant. Pootevřeným okénkem byla slyšet hádka. „Já tě zašlápnu jako švába. Okamžitě zastav!“ Řvala zrovna Diana a připlácla se na přední sklo, jak Dan rychle zabrzdil, protože...

Co za krásu se prochází od duny k duně? Stoupá k vysokým hřebenům, aby znovu sestoupila do nížin. Při prvním pohledu z dálky jsem byl okouzlen. Možná blouzním. Pomyslel jsem si   a snažil se přijít na jeden jediný rozumný důvod. Nevím proč, ale sleduji její každý krok. Skryt v písčité barvě jdu za nymfou, která mě pobláznila. Byla první, kdo si všiml mé přítomnosti. Ohlíží se, ale stále nevidí, kde se skrývám. Bojí se a přece odvážně zkoumá každou kupku písku, která byla okolo. Nakonec se odvrací a utíká. Chci na ní zavolat, ale zřejmě by se vyděsila ještě víc. „Počkej.“ Nakonec odvážně zavolám, ale ve větru má slova zaniknou jako bych je nikdy nevyřkl. Padá z prudkého hřebenu. Běžím za ní a proklínám horký písek, který jí způsobil četná zranění. Na chvíli se probrala. Zblízka je ještě krásnější. Možná je to duch z písku, který si se mnou jenom hraje? Chci odejít a zapomenout.   

Jo doma je doma. Opět týden v nemocnici kvůli žlučovodům a ještě mě budou operovat i žlučník, až se to uklidní. Jako na potvoru jsem si dotáhla i chřipku, takže jsem psala teprve včera.  Ještě upřesním, až budu vědět datum operace zatím jdu v pátek na kontrolu. Pěkné čtení :)

Pokračování rozhovoru Mary a Ziela. Co se asi stane dál ? Paní Helen je v poušti přihodí se něco ? Pěkné čtení a já jdu odpočívat. Příště budu psát bosse :) 

 Po opravdu dlouhé odmlce v básních jsem se pokusila vytvořit něco na téma kouzlo. Docela mě to oslovilo. Vím, že se to nebude líbit všem, ale to nevadí. Jinak během pár dní dokončím další díl z říše Iriánské. Pak bude následovat zase boss :) Pěkné čtení 

Tak jsem zase tady. Z nemocnice mě pustili v sobotu, tak jsem se dala do psaní, aby bylo co číst. Doufám, že se bude líbit dílek z kanceláře. Co se vůbec stalo v noci, kdy Patrik spřádal svůj plán :D 

Ariane ve vězení : Byl pryč. Díval jsem se na kámen, za kterým se nacházela prašná ulice. V tuhle dobu byli jejich stopy rozježděny večerními dostavníky jezdícími přes celé město. Slunce zapadalo a dopřávalo posledních pár paprsků světla, než se ponoří svět do šera. Jediné osvětlení přicházelo pod prahem dveří, kde plála pochodeň.  

Diana byla hrozně ochotná strávit se mnou v kumbále několik hodin. Ani nevím kolik toho na mě narvala, než byla úplně spokojená. „Ještě šaty. Ty potřebuješ. Co kdyby si doprovázela Patrika na nějakou akci. Tam prostě nemůžeš jít v džínech a tričku.“ Podotkla Diana a tentokrát obešla celou místnost a zastavila v rohu, kde bylo pár pověšených pytlů. Chvíli je přebírala, až se dostala k předposlednímu. „Tady jsou.“

Isabela se lekla a pustila krabici. Lejstra se vysypala přímo na mě. „K čertu. Ženská!“ To mě chce pořád vytáčet? Archív je pro mě nebezpečný místo. Přesně jak jsem na tu krabici napsal, tak se to stalo znovu. „Já nechtěla.“ Řekla ustaraným hlasem a slezla ze schůdků, aby mi z hlavy sundala krabici. Naše pohledy se setkaly na pár vteřin, než jsem uhnul. „Je vám něco?“ Pořád jsem byl trochu přihrbený jak se instinktivně bráním proti nárazu. „Proto sem nechodím.“ Mrzutě odseknu, když ucítím jak mi oprašuje rukou záda.

Utíkali jsme uličkami, o kterých jsem doteď neměl ani tušení. Skryte na takových místech, kde bych je nečekal. Dokonce se ocitneme v něčím pokoji a pokračujeme vchodem krytým za skříní. Konečně se zastavili a já sotva popadal dech. Jeden z nich se otočil a přeměřoval si mě pohledem. Jako by nevěřil, že to jsem právě já, kdo měl vládnout nad Iriánem.

Copak ten den nikdy neskončí? Byla jsem nucena nasednou do auta a nechat se odvézt. Schválně jsem panu Patrikovi řekla, ať zastaví poblíž. Nechci, aby věděl přesnou adresu, ale vůbec nereagoval a odvezl mě před mojí bytovku. Docvaklo mi to pozdě, proto se díval do mého životopisu.

Ahojte. Přináším nové dění z Iriánského světa. Ren a Arian jsou ve vězení odkud není úniku. Nebo ano?   Vidím lépe, tak se hned psalo o něco snadněji. Ty vedlejší účinky z ozáření mě doslova nakoply a stále mám bolesti. Příště bych měla psát dílek bosse, kde trochu skočíme v čase. V hlavě to mám vymyšlené, ale je horší to dostat takzvaně na papír :) Budu se snažit na tom v týdnu zapracovat. Baví mě to jejich hašteření :) Pro dnes se loučím a zase příště. Pěkné čtení. 

 Shrnutí nejčastějších dotazů v poslední době. Někteří mi píší dokola ohledně mazlíků či diamantů a dalších drobností, které si třeba nepamatují a začali někde po x letech hrát a nechce se jim nikde pátrat jak to vlastně je. Pokud by jste něco chtěli vědět stačí napsat buď sem nebo ve hře. 

„Omlouvám se.“ Rychle popadnu ubrousky na stole a chci mu pomoct, když mě od sebe odmrští. Spadnu na zem a znovu si odřu stejné koleno, které opět krvácí. „Co tady děláte?“ Jeho výraz a tón hlasu by zmrazil každého na tomto podlaží, ale já se s námahou zvedla a znovu podala ubrousky. Neuteču! Tentokrát je s malým zaváháním přijal. Všimla jsem si pilulky, která se odkutálela ke gauči.

Bylo to čím dál těžší. Stojím na okraji propasti, do které bych mohl spadnout. Možná bych měl prostě nechat Ziela vyhrát a opustit toto místo. Podíval jsem se na místo, kde kdysi stál jeden z nejkrásnějších domů. Vypálené zdi a zbytky padající ze střechy. Brzo se to celé zhroutí. Ruku přidržím na hrudi a cítím moc ukrytou v květině. „Pane Rene viděli Ariana.“ Křičel na mě strážný  a já se okamžitě dal do běhu. „Víš to jistě?“ Vydýchával jsem se po vyběhnutí strmého kopce. „Okamžitě ho přiveďte. Nechci přijít o nikoho dalšího rozumíš?“ Zasalutoval a okamžitě nasedl do připraveného auta. Zmizel z dohledu v oblaku prachu na cestě do města.

Konečně jsem to přepsala. V nemocnici se mi podařilo napsat díl je teda o dost delší, než jindy, tak pěkné čtení. :) Snad se bude líbit a příště se podíváme do Iriánu.   

 Ahojte lidi. Momentálně mám sbaleno do nemocnice a zítra odjíždím na ozařování. Jo zase to musím podstoupit po skoro 3 letech mám špatné výsledky. Neměla bych tu být asi týden. Nevím, kdy napíšu něco dalšího, tak se předem omlouvám, že příští víkend díl nebude. Mějte se hezky a dejte se do čtení.

Obloha se zatáhla a blesk udeřil do vrcholu svatyně. „Zastav! Okamžitě zastav ty hroudo hnusu.“ Mám okolo sebe zabedněnce. Auto konečně zastavilo. „Prohledali jste všechno?“ Opravdu všechno?“ Zadíval jsem se na posvátné místo. „A co tady? Tady jste hledali?“ Prstem se zabodnu do svatyně. „Pane Drele, tam se nikdo neodvážil.“ Sklonil hlavu a nechal se mlátit dokud mě trochu nepřešel vztek. „Tomu říkáš skvěle odvedená práce? Jakmile se vrátíme nechám tě vyset na nádvoří, aby do tebe každý mohl mlátit jako do boxovacího pytle. Je to trest za tvou neschopnost!“ Nechal jsem to prase válet vedle auta. „Už to víckrát neudělám. Pane Drele odpusťte mi to.“ Žadonil utírajíc si krev z nosu.

Myslím, že nová sekretářka se tu taky dlouho neohřeje a to jsem byl plný nadějí, že nad Dianou tentokrát vyhraju. Patrik zuřil jako tajfun. „Ano vymyslel Dane, ale tohle je trochu mimo nemyslíš? Co to oblečení? A ty nemožný brýle. Vždyť se jí investoři a obchodníci leknou!“ 

 Na Farmě: „Pane Rene. Hlášení.“ Hlásil se o slovo jeden ze strážců, který střežil to nejdůležitější místo. „Stalo se něco na křižovatce? Nebo se vrátil Arián?“ Zajímal jsem se o dění okolo farmy a vytyčil body, které bylo potřeba chránit. Byl jsem si vědom, že pokud nás napadnou nebudeme se moct nikam schovat. „Na hranici bylo spatřeno několik aut.“ Možná dneska je ten den. Den, kdy se konečně rozhodne. „Víš co máš dělat.“ Určitě je to Ziel. Musím se připravit.

Oběd se nakonec s Lilou protáhl do pozdních hodin, kdy se nechala zaskočit kolegyní a já odcházela ještě zmatenější.  U firmy se rozloučila a nechala mě samotnou. Hlavu jsem měla jak pátrací balón, když četla další body mojí super výhodné smlouvy. Sice ty prémie stáli za to, ale na druhou stranu to může být procházka peklem, která bude mojí poslední. Vždycky jsem vydržela i toho nejhoršího šéfa, ale netuším co mě tu zítra čeká. Netvor? Tyran ? Nebo něco horšího? Pohlédla jsem na budovu, která svou výškou převyšovala ostatní. Povzdechla jsem si a dala se na cestu domů. Naštěstí byt, kde  bydlím takřka sama mimo dny, kdy se Richard otočí doma pro čisté prádlo a něco dobrého k jídlu byl nedaleko.  Vrátný zasalutoval a podržel mi dveře. „Slečno vítejte. Dnes jste tu trochu později.“ Zdvořile jsem přikývla na jeho připitomělí výraz a prošla i s krabicí dovnitř. Richard si často dobíral personál přidělený k této lokalitě a říkal, že mi nadržují. Vlastně, kdy...

Řetěz moci Irián 25.díl Poslední čára propojila květ a energie prosakovala Renovou kůží. Nedalo se víc přiblížit. Sálající horko z okvětních lístků neustávalo ani potom co se otevřelo pár dalších. Ren se pomalu vzpamatovával ze šoku, který zažil. Bezmyšlenkovitě sáhl na přívěsek. „To nemůžeš.“ Chtěla jsem ho varovat, ale bylo pozdě. „Už je to v pořádku Mel. Nic mi neudělá.“ Květina pohasla a následovalo ticho narušované vrznutím postele, kdy se Ren posadil a následně vstal z postele. „Můžeš chodit?“ Mel byla vyděšená, ale statečně se mě snažila povzbudit. Každý krok, který jsem udělal hlídala a čekala jako podpora, kdybych potřeboval pomoct. „Je ti dobře?“ Opravdu se o mě bála. Její oči prozrazovaly mnohem víc, než si byla ochotna přiznat. Pro mě byla důležitá od prvního setkání. Nikdo se mnou nemluvil tak jako ona. Nic neskrývala a rozhodně si nehrála na někoho, kdo není „Ano. Je mi mnohem lépe. Dalo mi to dost sil. Nevěděl jsem, že má takovou moc podělit se o energii a dop...

 Můj Boss (Je ledovec) 5.díl Začínám váhat jestli bylo dobré rozhodnutí jít na konkurz zrovna sem. Možná bych měla odejít? Poznala to. Jako by do mě viděla a věděla všechno. „Ale pokud zůstanete staneme se vaší rodinou a přáteli. Kdykoliv nastane nějaký problém jsem tady pro vás.

Řetěz moci Irián 24.díl

„Vezměte kousek hrnku do zubů a po čtyřech odneste támhle do koše. Jako věrný pes. Postupně odneste všechny, aby jste napravila svou chybu.“ Spokojeně si sedl do křesla a díval se na každý můj pohyb.