POVÍDKYODKAT

Heh tak tady je další dílek snad se zasmějete :D Prosím komenty děkuji. Kde je zatraceně oddělení odposlechu, to se zas přestěhovali? Minulej tejden byli v přízemí a teď jsem se ptal na vrátnici a oni si v klidu seděj ve čtvrtým patře to sou mi, ale věci. Prej potřebovali víc místa na vybavení a v přízemí měli dost malí kanceláře, to chápu, ale proč až do čtvrtýho? To je jako naschvál, tak moje kancelář je ve třetím a výtah je zas mimo provoz. Vyškrábal jsem se do třetího patra a fakt, už mi docházel vzduch svalil jsem se na židličku pro vyslýchající a oddechoval jako slon co vylezl na mrakodrap. Ještě jedno patro? Kdybych to věděl předtím nemusel jsem se hnát jako debil dolu, ale jen vylíst o pár schodů víš a byl bych tam hned. Dostrkal jsem se na poslední schod a cítil, jak mě celé tělo bolí. Od zítřka začnu chodit po schodek kdepak výtah, úplně jsem s toho vysedávání v kanceláři zlenivěl. Konečně jsem tady a čučím na dveře, ty si teda dali název klub malých pyrotechniků a štěnic. Se...

"Ty spratku jestli si myslíš, že se k nim vrátíš, tak to se pleteš. Já to nikdy nedovolím, patříš sem!" Řvala na něj ta odporná babizna, co ho odvlekla od strýčka a Sasukeho. Naruto se při těch slovech přikrčil v autě, že nebyl skoro vidět. Auto se skřípěním brzd zastavilo, před vraty dětského domova a Naruta v té chvíli popadnul pud sebezáchovy. Odmítal vylézt s auta, když ho tam předtím tak pracně narvali. "Okamžitě vylez nebo to bude jen horší!" Rozkazovala, ale on se nehodlal hnout ani o kousek. Přikázala tedy těm dvěma, co ho celou dobu hlídali, aby ho vytáhli z auta ať se mu to líbí nebo ne. " Pak ho zavřete na samotku je to rebel a jako takový si nic jiného nezaslouží!" Hlídači na sebe mrkli a doslova Naruta vyrvali ze sedačky a přitom mu odřeli loket, který začal krvácet, ale oni na nic nedbali a dovlekli ho postraním vchodem dovnitř. Naruto se pořád vzpouzel, protože nechtěl, aby ho zavřeli ještě k tomu na samotku, nikdy předtím tam nebyl, ale věd...

Když jste všichni ještě spali, slyšela jsem hlasy z velké dáli, to se jen Santovy soby nahlas smály, než se na cestu nachystaly. Když Santa přišel k nim, je pravý čas vždyť já vím, dali se na cestu tempem svým, ať se zas kolem města proletím. Když konec cesty se blížil, nad střechy se saněmi se snížil, tiše se do komínů plížil, jen aby si pospíšil. Noc už pomalu končila, nadílka v pytli ubyla, pospíchal, aby přání dětí se plnila, Santu ta rychlost skoro zabila.

Nový týden je tu a s ním i Vánoce. Nevím co bych měla napsat, protože všechno bylo jako vždycky. Stromeček jsme strojili v neděli a docela se povedlo bez úhony, až na malou převahu stromku takže musíme opatrně, aby nám chudák nespadl. Jinak mám takový dojem, že se povedl :D ustrojit dobře. Fotku sem bohužel nedám, protože nejsem ten typ co se chlubí fotkama :D V pondělí nastala velká honička všechno ještě poklidit, aby se mohlo začít připravovat na večeři. Po delší době jsme namazali chlebíčky a pustili se do přípravy salátu. Jako pochutnali jsme si to jo jen brácha musel mít místo kapra a salátu kuřecí biftek a hranolky :D Je to rebel :D Dárku jsme měli jen pár, protože vše si kupujeme během roku takže jsem dostala nějaké oblečení, které se mi moc líbí. Vlastně od včerejška čumím na pohádky a filmy docela se těším na pretty woman to je moje oblíbené, i když to dávají dost často :D Ještě jsem se chtěla zmínit o vánoční povídce, kterou vidíte níže. Docela mě zklamalo, že tam jsou jen tř...

Tak tady je.Je trochu dlouhá, opravdu mě nic lepšího nenapadlo a omlouvám se za případne chyby, ale dopisovala jsem jí včera na rychlo. Jak se říka na poslední chvíli snad lepší nápady než předtím. Nevěděla jsem ani pořádně o čem mám psát tak doufám, že se bude líbit. Všem přichozím na můj blog přeju kouzelné vánoce, plné super dobrodružství. Zanechte komentářík děkuji to bude dárek od vás pro mě :D Nikdy vánoce neslavil a nehodlal s tím začínat. Dobře si uvědomoval, že by stejně zůstal sám jak na štědrý den tak i na nový rok. Proč se snažit shánět stromek a nebo nakupovat vánoční ozdoby. Tohle období neměl moc v lásce, protože se nechtěl dívat na ostatní jak jsou veselý a šťastní. Pohromadě s rodinou a přáteli před vánočním stromkem a kupou dárku darovaných od srdce a nebo ze srandy. Pro Naruta nikdy nikdo nic neměl, i když byl malý jen těžce nesl ten pocit samoty, který se mu vkrádal do mysli a pozoroval při svých nočních toulkách štěstí za okny ostatních. Časem s tím přestal, už pro...

Kolik slov jsme si řekli, než mi po tváři slzy tekli, minuty ticha se do nekonečna vlekli, později jsme spolu utekli. V půli cesty ses otočil, pronikavým pohledem očí si mě zastavil, sharingan si proti mně použil, jen obláček kouře po tobě zbyl, když ses o pár kilometrů dál přemístil. Ocitla jsem se sama u hlavní brány, před každým schovávám svoje rány. Ve snu mě k sobě pořád mámí, beru do rukou dary co mi byli dány. Cvičím s dary na palouce, až třesou se mi námahou ruce, mrštím s nimi do stromu prudce, jdu hledat svého jediného vůdce.

To už je pět? To snad né debilní budík, proč tak řinčí, jak kdyby byl v posledním tažení? Nesnáším vstávání, vztekle jsem zamáčkla budík a snažila se otevřít oči do tmy, která všude panovala. Skoro jsem se přerazila o noční stolek a pak křesílko, než jsem nahmatala vypínač a rozsvítila. To světlo bylo tak protivný a nutilo mě nechat oči zavřený, než jsem si přivykla. Moc se mi nikam nechtělo, ale měla jsem podat Sasukemu hlášení a jak ho znám bude hodně brzo na oddělení. Jen jsem si vyčistila zuby, naházela na sebe oblečení a popadla kabelku s klíčky od auta, hned jsem se hrnula ke dveřím a jela tryskem přes celý město, když jsem dorazila na místo, všichni už byli v kancelářích i Sasuke tam cosi datloval na počítači. "Kde seš tak dlouho a co hlášení?" Je vidět, že je pěkně nasranej, už od rána to zas bude práce dostat ho do trochu normální nálady. No nejlepší by bylo, kdybych se ho konečně zeptala. Ještě si to budu muset rozmyslet, protože v týhle jeho debilní náladě s ním ne...

První sněhová vločka roztála už při svém letu. Vytvořila na okně tvar zmrzlého květu. Cítím ve svým nitru mráz. Pokaždý, když se na mě podíváš, co přede mnou ukrýváš, když se mi do očí podíváš. Jakmile se otočím, v ledovou tříšť se změníš. Pak mi řekneš, že o ničem nevíš, ještě se všemu divíš a hloupě na mě civíš. Proč jsem tě musela potkat? Proč jsem tě musela spatřit? Proč jsem tě začala chtít? Nikdy mě nebudeš milovat. Nikdy mi nebudeš patřit. Nikdy tvou lásku nemůžu mít. Pak si připadám jako neviditelná…..

Nevím jak bych měla začít, protože já když zavřu oči a ponořím se do svého mozku nebo hlavy jak chcete. Vidím tam obrazy a nebo útržky svých povídek, popřípadě pár vzpomínek, který se občas mihnou a pak mě napadne nějaká blbost :D vážně je to tak, třeba když usínám plánuju co bude v dalším díle. Taky si kolikrát připomínám nějaký kousek povídky, který v mojí hlavě ožívá a nebo úplně něco jiného co v mé mysli dostává nový tvar a ráda bych o tom načala novou povídku. Nedávno mě napadlo něco nového mám to dobře uložené v jedné škatulce myslánky :D a doufám, že jednoho dne to sepíšu až nastane ten správný čas a nálada zaobírat se něčím dalším. To vše se mi ukazuje a zase s ránem mizí kamsi do dálek a místo kouzelných příběhu nadejde čas na každodenní starosti. V poslední době se to moc často nestává, protože jsem unavená a už si potřebuju o vánocích odpočinout. To bude klid, když se chystá kapr a tradiční vánočky, které u nás rozhodně chybět nemůžou. Stromeček co bude zdobit náš obývací po...

"Odpovíte mi?" Nedala se odradit. Ibiki zastrčit kunaj, kterým udělal značku na stromě a tiše si povzdechl. Dost se rozhodoval jestli má Lise odpovědět. "Má to jeden důvod každý se tudy bojí jít, protože je v lese vždycky něco napadlo a málokdo se vrátil živí." Mayu se Suri zbystřily a podívaly se na Ibikiho, který nevypadal na to, že by žertoval. Tvářil se vážně, neoblomně až krutě. To zapříčilo vyniknutí jizev na obličeji a všechny se oklepaly. Tohohle bych si nechtěla znepřátelit uvažovala Suri a snažila se zakrýt úlek, který se jí zračil ve vyděšených očích. "Co to vlastně bylo? A proč tady děláte značku do stromu?" Položila pár dalších otázek Mayu a stoupla si vedle Lisi, aby měla před sebou štít, kdyby se velitel rozzlobil. "Uff koukám, že jste zvědavé, ale na to si budete muset počkat." Mayu nečekala, že to vezme s takovým klidem a tak se hrdě postavila před Lisu a trochu do ní šťouchla. Ibiki seskákal o pár větví níž a pokračoval po silný...

Teď sedím u řeky a zadržuji nářky, asi budu žít život samotářky. Dívám se na hladinu, jak kápla slza do vody, už nemůžu dál, rozčeřila klid pohody, proč tu není, už nechci slyšet výmluvy, a hořce zaplatí ten kdo říká pomluvy. Sakura u řeky slzy roní, Naruto Sasukeho přeci honí nemůže to chtít, přeci nikdo po ní, když slzy jako velký hrách roní. Sakura u řeky slzy roní a čeká, než kraj pokryje černá deka, jak jí po obličeji slza stéká, tma se po krajině rozutekla. Sakura, už nebrečí, protože vyhlíží do noci, jestli, už se zpátky nevrací. Uviděla padat hvězdu k zemi a přála si, aby čas se změnil, že by Sasuke všemu lépe čelil a cestu lepší by si volil.

LÉČENÍ! Hned jak vešel k sobě do pokoje, litoval toho, že nezůstal někde až do rána, protože slyšel jak Sasuke naříká. Nejdřív se rozhodl, že si půjde lehnout, ale pak ho napadlo jít se podívat na Sasukeho, přeci jen měl poraněné ruce kvůli němu a tak by se o něj měl postarat. Nakoukl směrem k posteli a v tom se střetli pohledem, Naruto se chtěl vrátit k sobě a nechat ho tam, ale v jeho očích neviděl ani stopu po tom, že by se na něj zlobil. Naruto: Tak jak ti je? (Hlas se mu třásl) Sasuke: Dá se to vydržet jen to štípe a pálí. Naruto: Chtěl bych se ti omluvit….(Rovnou ho v půli věty přerušil) Sasuke: Ty za to nemůžeš ani jsi nevěděl co děláš. Naruto: Ale i tak je to moje vina. Rád bych se o tebe postaral než se ti rány zahojí. Sasuke: Jedině když budeš opravdu chtít jinak o nějaký soucit nestojím. Naruto: Dobře, ale stejně se o tebe postarám. Sasuke: Díky tak když ses tak ochotně nabídl mohl by si mi vyměnit obvazy? Už jsou dost zaschlé a já to potřebuju chladit. Naruto: Bez problémů....

Znáte ten noční šramot co se rozléhá po domě či bytě? Je to vždycky tak divné, když někde zaskřípou dveře a přitom nikde nikdo. Mě to dost vytáčí nevím jak vás, ale mě to donutí jít se podívat co se kde děje. Někdy to jsou jen honící se kočky, který si řekli, že je nejvyšší čas probudit se a začít dovádět s nějakou rolničkou a nebo myškou na hraní. Úplně nejlepší je, když donesou rachtající hračku na schody a ta se kutálí dolů pěkně schod po schodu a vydává cinkavé zvuky dokud nespadne na odpočívadlo. V lepším případě si razí cestu až k botníku po třiceti schodech :D V tomhle případě je u mě noční tvor kočka, protože někdy to je na oběšení co začnou vyvádět a to si jinak v klidu prospaly celý den. Druhým rušičem a nočním tvorem je můj brácha většinou vyleze z pokoje, když už skoro spím a začne vyjídat ledničku a vaří si kafe. Ještě pak všude nechá rozsvíceno a šustí v lednici se vším možným. Tohle jsou noční tvorové jak je znám já a co vy jak je to u vás doma ? Žádný strašidla tady jin...

Nevím jestli vám tato báseň bude dávat nějaký smysl, ale snad to není až takový nesmysl příjemné čtení bez snění. Ještě malý dotaz budete chtít vánoční povídku, ptám se protože mě v poslední době nic nenapadlo :D Nevím kam se poděl tvůj úsměv veselí, někdy mi připadáš jako opilí, když tě někdo uhodí, na zemi hledáš pohodlí. Jako by odletěl do dáli pryč, už nevidím ti v očích chtíč, pohasl plamen chtít víc, křičím na tebe z plných plic. Neposloucháš nikoho jen hlavu svou, jako když rozum proti srdci jdou, zanikne někde v dáli všechno tmou a pro tebe se život stává hrou. Přistaň se sněním konečně na zemi, pro tebe se přeci nic nemění, můžeš chodit ven i po setmění a snít i bez snění.

"Ne já nechci, nechte mě tady!" Naruto se snažil uprosit dva velké hromotluky, kteří přijeli s tou vyschlou sociální pracovnicí. Dokonce na ně zkusil psí očka, ale nic nepomáhalo byli neoblomní. Narvali Naruta do auta, ať se mu to líbilo nebo ne. Sasuke stál na chodníku před domem a zíral jak s ním krutě zacházejí. Ještě si promluvil znovu se sociálkou, ale dokud se neprobere strýc, který vlastně převzal za Naruta odpovědnost není možnost, že by ho svěřili do opatrování jemu. Bába na něj se zlostí v očích pohlédla a odešla si sednout do auta, které se rovnou rozjelo, ani nás nenechali rozloučit, povzdechl si Sasuke. Pomalým šouravým krokem se vracel do tepla domu, zabouchl za sebou dveře a rozhlédl se po obývacím pokoji. Všude prázdno, nikde neviděl kštici blonďatých vlasů. Zaposlouchal se a všude bylo ticho. Jeho bývalí pokoj zel prázdnotou a stejně tomu bylo i v jeho srdci. Nevydržel doma o moc déle a rozeběhl se přímo do nemocnice. Vřítil se do strýčkova pokoje a přisedl k...

Dobře jsem věděl, že mě celou dobu někdo pozoruje z povzdáli, nevěděl jsem kdo, protože se skrýval ve stínech, ale stejně mu to nebylo nic platné. Hned jak jsem okradl kolegu, který vzal roha od doby co jsem ho pustil mi to nedalo a rovnou jdu naproti, tomu kdo celou dobu sledoval mé kroky, už mě to omrzelo tak proč si hrát na kočku a myš. " Ty chceš taky oškubat jako kuře?" Zeptal jsem se drze a snažil se odhadnout co udělá. "No ani ne, ale měl bych zájem, aby ses přidal do naší uzavřené společnosti." Docela mě to zajímalo, třeba trefím zrovna na to co hledám a bylo tomu přesně tak, sekta zvaná Akatsuki se rozrostla o jednoho člena, o mě. Tak začala moje tajná mise a ze Saie se stal něco jako donašeč do hlavního stanu. Jen doufám, že všechno proběhne bez problémů, ještě dva dny a moje služba v tomto případu skončí. Na Danzoua už čeká pěkná cela a pak elektrické křeslo a na ostatní vězení do konce života, to co prováděli nemá žádnou omluvu. Jen, abychom všechny poch...

Dneska fakt je den blazinec nic nestíhám tak sem aspoň házím básničku. Bacha už padááá :D ale sníh :D Tady se snad roztrhl pytel a jen sněží. Jestli to dnes stihnu tak večer ještě přidám první návod co je k čemu ve hře shakes a fidget, o které jsem mluvila minule. Budu to muset cele sepsat ufff :D Nemůžu se nějak dočkat víkendu :) čauky Dračí tajemství nedá se koupit, ani ho nemůžeš v noci uloupit, jen do dračího spolku vstoupit, pak budeš očima jen koulit. Dračí zub zaslouží si jen ten, co byl zapsán do seznamu jmen, my tě do něj zvem, tak podej ruku ať nejsi opuštěn. Dračí řeč se předává tomu, kdo byl jimi okouzlen a poznal změnu, nerozuměl národu svému, přidal se na dračí stranu.

Tuhle básničku jsem napsala loni před vánoci a docela se mi teď hodí k tématu týdne :D Tak toho využiju, protože mám málo času a zrovna dneska nic nestíhám. Do budoucna pěkné vánoce :D Trochu předčasný nesmysl :D Všem přeju krásné vánoce, ať neulítnou vám čepice, nezapomeňte sebou vzít opilé opice. Vločky jsou kouzelné, přej si něco, když první na zem dopadne. Jsou krásné, přitom mrazivé nikdy nebyli víc záhadné. Slunce na nebi v jejích záři pohasne, jsou úžasné. K tomu už jen chybí vánoční nálada, povídá se o ní jedna balada, z jara se zas tráva zelená. Vánoční svátky, nikdy nekončící dětské hrátky, je ten správný čas, projevit trochu lásky, strhněte si z očí pásky. Svět pohádek se na ten mžik otvírá, jako truhlice pokladů, podívej se a vyřešíš nejednu záhadu, jak vejde kupa princů do hradu.

KDO S KOHO!!! Kde to jsem to je sen a nebo skutečnost, připadám si tak lehký, nadnášený něčím co nevidím a přitom je mi tak těžko a horko u srdce. Něco slyším, ale nedokážu ten zvuk popsat je tak intenzivní až mi začíná drásat uši, už ho nechci poslouchat. Jen jsem na to pomyslel vše utichlo. Někdo si snad se mnou hraje a nebo mě zkouší co vydržím? Kdo seš, co po mě chceš? Tohle musí bejt jen sen, protože nemluvím, vše se odehrává jen v mé mysli, ale je to až tak skutečné, že nevím čemu věřit a čemu ne. Stojím na pomyslném místě a občas se ohlédnu jestli tady se mnou někdo není. Fakt tady jsem sám, ale mě to tak nepřijde, cítím někoho jak se na mě dívá, jen není vidět a nebo si nepřeje, abych ho zahlédl já. "Ukaž se mi!!" Teď jsem opravdu mluvil, ne já křičel z plných plic, takže je to sem a nebo realita, nemůžu se rozhodnout. Okolo mě není nic jen prázdnota, co je dál to nevím, neodvážil jsem se udělat ani krok, ale budu muset jinak nezjistím co tady dělám. "Hledáš mě N...

V krátkem čase jsem složila ještě jednu básničku, která na mě teď vážně spadla odněkud no z nebe to nebylo :D Snad se bude aspoň trochu líbit nemohla jsem najít správna slova, která by se rýmovala. Míša mi poslala toto : Japonsko , anime, Naruto , Bleach Čerstvé zprávy z Japonska sem dávám, Kishimota jen z dálky poznávám, na jeho anime se pořád dívám, pak si melodii z dílu zpívám. Naruto si sny už plní, myslím, že se brzo hodně změní, počkáme si do setmění, jestli Akatsuki nám vypění. Ichigo ten je teď na řadě, jestli nám svoje tajemství ukáže, je prostě cool a má i dost kuráže, Rukia ta se okolo něj uváže. Jak to všechno skončí, kdo se ještě s někým spolčí, všichni pořád trojčí, ale svět se pořád točí.