POVÍDKYODKAT

To je předvolání k soudu. Kulil oči Naruto a četl si dokument. Sasuke byl obviněn z nedbalosti ve věci péče o svěřence po dobu nepřítomnosti Hatake Kakashiho. Přelétl pár posledních řádku a měl co dělat, aby se nezadusil. Nejhorší dopis co kdy přišel do jejich domu. Sasuke se to snažil brát v pohodě, ale když si přečetl kdo je proti nim zatmělo se mu před očima. Musel se natáhnout na gauč, aby se mu trochu ulevilo. Sora k němu přihopkal a položil svou hlavu na jeho ruku s takovým smutným pohledem jako by všechno chápal a chtěl ho povzbudit. "Hodný." Pohladil ho na hlavě a podrbal za ušima. Trochu se vzpamatoval a oklepal prvotní šok. Takhle mu snad nikdy nebylo cítil úzkost a srdce mu tlouklo jako splašené, že by se ani nedivil kdyby mu vylítlo z hrudi. Chvíli pozoroval Naruta a čekal, kdy mu začne nadávat nebo ho aspoň něčím praští, ale on nic neudělal jen tam tak stál a vstřebával nové informace. Jeho jinak veselé oči potemněly a ztratily jiskru. Sasuke si nadával do debilu...

Někdy je těžké vytvořit si tu správnou atmosféru, aby se mohlo utéct do naší představivosti. Aspoň pokud jde o mě tak to vždycky dopadne tak nějak napůl, když už mám svůj klídek a otvírám svůj svět příjde někdo z rodiny a vím prdlačky. :D No vážně jak mě někdo přeruší při psaní je pak těžké navázat správnou nitku od příběhu, abych pak nepsala k povídce Domov Čáry máry :D i to se může stát. Celý článek dole ťuk :) Není to vždy jednoduché zavřít dveře od reality a vyjít pěkně někam po cestičce kde můžeme nerušeně snít. Někdy, když mám fajn den, kterých je hodně málo tak si pouštím hudbu a skládám básně co mě zrovna napadnou a pak koukám, že to docela i ladí :D Jak je to u vás s představivostí a fantazií ? Máte jí na rozdávání nebo raděj každý kousek pečlivě střežíte. Pokud jde o mě musím se přiznat, že někdy dávám jindy beru, že se na to nevy… .D Myslím, že k mojí fantazii není co dodat :D Děkuji všem kdo si článek přečte popřípadě můžete zanechat koment jak jste na tom vy a neboooo úpln...

Fakt, opravdu a skutečně jste se konečně ode mě dočkali posledního dílu :D Víc jich nebude a vrhnu se na další rozpracovanou povídku. Doufám, že se vám moje blbé příběhy aspoň trochu líbí :D Píšte do komentů, kterou mám dokončit dřív Domov II nebo Tajemnou vesnici ??? Doufám, že nebude moc pozdě. Strachoval se Des a rychle doběhnul na místo, kde Naruta viděl naposledy. Před ním se rozkládalo pět různých chodeb. Trochu zaváhal, ale pak uviděl matné světlo na konci jednoho na levé straně. Okamžitě se rozběhl tím směrem. "NARUTOOOOO!" Zařval a snažil se dostat co nejblíže k průsvitné siluetě, která se natahovala k zvoucímu světlu. Na poslední chvíli se Narutův duch otočil, než ho to začalo vtahovat dovnitř. Des ho chytl za malíček a nehodlal ho pustit. Narutova zvědavost nakouknout do neznáma byla silnější, a tak se aspoň ohlédl kam se to měl dostat. Přes oslňující světlo nebylo moc vidět, ale když si trochu zvyknul zahlédl postavu, která se hodně podobala Kakashimu. Mával mu na...

Máme tu zase můj koutek s poezií nemám moc času vás něco učit prostě buď vám to jde a nebo ne. Mluvíte někdy s někým a přitom ani nevíte, že rýmujete? Jestli jo tak to hoďte na papír bude to bomba :D Opravdu není někdy jednoduché dát něco kloudného do kupy a vytvořit vlastní originál. Moje první báseň nebyla nic moc ono ani dnes to není o moc lepší takže si ze mě neberte příklad a prostě tvořte podle sebe. Jedině tak se vám povede něco dokonalého a nového. Docela to sedí k Narutovi, když se učil svoje techniky. Když přišel na svůj způsob učení za pomocí klonů dokázal toho tolik, až se Kakashi divil a řekl mu, že ho už překonal a brzo překoná i čtvrtého Hokageho. Byla to pravda a dnes je jeden z nejlepších ninju v Konoze. Přidejte do básní trochu citů a píle a uvidíte, že vaše snaha bude odměněna. Moje dnešní učení za moc nestálo jako vždy tak si aspoň přečtěte jak se vkládají slova do rýmu. Báseň dole :) Životní stopka Přes mříže se ven na svět dívám, o svobodě a volnosti krásné sny mí...

Jak se minule v komentáří zmínil čtenář TY o tom, že třeba další díl by nemusel být poslední :D Noooo udělala jsem mu radost a tenhle je fakt předposlední :D To bude mrkat :D Jsem hrozná já to vím :) Sasuke se víc naklonil a uklouzla mu ruka po sliznatém těla a těsně vedle jeho obličeje skápla zelonočirá kapka jedu. celý díl dole :) Když to zahlédl Des absolutně se přestal ovládat a nehledě na Narutovo vypůjčené tělo použil zlatý oheň přímo na Mandiny oči. Byl to cílený útok na jediné nekryté místo. Manda strašně zavřískala jak jí byli vypáleny oči. Nezbylo z nich nic jen temné krátery, z kterých se doutnalo a sem tam pár odlesků popálenin. Byl to tak silný útok, že to s ní hrozně otřáslo a začala se svíjet po podlaze. Její vřískot neustával, až si oba museli zakrýt uši. Jinak by jim praskly bubínky. Nemohli nic udělat jen čekat, až se Manda vyřve dokonce i obludy se stáhli do útrob podzemních kanálů, jen aby unikli. Sasuke zahloubal v mysli a našel co hledal. Fungovalo to ihned sice b...

K téhle básni nemám vůbec co dodat prostě to jde skoro podle děje z Naruta Shippuudenu. Ehmm spíš je to teda taková blbost. Přednastaveno!!! Hledal jsem je dnem i nocí, dneškem, už jsou v moji moci, jen jeden mi stále uniká, s Tsukiomi svět brzo zaniká. Válka je teď v plném proudu, Tobi neunikne božímu soudu, někdo v tobě uhasí tu vládnoucí touhu, jak přivést světu zhoubu. Až ti Naruto masku strhne, tvou temnou vládu svrhne, nemysli si, že někdo jako ty Narutovi zdrhne.

Naruto vlítnul do pokoje hned vedle rentgenu. "Co děláš ty imbecile?" Okřikl ho Sasuke z postele a znovu syknul bolestí. "Promiň." Kuňknul Naruto a přišel blíž k posteli. Podíval se bratránkovy zpříma do očí. "Strýček se probudil a je skoro v pořádku." Vyhrknul rychle, protože dýl v sobě tu dobrou zprávu nemohl dusit. Sasukemu svitlo v očích a byla vidět obrovská úleva jak si celé jeho napjaté tělo konečně vydechlo. Strnulost a napětí úplně vymizelo a odneslo sebou ten pomračený obličej, který už jsem pomalu začínal nenávidět. Pomyslel si Naruto, když si prohlížel úplně vyměněného Sasukeho. Tohle není ten bručoun z posledních pár týdnů. "Tak na co se čeká jdeme za strýčkem." Sasuke už se zvedal z postele, ale ještě se nemohl skoro ani narovnat a tak znovu zapadl do polštáře. Naruto si k němu sednul a počkal až se uklidní. "Lež ještě dnes strýčka uvidíš, ale musíš mu říct, že si trochu přetáhnul trénink. Nemůžeme ho teď stresovat navrhnul to ...

Ahojte když se chcete na něco zeptat napište aspoň svůj mail píše mi nějaký filip od kterého lvl je svitek ve hře je to od lvl 66. Ptejte se pokud chcete klidně udělám i článek o sobě. Dílek je tu .) Kde to jsem a co se to stalo? Já nemám svoje tělo jak je to možný. Ještě předtím jsem byl vedle Sasukeho, když.. Naruto se zamyslel a urovnal nesrovnalosti, než se dostal do bezvědomí. Tak to teda bylo jeho mozek konečně zacvakl na těch správných místech a zformuloval děj přesně před tím, než ho Des zastoupil. "Jen na chvilku drž se u mě." Přikázal Narutovi a sám zaujmul jeho místo. Naruto se snažil nikam neodplout, ale protože nevěděl jak se udržet na místě pořád se oddaloval a přibližoval. Chtěl se chytit kousku trubky, ale ta mu projela rukou a on stejně odfouknul o kus dál. Viděl jak Des drží potvory zkrátka a když se probral Sasuke hned bylo po problému. Sasuke a Des v Narutově těle mohli běžet dál. Naruto si plul tunelem a ani nevěděl kam se ho to snaží vtáhnout. Konečně se...

Koukam, že je to tu zabitý max vás zajímají novinky ve hře :D No co nadělám já se nezbláznim, ale stejně mě maličko mrzý ty komentáře. Vypadá to, že brzo se vykašlu na většinu spřátelených blogu. Stejně sem chodí jen Aki, Pariah a Lisa to bude asi tak vše z celého seznamu SB. Po dlouhé době přidávám taky dílek domovu snad se mi bude chtít dneska pokračovat dál s povídkou kouzla a čáry, kterou definitivně uzavírám ke zdárnému konci. Dílek najdete dole... *** " Doktore pan Kakashi se probral a vypadá to, že je v pořádku před chvíli ho odvezli na vyšetření." Doktor se ihned vzpamatoval a rozesmál se. Otočil se k sestře zvednul jí a zatočil s ní ve vzduchu pak jí položil zmatenou zpátky na zem. "Děkuju já už myslel na to nejhorší zatímco je všechno na nejlepší cestě." Vylítl ze dveří pokoje jako splašené stádo blech. Sestra sice moc nechápala jeho počínání, ale byla ráda, že se pacientovi daří. Naruto se rozhodl konečně někomu věřit. Jeho snem bylo nezůstat sám a stát s...

Kdo chce číst ať si jí rozklikne stejně se k tomu nikdo nevyjadří :) *** V myšlenkách se střídá tma a světlo, byly doby kdy všechno v srdci kvetlo, pak přišla rána, to hezké se pod koberec smetlo, dá se říct, že teď už je to pravé peklo. Čas se naplnil střídá se mráz s ledovkou, kdy se setkám s jasnou žárovkou, jen čekat, než mi osud dá další dělovkou, stává se můj život smutnou zónovkou. Okolo je temnota co nedá světlu šanci, Stávají se z nás noční štvanci. Volám k sobě světlo půlnoční, ať už zatraceně ve tmě zakročí, místo toho z mého dosahu ještě dál poskočí, ztrácí se z dohledu, z mých očí. Tma je mi souzena osudem, dál ve světlu nebudem. Dá se říct, že je z mého nitra.

Pfff co sem hodit no tak moc na výběr jsem neměla přece sem nedám začátek nové povídky .) To až někdy v budoucnu. Myslela jsem, že si dneska odpočinu, ale pro změnu jsme měli vodní havárku si připadám jak vodník :) Koukejte jít číst nový díl právě teď :) Už nebudu připomínat, že bych ráda viděla více jak jeden koment ono to nemá cenu vám něco psát. Běželi odpadní šachtou, v které se ozývalo šustění Mandiných šupin. Jak se pohybovala stále dál tunelem. Nemohli určit kudy se vydala a tak dali na istinkt a šli přímo za nosem. Roura se zvětšovala a na jejím konci našli tři další, které se větvily dál do tmy. Jediné podle čeho se dala určit ta správná cesta byla slizká čára od Mandina těla vedoucí přímo do protější díry. Oba se snažili jít absolutně potichu, aby se neprozradili, ale než stihli cokoliv udělat něco je odmrštilo stranou. Dopadli tvrdě na protější cihlovou zeď. Než se stihli vzpamatovat tak se okolo nich uzavřel pevný kruh, který uvěznil jejich těla. Manda obtáčela svůj ocas st...

Tuhle jsem vyhrabala úplně na dně .) Příště přidám zas nějakou povídku .) Snad se aspoň někomu bude líbit vím není to nic dokonalého .) Aleeee mě se zdá dobrá :D Když se do něj zahledíš z blízka, uvidíš po kom se ti bude stýskat, pak si smutnou melodii začneš pískat a přemýšlet jak by se dal získat. Když už tě konečně nějaké řešení napadlo, setmělo se a slunko za obzor zapadlo, uvědomil jsem si jaký jsem velký hovado, ten obraz v zrcadle není žádný lákadlo. Si to opravdu ty a ne žádný klon, někdy musel přijít zlom. Tvoje ruka dopadla na moje rameno, moje přání je konečně splněno. Jen ty a já společně v zrcadle, jak to asi dál dopadne.

Už mě nebaví žebrat o komentáře takže prostě budu přidávat svou tvorbu ať se vám to líbi nebo ne :) Když se neumíte pod povídku ani vyjádřit nevím jestli píšu aspoň tak, aby se to dalo číst, ale to vás asi nezajímá. No nic tu je další díl ... "Desi máme to. Můžeme začít." Mrkli na sebe a zamračili se na Orochimara. Ten se divil, že místo toho, aby vytáhli hůlky se chytili za ruce a drmolili jakousi formuli. O tichém zaříkávání, už slyšel, ale i tak byla potřeba hůlka k dokončení kouzla. Tohle bylo pro něj nové dosud ještě nepoznané. Nevěděl jestli si z něj nedělají blázny, ale když zahlédl tenkou ohnivou čáru okolo jejich těl, které svazovala zvláštní smyčka ovinutá okolo jejich zápěstí. Sálalo z ní tak obrovská vlna energie a žár co tavil kuželovité kované sloupky u zábradlí. Nedalo se ani pořádně přemýšlet, jak se okruh několika metru oteplil a na Orochimarově čele vyrazily kapičky potu. Jeho jindy smrtelně bílá pleť se začervenala. Jejich síla se zvětšovala a nabírala tvar...

Znáte ten pocit, když se v noci procházíte. Pořád se otáčíte a ve tmě tápete po něčem co jste možná zahlédli. Taky tam, ale nemuselo bejt vůbec nic a nebo jen toulavá kočka co hledá místečko na spaní. Kdybych se takhle toulala Já určitě by to nebylo jen nějaké zvířátko :D Ne já bych musela mít něco originálního jako potkat po cestě Kankura, který by mě začal honit v domnění, že jsem uprchlá kunoichi :D Úplně to vidím jak na mě posílá svoje loutky. Tohle se doufám nestane. Já se naštěstí večer držím už doma pěkně v teple takže se mi to ještě nestalo :D To patří k těm zimním večerům, ale mám taky hrozně ráda letní šero, kdy mě láká jít si ještě zaplavat. Už jste se někdy navečer koupali když prší? To je vám nádhera jak na vaše tělo dopadají kapky studené vody a kloužou vám po vlasech pak se přehoupnou na ramena a skončí v bazénu, kde ochlazují vodu. No prostě to chce vyzkoušet. Všem doporučuju obě možnosti, i když já radši tu druhou do lesa či do parku mě v noci nedostanete na to zapomeň...

Tak na přání Pariah vkládám vesničku běžte číst a komentit :D Strážce vesnice se přemístil co nejblíže k hlavní bráně. Jeho chvíle se blížila věděl, že dnes se Xanu ukáže. Cítil jeho sílu a ambice daleko dřív, než se dostal k hranici Tajemné vesnice. Docela ho překvapil, takhle blízko brány se už roky nikdo nedostal nezpozorován hlídači. Ještě, že medvědí stráž mu dala okamžitě vědět, jinak by se sem tak rychle nedostal. Můj úkol brzo skončí. Předal jsem dál svoje umění a dneska to bude i klíč od brány. "Vítám tě po tak dlouhé době Xanu." Promluvil stařík v otrhaném oblečení. Pro něj nebylo důležité co měl na sobě, ale to co uměl. Ten kdo si o něm myslel, že je jen otrhaný stařec se šeredně pletl. Konečně k němu Xanu vzhlédl. Jeho oči se zastavily na otrhaných cárech polorozpadlého oblečení. Vypadá huř než posledně pomyslel si, ale dobře věděl, že s ním by si neměl zahrávat. Pokud je tu on nebude mít moc šancí dokončit co začal. Stařík zašátral v něčem co zdánlivě připomínalo...

Ahojtééé tak už jsem trochu v pořádku:) Ještě to není ok musím být spíš v klidu, ale stejně jsem se rozhodla dneska psát a udělat vám radost dalším dílkem. Kdo se těšil tak šup koment jak se vám dílek líbil. Rozhodně chci váš názor nebo budu marodit delé :) ** Naruto se pořádně zahloubal do svého podvědomí a vyhledal Dese ve svých myšlenkách. Aniž by řekl jediné slovo viděl v jeho ohňových očích tolik odhodlání, že se až sám trochu styděl. Des v něm je celou dobu uvězněn a vždycky ho bral spíš jako kamaráda než něco co by mu mohlo být na obtíž. Jeho oheň mu dodával temperament a sílu stát se lepším. Tohle všechno pociťoval ve svých myšlenkách, když promlouval s Desem. Sasuke na ně hleděl se stejně odhodlaným výrazem. Chtěl něco udělat. Rozhodně nebude stát na místě se založenýma rukama. "Desi jsme tady takže jaký máš plán?" Řekli oba najednou. Přistoupili blíž k démonovi, kterého považovali za kamaráda. V tu chvíli Des cítil, že se mění. Jeho oheň se zbarvoval a zvětšoval. Ne...

Jak jsem slíbila tak vkládám trochu něco vánočního, ale i na motiv Naruto a Sasuke nevím jak to budete vnímat. V této básničce jsem vyjádřila svoje pocity během vánočních svátků, kdy by měla být okolo pohoda. Jen to tak vždycky není jak se zdá. Je toho moc někdy až příliš. V tomto roce 2013 se toho událo opravdu, až nad hlavu a já jen doufám, že se to časem zlepší. Nestojí to za nic, i když tu svítá lepší rok nečekejte nic převratného. Psát budu i nadále což doufám vás Mé čtenáře potěší a určitě dokončím rozepsané povídky a v této době pro vás chystám i nové. Čtete je vůbec rádi nebo je moje psaní, až tak hrozné ? Ráda bych do konce roku znala odpověď jestli se ty mé vymyšlené příběhy dají aspoň trochu číst. Tohle vědět, by byl dárek od vás pro mě. Víte někdy to prostě potřebuju vědět, abych se ujistila, že můj koníček taky někdo ocení. Děkuji za jakékoliv vyjádření do komentů a všem přeji kouzelný zbytek roku a začátek snad něčeho lepšího. Básnička nese název Čas Vánoc pro Naruta a Sa...

Konec této povídky! Poslední díl konečně dopsán tak ať se líbí, až do poslední větičky a chtěla jsem se zeptat zda mám napsat druhou řadu k této povídce ? Záleží jen na vás a vaší reakci jestli napíšu pokračování nebo ne. Děkuji za komenty a vyjádření na druhou řadu. Zásahová jednotka odvezla všechny z prostor muzea, ale ještě jeden jejich kolega se tam zdržel. Měl totiž za úkol dostat za mříže hlavního cvoka, který byl hledaný ještě ve dvouch státech. "Ani mě nenapadne ty sprostej zrádče. Jak se ti povedlo mě takhle obalamutit?" Danzou nevěřil, že jeden z jeho oblíbenců je vlastně veš v kožichu. "Kdy si nás vlastně zradil?" Kladl další otázky. Naruto si sundal svou masku klauna a podíval se Danzouovi do očí. "Od samého začátku." Řekl vítězoslavně a z kapsy vytáhl želízka a začal s nimi točit na prstě. "Past sklapla je na čase, aby ses přidal k ostatním." Naruto přišel blíž, aby ho mohl zatknout, ale už by měl vědět, že Danzou se tak snadno nevzd...

Jedna taková krátka ani nevím jestli je dobré jí sem dávat, ale zas když už sem se s tim psala tak tady ji maté :D Tentokrát to nechám cele vidět, ale běda jak tu nebude žádný koment :D Připravuji pro vás další odkazy na doramu doufám, že se na to někdo kukne .) Toulám se v tmách, světlo v tunelu nevidím, jsem pořád sám, jen Kyuubiho občas ucítím, někdy si připadám, že hlavu svou ztrácím, občas se ptám sám sebe, kam se to vlastně vracím. Nemám kam bych se vrátit chtěl, asi by bylo lepší kdybych vymizel. Toulám se na dně propasti, kamaráda už nehledám. Už se jen potácím, zase jsem zůstal sám.

Bylo už dost pozdě, ale nechtělo se mi moc spát. Něco mi našeptávalo, že dnešní noc bude jiná, něčím opředená. Podíval jsem se z okna. Hvězdy na nebi svítily tak jasně jako ještě nikdy předtím a měsíční paprsky se táhly, až na mou postel. Zvláštní pomyslel jsem si a snažil se zavřít oči a spát, ale svit hvězd a měsíce mi to nedovolovali. V tu samou chvíli jsem věděl, že se musím podívat ven. Rychle jsem vstal a běžel k oknu. Nad mým domem proletěla nějaká hvězda. Netušil, že zrovna tahle plnila každé přání. Stalo se přesně to, na co se v myšlenkách zaměřil. Hvězda přáni ho ukolébala ke spánku a přenesla na místo, které si vysnil. Nevěděl kolik je hodin, ale začal se probouzet a cítil, že je mu zima. Přišlo mu to divné, když doteď bylo v pokoji příjemné teplo. Nechtělo se mu otevřít oči, ale musel přece zjistit co se stalo. Rozhlédl se kolem sebe a s otevřenou pusou dokořán civět na les. Místo v posteli ležel na smrkových větvičkách a všude okolo byli hromady sněhu. Vyškrábal se na nohy...

Suri zůstala stále připravená nehodlala dát protivníkovy ani vteřinu nepozornosti navíc. Její oči se zadívaly do křoví odkud pomalu vylézal mladík podobný Manuovi. Jeho vlasy byli trochu víc rozhrabané asi jako vrabčí hnízdo a tvář působila dost nadřazeně. V tričku a černých ošuntělých kalhotách vypadal trochu pohuble. Oči byli medové barvy a upíraly se na Manua. Jeho pohled byl plný nepřátelství a opovržení. "Za všechno co se mi stalo můžeš ty." Ukázal prstem na Manua a odplivl na zem jako by se koukal na odpad. Tolik věnovala pozornost Xanuovi, že se zapoměla soustředit co se dělo okolo. Suri si myslela, že na poslední chvíli nestihne zablokovat připravenou techniku. Úplně jí ten dědula překvapil. Tak neslyšitelně došel až k nám. Naštěstí jí do přípravy scházela asi minuta než by se celá připravila na vypuštění tolika chakry. Uvolnila svůj postoj a vyčkávala. V podstatě se v tuhle dobu nedalo nic jiného dělat. Pozorovala přibližujícího se starce zahaleného v kápy. Byl to te...

Tohle je předposlední díl snad se vám to bude líbit, až do konce. Téééda jestli to někdo čte .) Dá někdo komentík? Doufám, že se pár lidí najde :) Oči se mi rozšířily hrůzou a myslela jsem, že se zblázním. Lebka se pohupovala na vychrtlém těle a přibližovala se stále blíž a blíž. Na posledním kroku se postava začala bortit. Danzou se snažil přilévat víc krve, ale bylo to marné. Démon se rozložil na prach, který poletoval ve vzduchu. "Teď je naše chvíle." Houkl na Sakuru klaun a běžel k jedné z chodeb. Rychle ho následovala, aby jí nikde nezmizel, když to viděli ostatní rozutekli se, protože démon se zmocnil Danzou a táhl ho sebou do pekla. Zatím si nikdo nevšiml, že Sakura a jeden člen sekty zmizeli kdesi v neprozkoumaných chodbách kam se nikdo neodvážil, protože hrozil sesuv budovy. Sasuke ležel opřený o zeď a mělce oddechoval, už neměl energii na nic. Rána na hlavě stále krvácela a před očima se mu míhali mžitky. Najednou uslyšel křičet Sakuru svoje jméno. "Sasuke pomo...

Přeju všem pěkné adventní neděle. Jednu už máme za sebou a za pár dnů nás čeká další. Taky jste vyráběli věnec doma? Jestli jo tak určitě dopadl na výbornou letos máme fialové mašle a bíle svíčky vypadá opravdu hezky. Dokonce je hezčí než loňský :D Škoda, že vám ho nemůžu vyfotit, protože nemam kabel k telefonu takže nic. A co vy? Už se těšíte na Vánoce? Já hlavně kvůli tomu, že budu doma .) Snad si užiju trochu klidu .) Během zítřejšího večera možná přidám další díl povídky .) Záhada rozluštěná už zbývají poslední dva díly. Povídka je dávno dopsaná a budu se soustředit na ukončení další. Teď jdu probrat seznam SB už jsem to měla mít přetříděné včera :D První svíce už plápolá, čekám až mě duch vánoc zavolá, mezitím vosk na stůl skapává, jemný vítr pro dnešek svíci sfoukává. To je ode mě vše doufám, že sem občas zavítáte :) Komenty mě potěší :)

Moje oblíbená povídka :) Prosím komenty a vecer se vrhnu na změnu SB :) pak si to zkontrolujte :D abych na nikoho nezapomela :) Levá noha, pravá noha říkal si Sasuke a šel pořád dopředu a nechtěl se zastavit ani na okamžik, když věděl, že zbývá posledních pár minut a on tady skoro blouzní a snaží se najít Sakuru. Před očima začínal vidět mžitky a co krok o něco zakopl, jak nedokázal zvedat nohy a jen se tak sunul. Síly docházely a on nevěděl jestli zvládne pohnout třeba jen rukou, jak měl otupělí mozek a začínal usínat ve stoje, až se musel opřít o zeď, aby se rovnou neporoučel k zemi. Na omítce nechal otisk od krvavé rány na hlavě. Sesunul se a zůstal sedět v nějaké tmavé chodbě, vyčerpán a neschopen pohybu. Pak už si nepamatoval nic jen jak ztratil vědomí a zahalila ho tma. "Postavte nádoby na svá místa! Hlavně opatrně." Říkal Danzou čtyřem vybraným oblíbencům a pozoroval každý jejich krok. Jestli něco rozflákají tak je vlastnoručně uškrtím holýma rukama to ti přísahám Sata...

Vyhrabala jsem jednu hrůzu a tak jí přidávám prosím komenty :) S tebou být a ostatní ze srdce vytěsnit. Už chci jen vedle tebe žít. Vyhnat prázdnotu z okolí. Ať už srdce nikdy nebolí. Život mě baví, ale bez tebe by byl prázdný, je ti to snad jasný. Nikam beze mě nechoď. V patách ti budu stále. Nezbavíš se mě i kdybys chtěl. Co bych si bez tebe počala. Boty bych si klidně prošlapala. Ani na krok se od tebe nehnu, protože bych hapala.

Kdo koukal na FB tak věděl, že sem dneska něco hodim schválně kdo z vás odhadl tenhle čas ? Asi nikdo, protože tu skoro nejsou komenty a návštěvnost taky padá no nic tady je díl :)ale jsem trochu smutná, když to tu upadá. Kdo můžete dejte koment určitě mě to potěší. Hned jak se kutáleli dolů jsem se schoval za autobus a v klidu se pak přidal do skupiny ufuňenců co byli od paty, až po poslední vlas samí prach. Trochu jsem vyčníval, ale mě to bylo jedno. Jediný kdo si mě všimnul byl Jink co se mnou seděl ve třídě v lavici a trochu nad mým upraveným zevnějškem popovytáhl obočí. Ostatní už se rvali na svá místa v autobuse. My jsme počkali, až se to trochu uklidní a zapadají na svá místa, teprve pak jsme se odvážili šlápnout na první schůdek. Jen co jsem se podíval na spolužáky, kteří všichni nasávali ze svých lahví, aby uhasili žízeň a pak se přehrabovali v báglech kde měli svačinu. Jen sem nad tím mávl rukou a pohodlně se uvelebil na svém místě. Cesta zpátky byla dostatečně dlouhá, aby mě...

Tahle povídka měla chvilku pauzu :) Takže kdo zapoměl může si přečíst předchozí dílky .) Budu ráda za nějaké komenty to víte, když tu nic nenapíšete ani mě se pak nechce psát dál :) Povídka má komletně 33.dílů takže už brzo skončí zatím se rozhodujte jestli k ní budete chtít druhou řadu .) taktéž můžete napsat do komentu ať vím jestli začít pomalu psát :D Brzy sem dám to nepovedené RPC :D Jo a měla bych zas přidat nějakou doramu večer nebo zítra něco schrastím dám dohromady a hodím odkazy na díly :) FAKT PROSÍM, ABY JSTE SE OZVALI CO A JAK DÍÍÍÍÍÍKY :) díl právě začíná :) Nevěděla jsem kam si stoupnout a tak mě napadlo napodobit ostatní a zařadila se do půl kruhu a postavila se hned vedle mého jediného kontaktu, který se mi snažil pomoct. Sasuke se zatím nikde neukázal a to znamenalo jediné. Buď příjmu jeho pomoc a budu se snažit nevyčnívat a nebo zůstanu sama a kdykoli mě někdo z nich může ublížit a nebo zabít. Strach ze smrti a nebo bolesti mě naučil jedno a to snažit se přežít i kdy...

Dneska jste asi zase čekali něco z mojí tvorby, ale tak tomu nebude. Poezie čili básně nejsou jednoduché na skládání. Někdy si připadáte jako když do vás uhodí blesk a prostě napíšete dokonalost, která se skvěle rýmuje, i když k tomu já mám dost daleko. Vlastně je to jako skládat příběh písmenko po písmenku, ale mě se zrovna písmenka rozutekly někde na procházku. Takže se budu snažit vysvětlit jak to vlastně vypadá, když se pokouším o básničku, která se aspoň trochu rýmuje. Nečekejte zázrak nemám prostě svůj den. Moje blbost dole :D Kdybych měla přirovnat něco k tvoření básni byl by to asi život samotný. Někomu se to může zdát nejasný. Jen mě to tak připadá, že to vlastně skvěle zapadá. Představte si květinu co ve váze uvadá. A vedle ní novou co z poupěte roste. Je to tak prosté. Takhle se prostě cítím, když něco nového vzniká a druhé odchází. Jako když slunce za soumraku na dobrou noc odchází. Večernice nás pak po celou dobu provází. V tu dobu měsíc okolo našeho okna prochází. Než nad...

A jedeme dál do spitálu co nového nás čeká ? Doktor se nadechoval k odpovědi, když v tom někdo zaklepal na dveře. "Vstupte." Docela se mu ulevilo, že má víc času promyslet si co má Sasukemu říct, aby nakonec nedopadl stejně jako Naruto. "Volají vás na pokoj pět." Sasukemu to hned docvaklo. Něco se děje se strýčkem proto Naruto takhle dopadl. "Jdu s vámi!" Řekl už dost nakvašeným tónem, vypadal jako papeňák co má každou chvíli bouchnout. Doktor ho zarazil jen rukou a zatlačil zpátky do peřin. "Nikam nesmíš se hýbat a nebo chceš přivázat?" Sasuke si znovu lehl a už neřekl ani slovo stejně to nemělo cenu a aby znovu podstupoval zákrok no to už by si radši nafackoval. Doktor zmizel za dveřmi a pospíchal ke Kakashimu na pokoj. "Sestro tak co se děje? Nějaká změna?" Podíval se na prázdnou postel a domyslel si to nejhorší. Svěsil hlavu a nevěděl jak to řekne chlapcům sice už byli velcí Sasuke téměř dospěl a Naruto ten ho za pár let dožene. Pro...

Trochu jsem zapřemýšlela a napsala smutnější jednorázovku. Je v celku kraťoučká. Přeji všem čtenářům a návštěvníkum pěkný strašidelký Halloween. :D Samozřejmě prosím komenty :) Trochu se ochladilo, ale ani tak jsem se nehnula ze svého oblíbeného místa. Poslední večery padala mlha a tak si trochu přitáhla svojí zelenou mikinu k tělu, aby nenastydla jako posledně. Takové ticho, které se rozprostíralo po celém pozemku prospívalo její bolavé duši a dovolovalo, aby si urovnala rozvířené myšlenky. Pomalu se nadechla a vypustila kouř ze svých úst. Tohle je asi moje poslední návštěva povzdychla si a sledovala jak obláček páry mizí před jejíma očima. Zima se blížila a ona už tu nebude moct vysedávat. Odhodila si pramen vlasů z tváře a strčila jej za ucho. Jemně pohladila náhrobek, u kterého seděla. Neměla odvahu číst vyrytá jména, ale dnešek byl jiný. Sklonila se níž a postupně četla pár jmen její rodiny. Po rozsáhlém požáru rodinného domku byla jediná kdo přežil. Nebyl nikdo kdo by jí s něčím ...

Další dílo je na světě opět připomínám, že mi psaní v poslední době moc nejde. Snažím se sem tam něco napsat takže dávám na blog jak nejrychleji to jde. Kdo se těšil na Tajemnou vesnici tak s chutí do čtení ono vás to přejde :D oooo A prosím o komenty bez nich ani slepice nesnáší :D Fakt i kdyby to byla kritika tak budu radši za něco než když nevím jak se dílek líbil nebo ne. Děkujiiiii :D *** Šup dolů :D Ibiki vyrazil jako první a podpořil tým, který se chystal vztyčit bariéru. Manu prokličkoval kolem a na nepřátele uvalil hodinového šlofíka. Přišli tak akorát, aby zabránili napadení vesnice. Manu dobře věděl kdo na ně útočí, ale není to totéž jako ho najít. Raděj pomohl dalším útokem a podpořil velitele u brány. Mayu zastihla pár ninju nepřipravených a vytasila proti nim svůj sharingan sice to není dlouho co se v jejích očích ukázal, ale protože byla z rodu Uchihů nebylo těžké se ho naučit ovládat. Jen co ho aktivovala protočily se jí oči. Oni nejsou skuteční. Nebyl to klon ani loutk...

Heh tak tohle opravdu nemá ani hlavu či patu :D Je to stvořené během dvou minut. Podle toho to taky vypadá :D Pořád lepší sem dát něco než nic :D Hold to budete muset vydržet a těch pár řádku přečíst :D Prosim komenty jinak sem nic lepšího nedám :D báseň dole :) Slova, co ti mám jako na to říct? Znova, no to už se nedá snýst! Tebe, bych si nemohla s nikým splýst! Říct, co na srdci bolavém mám. Snýst, myslela jsem, že tě dobře znám. Splýst, nač se tě vůbec ptám. Mám ti to ještě znovu říkat. Znám už cestu kudy chceš zas pryč jít. Ptám se tě naposled chceš se mnou být.

"Doktore to jste vy já se tak lek, až sem si myslel, že na mě sáhla smrt." Doktor se netvářil nijak dobře spíš unaveně a zachmuřile. "No na tebe ne Naruto, ale Kakashi zrovna před pár minutami utekl smrtce z lopaty." Naruto se nejdřív tvářil normálně, ale jak mu začali slova docházet a dávat smysl úplně se vnitřně oklepal. Škubnul hlavou jako by to příjmul. "Naruto? Seš v pořádku?" Strachoval se doktor, protože Naruto úplně zpopelavěl ve tváři a oči se mu rozšířili děsem a leknutím. Než stihl doktor cokoliv dodat Naruto se sesypal na zem. "Sestro rychle vozíček!" Hulákal po celé chodbě. S jedním zřízencem Naruta zvedli ze země a posadili ho na pojízdné křesílko. O patro níž zrovna srovnávali Sasukemu dvě žebra. Měl je trochu naštípnuté jak ukázal rentgen to by nevadilo srostou i tak, ale trochu se mu pošouply. Tím, že byli na špatném místě tlačily na plíce a proto Sasuke zkolaboval. Nedostatek vzduchu a včerejší vysílení dokázalo své. "Pane ...