POVÍDKYODKAT

„Ariane pohni zadkem.“ Volala na mě Mary, které se povedlo doběhnout i Dasse a zrovna se otočila dozadu. Mel byla kousek za nimi. Já a Ires jsme sotva popadali dech. To nošení na zádech si vybralo svou daň. „Starej se o sebe.“ Ukážu dopředu, kde byl sloupek, kterému se vyhnula doslova o milimetr. Měli by jsme to zvládnut a dokonce ve stanovený čas. Podíval jsem se na jednu věž, kde byli vidět hodiny a následoval jsem naší skupinu jako poslední. „Stůjte!“ Chytil mě jeden ze strážných. Vůbec nevím, kde se tady vzal. Ostatní se zastavili, když jsem zavolal. „Vypadněte. Zdržím je!“ Mary se chtěla vrátil, ale Dass jí zastavil včas a odtáhl jí pryč, než sem přiběhli další. Snažím se vyprostit z jeho rukou, ale pořád se mě držel. Byl docela silný a nenechal se tak snadno oblafnout jako ostatní, ale nakonec se mi to podařilo, i když byl dost zkušený a zavolal zbytek oddílu. Vytrhnu se mu a zaútočím. Nestihnul se uhnout a schytal ránu přímo do obličeje. Mezitím se dostala na místo přivola...

Isabela: „Je to katastrofa v sexy krátké sukni. Měla jsem jí při pohovoru hodit přes palubu.“ Mrmlala si Diana sama pro sebe, když vypila další skleničku na ex. „Nechci přivolávat něco zlého, ale podle toho co vím se jí vždycky podaří získat co chce. Ještě se nestalo, že by Sylvii nějaký chlap nepodlehl. Na druhou stranu je dokázala i odpálkovat a to takovým způsobem, že dali výpověď.“ Přilila Lila olej do ohně a Diana přikývla a znovu   se napila.

 Konečně něco přidávám. Sesmolila jsem text v básni k nové povídce, kterou se budu snažit začít vydávat během září. Momentálně si užívám přítomnost covidu, tak se mi ani nechtělo zvednout ruce ke klávesnici a něco psát. Tento týden vyjde ještě díl bosse, tak je na co se těšit. Pěkné čtení nahodilých slov. 

Arian: Město bylo doslova prošpikováno vojáky a hlídkami v přestrojení, kteří se naštěstí chovali dost nápadně. Nebylo těžké se dostat přes ně, ale některá místa byla kritická, kde jich hlídalo moc. V jednu chvíli jsem si myslel, že slyším povýšenecký hlas samotného Ziela, ale nakonec to nebyl on. Začínám se bát, že se tam nedostaneme včas. Několikrát změníme cestu a dokonce se rozdělíme, abychom se o pár uliček dál zase setkali a pokračovali v obcházení města, kde byli posílené hlídky. Jsme v polovině naší cesty a vím, co bude následovat. Musíme se přesunout do rušnější části města, kde budeme dost na ráně. Doufal jsem, že je Eren na smluveném místě a pokud si nebude něčím jistý počká na nás a nebo se ukryje poblíž. Mary doslova pletla nohama a Mel na tom nebyla o moc líp. Bylo to příliš. Uvědomuju si to, ale není cesty zpět. Musí to zvládnout! Nikdy je nenechám padnout samotné. Vezmu Mary za loket a trochu jí podepřu. Ires se staral o Mel, aby neupadla. Sledoval ...

Ahojte. Trochu jsem to zanedbávala. Ve vedru se mi psát moc nechtělo. Budu se snažit něco sesmolit i příště, ale stejně jste někde venku a přečtete si to nejdřív v září, takže nespěchám a taky odpočívám pěkně doma v chládku u větráku. I tak jsem trochu koukla na psaní a dodělala díl bosse. Sylvie se dala do práce a štve jak Dianu, tak Isabelu. Vymyslí něco, když se spojí proti Sylvii? muhehe :D Bacha na chyby neumím psát :D  p.s Mám načatou novou povídku, jen nevím kdy dokončím první díl. Celkový obraz na to je v mé hlavě, snad to dostanu do konce prázdnin na papír, abych to na podzim uvedla jako další trochu detektivní a tajemné čtení. Název je.... nechte se překvapit :D 

  Finriel a Helen: Helen mi neodpověděla, ale nějak jsem vycítil, že je za dveřmi. Bylo to, tak zvláštní propojení. Od doby co jí znám přesně uhodnu jakou má náladu. „Můžete mě chvíli poslouchat? Nemusíte otvírat.“ Ťukla na dveře jako znamení, abych začal. „Vím, že potřebujete čas. Jste v cizí zemi a s lidmi, které neznáte a vím, jak moc těžké pro vás musí být zůstávat tu. Moc o vás pořád nevím. Jste pro mě záhadou, do které jsem se zamiloval na první pohled.“ Položil jsem ruku na dveře a věděl, že Helen udělala totéž. „Chci, aby jste byla šťastná. Nezáleží na tom, jestli to bude se mnou, ale s celého srdce vás budu podporovat, ať se rozhodnete jakkoliv. Pokud chcete opustit Narián a vrátit se do Iriánu. Pochopím to.“ Skoro se mi při těch slovech zlomil hlas. Bolelo to, ale věděl jsem,že jí tady nemůžu držet. „Určitě vám chybí syn. Mohu vás poslat zpátky a nechat ho hledat. Udělám vše co si budete přát. Dobrou noc.“ Rychle jsem odešel a musel se držet, abych se n...

Isabela a Patrik: Mám strach z toho co se dozvím. Tohle je vlastně poprvé, kdy nevím co můžu čekat. Patrikova povaha byla, tak odlišná od ostatních. Sylvie byla plně výkonná mašina, které přestávám stačit. Nejen, že stihla vyřídit několik papírů pro Patrika, ale i zadanou práci od Dana a momentálně byla u Diany. Já stihla sotva dočíst papíry na schůzku. Proti ní nemůžu bojovat, ale stejně musím udělat svou část. Vstanu a s poznámkama jdu zaklepat na dveře. Po vyzvání vstoupím do Patrikovi kanceláře a cítím, jak ztrácím pevnou půdu pod nohama. „Připravená?“ Ani nezvedl hlavu, aby se na mě podíval. Byl doslova zavrtaný v nějaké smlouvě. „Ano. Prošla jsem si materiály a sepsala záchytné body.“ Podám mu záznam a všimnu si, že na stole je prázdný talířek a šálek po čaji. Trochu mě to zamrzelo, když jsem se v noci pekla s novou várkou koláčků, které mám v dóze v kuchyni, ale na druhou stranu ho mohu na chvíli vidět, aniž by to vypadalo divně. Rozhodně sem nebud...

Tohle mi dalo zabrat. Prakticky se s tím píšu několik dní a nemohla jsem se pohnout. To je tak, když po x té chytím rýmu od synovce. Doufám, že ve škole tolik bacilů nebude :D protože to co natahal ze školky, kterou jde ještě následující týden za to by si už zasloužil metál :D Povídka obsahuje nudný díl s kopou chyb, tak pěkné čtení z Iriánu  nebo vlastně Nariánu :D

Ahojte jedná se o aktualizaci s příhodným číslem 13. Právě byla nahrána v Německu a my se jí dočkáme za den či dva. Podle toho, jak bude fungovat, aby se zase něco nepodělalo :D  LEGENDÁRNÍ PODZEMKO:

 Je tomu řada let co jsem čmárala tužkou a při přechodu na tento blog se obrázky nepřenesly, takže jsem je vyhrabala na půdě ze skříně :D jsou jenom focené, už jsem to neskenovala. Ono stejně tiskárna stagnuje :D takže  je to zbytečné. Asi to tedy bude v horší kvalitě.  Pokud se ptáte na povídku, tak ta momentálně není. Máme hodně práce venku na zahradě. Budu se snažit něco přidat v týdnu a občas se tu ukáže ještě pár větších draků nejen mláďata a pak pár neurčitých obrázku. Nevím zda budu v budoucnu ještě něco kreslit, ale o ty staré se podělím. Je to stejně jen čmárání, které mi nikdy nešlo. Mám rozpracovaný první díl nové povídky a možná k tomu složím i nějakou tu básnickou větu. To je zatím vše. 

  Změny na pracovišti!!! U Patrika: „Přesně tohle bych od vás potřeboval. Myslíte, že na ten úkol budete stačit?“ Otočím se k oknu a pozoruji, jak slunce stoupá stále víš když souhlasila s podmínkami. „Ano pane Weste.“  Možná, že to dneškem právě končí. Stále jsem byl trochu ovlivněný rozhodnutím, které jsem udělal. Je to správné? Podvědomě si to myslím, i když jsem pořád trochu proti. Možná bych neměl zasahovat do jejich soukromí, jenže to úzce souviselo se vším v práci. Pěstí bouchnu do stolu, když se zrovna ozve klepání na dveře. „Vstupte.“

Ren: Během několika dní strávených v horách jsem cítil, že se mi ulevilo. Ril byl znamenitý šaman a rozuměl bylinám jako nikdo. Každý den mi dával pít nějaký odvar. Hořká zelená tekutina mě odrazovala, ale nakonec se mi to podařilo vždy vypít. Bavilo mě pozorovat, jak se s Nerikem hašteří. Několikrát vyhrál Ril, ale zrovna dnes se pyšnil Nerik svým vítězstvím nad šamanem z těchto hor. Ril si utahoval, že se mu nepodaří chytit bažanta, ale nakonec to byl právě on, kdo musel dvě hodiny stát na jedné noze uprostřed provizorní vesničky. Lidé si zvykali na moji přítomnost a projevovali patřičnou úctu. Čekal bych, že budou ustrašení a vyčerpaní z této situace, do které se díky mé neopatrnosti dostali, ale s dětmi okolo se stával pravý opak.

Patrik: Strašně mě bolela hlava, když jsem se probral na zemi vedle křesla v kanceláří. Nohu mám přehozenou o opěrku a netuším jak se z toho vymotat. Snažím se vstát a na druhý pokus se to skoro podaří. Převrátím se a spadnu na všechny čtyři a do nohy mě chytne křeč. „Ten den začíná fakt skvěle.“ Cedil jsem mezi zuby a v duchu si nadával, že nemám tolik pít. Jediná výhoda byla, že mě teď nikdo neviděl. Jakmile jsem se vzpamatoval a dokázal si uvařit kafe vystoupal jsem s hrnkem v ruce do patra. Podívám se z okna, kde dávno nastala neděle. Lidi dole vypadali jako mravenci, kteří se pořád za něčím honí, ale já nikam nespěchal. Zůstával jsem tady nahoře a neodvážil se sestoupit dolů. Odříznutý od jejich normálního života se cítím v bezpečí.

Diana a Dan: Myslím, že na to právě přišel. Hrnou se na něj otázky, na které nebude mít odpovědi. Přesně vím jaké se mu vynořují postupně v hlavě. Co tady dělám? Doprdele! Už nikdy nebudu chlastat! Proč se o mě postarala? Co jsem vyvedl? Stalo se něco mezi náma? Nemožné!! Vždyť mě nemá ráda! Nesnaž se dělat si naději! Dane ty debile zasloužil bys pár facek! Potom se jeho výraz ve tváři úplně změnil a já to okamžitě poznala.

Arian: Nesmíme to vzdát a dostat se na druhou stranu města, kde se nacházela tajná cesta do hor. Věděl jsem, že to bude náročné a možná i nebezpečné, ale stále si říkám, že to zvládneme. Čekám se skupinou na znamení, že je vše v pořádku a posuneme se do další ulice. Dostáváme se do obydlenější části, kde nikdo nezkoumal co tam děláme. V okolí nebylo ani živáčka. Lidé se schovávali v domech a nebo dřeli pro blaho Ziela pod náporem biče. Kolik jich zaplatí životem, než bude Ziel spokojený?

  Ahojte lidi. Sice se neděje nic moc velkého, ale měli by jste vědět co se v sfku právě řeší. Hra přešla na nějaký nový Backend, Zatím se jedná o servery s2.sk, s5.cz, s10.cz, S11.cz, s13.cz, s14.cz, s16.cz. 

Diana: Tohle i na mě bylo moc. Jsem totálně unavená. Dan byl čím dál těžší, jak na mě vysel a sám neudělal ani krok. Podpírám ho a snažím se nenarazit pod jeho váhou znovu do zdi na odpočívadle. Budu celá potlučená, ale s vědomím, že mám Dana u sebe. Vlastně byl docela roztomilej. „Jdeme, už jsme skoro tam.“ Pousměju se a znovu ho trochu nadzvednu, aby byl schopen pokračovat po pár posledních schodech. „Nepadej. Jdeme do koupelny. Hrozně smrdíš víš to.“ Rovnou odbočím do dveří a posadím Dana na vanu, když se dostaneme domů. Co s ním mám dělat teď?

Eren a Arian: „Musíme si promluvit.“ Eren přikývnul a beze slova mě následoval. Byl to jeden z nejvěrnějších mužů a taky nejsilnější. Nikdo z nám  ho ještě neporazil. Možná, že důvodem je výcvik od samotného Kreana, který ho prakticky bral jako svého dalšího syna. Krátili si tak čas při  budování tunelu. Byl vždycky s námi, ale nakonec to byl Eren, kdo mu dokázal zvednou náladu. Vzpomněl jsem si na ty časy a trochu se nechal unést smutkem.

Ahojte. Povedlo se mi napsat díl k bossovi a taky něco nového, co se pomalu rýsuje. Je mi trochu lépe, tak se musím snažit. Taky jsem zařadila novinky z sf do článků, aby to sedělo s novým updatem, kde došlo k změnám v pokladnici a u cechovního mazlíka. Horší bylo ty články najít, než to maličko poopravit, dle nových údajů. Doufám, že se dílek bude líbit a brzo se zas uvidíme. 

Ahojte zase se jednou hlásím s novinkama do sfka. Jo no mám chřipku a horečku. Synovec se snaží a ze školky místo obrázku tahá choroby :D takže jsme to odnesli všichni tři ségra její mrňous a já :D Nesnáším školku grua :D Vraťme se raději k těm radám do hry :D  a doufejte, že se dostanu o víkendu i k nějakému dílu povídky bosse.   Článek tedy obsahuje Změnu s cechovním mazlíkem   Funkce pokladnice v pevnosti jako tajného skladu na materiál. Kód na odměnu zdarma u houbaře, který brzo přestane platit je:    discordanniversary3   obsahuje 25 hub, hodinky, mince štěstí a epik vyzvedněte co nejdřív u houbaře kolonka zdarma. Oprava chyb a bugů, Legendární podzemko ,   VELIKONOCE akce, mazlíci

Mari  a Arian: Vratké dveře se rychle otevřely a byli jsme doslova vtaženi dovnitř, aniž by po nás venku zbyla jediná stopa. Uvnitř rozpadající se budovy na nás čekali zahalení muži. Jejich oči, které jako jediné byli vidět se soustředili na každý pohyb. V rukou drželi nože a byli připraveni je použít. Určitě by neváhali ani vteřinu. Docela mě to vyděsilo. „Jaká je situace?“ Ozval se Arian. Jakmile ho uviděli bouchli se pěstí do hrudi. Trochu mě to gesto zarazilo, ale pustili nás. „Pane. Během dvou dnů bude všechno připraveno na odchod za město. Slečna, kterou jste nás nechal hlídat je v pořádku. Momentálně se soustředíme na získání jídla a vody. Stráže nepojali podezření a této oblasti se vyhnou, kdykoliv jsou na hlídce. Podle našich špehů v okolí nehrozí žádné nebezpečí, ale pro ochranu stejně děláme pravidelné obhlídky. Je to přesně tak, jak jste předpokládal. Konec hlášení.“

Dan: Zase jsem musel usnout. Protřu si unavené oči a pomalu se posadím na kraj postele. Vezmu si ze stolku další prášek, ale sklenice   je prázdná. Diana mi tu nic nenechala. Zaposlouchám se, kde je, ale nic neslyším. Nakonec se vykutálím z postele, abych došel do kuchyně. Sotva se mi daří jít trochu rovně a co chvíli zavrávorám. V ruce držím sklenici a soustředím se na chůzi. „Diano?“ Zkusím jí zavolat, ale neodpověděla. Proč mám pocit, že utekla? Konečně se dostanu do kuchyně propojené s obývacím pokojem, kde se můžu víc porozhlédnout. Má to tu moc hezký, ale pro jednoho je to velký. Řeknu si a pohledem zůstanu viset na jedněch dveřích. „Diano? Jsi tam?“ Zkusím to znovu, ale přitom vím, že tu jsem sám. Dosednu na židli a snažím se pochopit co tady vlastně ještě dělám? Měl bych zmizet a to hezky rychle. Přece to řekla jasně. Nechce se mnou nic mít. Je to tak těžký pochopit Dane? Přemýšlím o posledních dvou dnech, které mi uštědřili další ránu. Všude vidím Dinu a v...

  Ril: Během spánku sebou Ren několikrát hodil. Myslel jsem, že je to únavou, dokud se neukázali tmavé stíny v čele postele. Tam, kde byli se lidem zdála noční můra. Nebyla obyčejná, ale jako živá. Každý okamžik zažitý ve snu se podepisoval i na těle. Pustošil duši a ničil hezké vzpomínky. Sepjal jsem v rukou amulet a odříkal starověký text v rodném jazyce.

  Patrik: Probral jsem se pozdě odpoledne. Zase mi bylo špatně po alkoholu a žaludek protestoval kvůli hladu, jako bych to nevěděl a udělal to znovu. Sotva se dostanu do koupelny a pustím sprchu. Je jedno, že mám na sobě oblečení a nechávám po sobě stékat vodu, která mě trochu probudila z mlžného oparu způsobeného alkoholem. Vzpomenu si na páteční den a na to jak se v sobotu ráno rozhodla odejít. Ta sprcha docela fungovala, abych si pročistil hlavu. Nakonec se rozhodnu zavřít kohoutek a převléct se do suchého. Prádlo hodím do pračky a zapnu program.

Ren: Nerik , ač nerad opustil skromný příbytek a nechal mě s tím zvláštním mužem o samotě. Sundal ruku z moji hlavy a já si všiml zakřivených prstů, které značili dlouhá léta zkušeností s bylinami a léčivými kořeny. Nahnědlá barva na konečcích prstů byla dávno jeho součástí. Vypadal přísně, ale přitom každý jeho pohyb byl dokonalý a jemný. Skoro jsem necítil, jak se snaží ulevit bolavému kotníku a vnímal, jak bolest ustupuje. Jeho ruce uzdravovaly pouhým dotekem. „Jste mistr ve svém oboru.“ Snažím se navázat hovor, abych se něco dozvěděl, ale on zarytě mlčel. Otočil se ke stolu, kde byli různé sáčky se sušenými bylinkami. Pár jich hodil do hmoždíře, který vzal   do ruky a sedl si. V tichu bylo slyšet jen tření o kámen, jak se mlely na padrť. Jeho černé oči zaměřené na mě ani nemrkly. Šedé řídké vlasy a bradka sahající pod hrudník ho dělala přísnějším, než ve skutečnosti byl.

Isabela: Patrik byl zahrabaný pod peřinou. Nejdřív jsem si myslela, že to jenom předstírá, ale nakonec přece usnul. Odhrnula jsem roh přikrývky a dívala se jak v klidu spí. Vypadal jako andílek, ale já věděla, že hluboko uvnitř to je ďábel, který mě pokouší. Podívám se na skoro prázdnou láhev na stojanu. Byl čas pomalu odejít. Nepozorovaně a tiše se dostat do bezpečí. To jsem původně chtěla, ale nakonec jsem zůstala sedět a chtě nechtě na chvíli zavřela oči.

  Mari: Myslela jsem, že je to můj konec, když se ukázal strážný. Po tváři se mi skutálela první slza a za ní další. Nedokázala jsem je udržet a prostě se rozbrečela. Strážný zvedl ruku a ty neposlušné slzy utřel. „Neboj. Dostanu nás ven.“ Ten hlas bych poznala mezi tisíci. „Ariane.“ Vydechnu úlevou, když mi dojde co udělal. „Tady. Rychle si to obleč.“ Podával mi špinavou uniformu. Byla celá zabahněná a nasáklá potem, ale pokud mě to dostane ven z pekla,   v kterém jsem doteď byla, tak udělám cokoliv. Nasoukám se do kalhot a vlasy skryji pod čepici. Upravím vrchní díl a zapnu několik knoflíků. „Rychle. Nemáme moc času.“ Arian mě chytil za ruku a táhnul zase zpátky. Uhnul do dveří na pravé stráně. Těsně předtím, než se zavřely se okolo mihnul naštvaný Ziel.

Zdravím. Dala jsem si na čas, že jo. Vůbec se mi minule nechtělo nic psát. Byla jsem dost vytížená doma a celkově unavená. Občas je to prostě tak, že bych pořád spala a jsem bez energie. Mám za sebou  kontrolu v nemocnici a výsledky jsou v pořádku, prostě to k tomu patří a nic se s tím nedá udělat. V týdnu jsem psala kousek po kousku a dnes díl dokončila. Budu se snažit ještě napsat i Iriánskou povídku, ale nic neslibuji. Zítra je taky den. :) Pěkné čtení a příště zase u bosse, kde se posuneme o trochu dál v ději. 

Isabela: V pravou chvíli mě probralo zvonění telefonu a rychle se odtáhnu. Patrik na mě hleděl se zvláštním třpytem v očích. „Tohle musím vzít.“ Řekla jsem a  vyběhla na chodbu.

Ren: Otec tohle celé začal? „Jak mohl vědět, že to budu potřebovat?“ Nerik se otočil, když vystoupal na poslední schod. Čekal, až vylezu za ním. „Myslím, že to věděl z věštby. Vždycky o vás mluvil s úsměvem na tváři a přitom pomáhal opracovat kámen po kameni. Nikdo přesně nevěděl důvod, ale jak paní Helen porodila bylo to všem jasné. Je to na ochranu jeho nástupce. Celé to bylo vybudováno pro vás. Tudy můj pane.“ Podal mi ruku, abych nespadl.

Diana: Nejdřív Dan a teď Patrik. Mohla bych si vzít taky volno a firma se mezi tím rozpadne. Na co vůbec mysleli! Svírám křečovitě volant a snažím se soustředit na jízdu, ale v mysli mi to pořád šrotovalo. Jeden zkolabuje a druhý není k použití. Projedu těsně, než naskočí červená a odbočuju doprava. Musím se doslova vecpat do pruhu, jak ty hovada zase najeli blbě a teď blikají a chtějí přejet vedle. Musím nějak ventilovat nahromaděný vztek. Neudržím se a hlasitě zatroubím na dalšího magora co zůstal stát napůl v obou pruzích. „Kdo tě učil řídit!“   Nesnáším řízení v tuhle hodinu, kdy každý spěchá domů a nebo na nákup. Povzdychnu si a znovu zabočím. Je skoro tma, když se dostanu přes zacpané město na druhou stranu. Konečně vidím před sebou bar s nápisem dvou jedniček. Nechám auta ve vedlejší ulici. Nikde jinde není místo, zřejmě je tam narváno.

„Pane. Druhý muž utekl.“ Hlásil strážný a v ruce držel vycpaného strašáka. Hlava se skutálela na zem. „Cože?!!!“ Nakopnul ve zlosti strážného a použil svůj bič.  „Vy dva. Zavřete ho!“ Po tom výprasku se sotva hýbal. „Pane, ale takhle zemře.“ Oponoval další strážce, kterému  bičem zvedl bradu a donutil ho kouknout se mu do očí. „Ať chcípne,, když je k ničemu! Nebo chceš zavřít s ním?“ Zakroutil hlavou a na sucho polknul. „Dle rozkazu.“ Otočil klíčem u zavřených dveří s mřížemi.

Isabela: Využiji šance a pomalu couvám ven z kanceláře. Diana vypadala, že potřebuje s Patrikem mluvit o samotě. Mě do toho nic není a mám svoje starosti. Naposled se podívám na šéfa a zavřu potichu dveře. Měla bych si držet odstup. Lapám po dechu, který mi doteď scházel a pořád mám v hlavě guláš. Nevědomky sjedu dolů do recepce, kde se otevřou dveře. Přistoupí pár lidí, kteří si mě prohlíží, než vystoupí z výtahu v patře. Zřejmě budu za blázna, ale ta projížďka mi dovolila se trochu uvolnit.  

V koupelně vezmu ručník a lékárničku. Pak se vrátím pro lavor s teplou vodou. „Nejdřív ti to očistím.“ Neprotestovala a sesunula se víc v židli. Sednu si naproti a její  nohu opřu o svou a vyhrnu nohavici, až odhalím koleno. Znovu otevřená rána na kolenu  plná písku a kamínků. Mokrým hadříkem odstraním všechny nečistoty a pak použiji dezinfekci. „Trochu to zaštípá.“ Doslova mě ignorovala, tak jsem toho tam nalil o  trochu víc. Vůbec to s ní nehnulo. Musel jsem uznat, že je to velice odolná osoba. Zřejmě má víc ran uvnitř, než vidím navenek. Místo přelepím náplastí a vezmu do ruky pochroumaný kotník.

Všem přeju pěkný Silvestr  a Nový rok.  „Strýčku potřebuju tvoji pomoc. Víš, že to bez tebe nezvládnu.“ Trvalo to něco přes hodinu škemrání, než mi dovolil najmout si nejlepšího instruktora. „Tvůj táta mě zabije, jestli na to příjde! Pojď za mnou.“ Za dveřmi jsem se ocitla v kouzelném snu. Tanečnice a tanečníci  seřazeni v párech vytáčeli parket a já oněměle zírala na tu nádheru. Hrozně se mi líbili nabírané sukně a krajky. Volánky a mašle vlající s pohyby tanečníků. Všechno to byli krásné a hubené dvojice. Odraz v zrcadle se zavlnil, když se v něm odrazil můj obraz. Byla jsem pravý opak. Moc kulatá a nešikovná, abych někdy zvládla létat ve střevíčkách a skoro se nedotýkat země. Tanečníci ustali s posledním tónem na gramofonové desce. Jejich zrak se zastavil na mě a s posměšky si brali věci a odcházeli. Několik jich do mě naschvál vrazilo. Mnula jsem si naražené rameno, když se ozval strýček. „Karle. Postarej se tady o slečnu. Potře...

Aktualizováno 21.12.2025  Ahojte. Vložím ještě tabulku, kde najdete seznam lokaci a jak mazlíky najít, taky jejich třídu a podmínky. Snad to trochu pomůže :) Jinak se pomalu předělávání sekce sf dokončuje, jen ještě zvýrazním nějaké části a předělám  asi dva články. Tím pádem budu brzo pokračovat s povídkama.  Snad většina hráčů aktivovala adventní kódy a kód Vánoční, který dává 50 hub a mince štěstí. Dost se to hodilo, kdyby někdo potřeboval, ať si o kód napíše. V cechách, které vedu to dostali vše cechovní poštou, tak už jen překonat potvory v legendárním podzemku. Jsem zvědavá co mi padne :) a užít si na plno Vánoce a eventy ve hře.  Všem přeji pěkné Vánoční svátky a pohodu. 

STÁJ Zdá se vám, že úkoly v hospodě jsou moc dlouhé ? Víte čím to je nemáte koupené zvíře. V takovém případě doporučuji navštívit stáj :D Zvířátko vám vydrží 14 dnů, ale jestli se vám to zdá málo můžete si prodloužit pronájem dalším zaplacením za stejný dopravní prostředek. :D a nebo naopak koupit kdykoliv lepší, než máte. Já jsem zvykla kupovat si raptora nebo tygra, protože jsou takovou zlatou střední cestou, popřípadě, když mám dost hub dopřeju si i dráčka, ale jen v případě, že mám i tolik hub abych pila v hospodě a prodlužovala si tím hrací dobu u barmana. Jinak se moc dráček nevyplatí. Každopádně bez zvířete je to na nic.  V novější remastered najdete ve stáji i mazlíky jsou tam extra dveře, takže je zaparkovali hned vedle, aby se zvířátka nenudili.

  SÍŇ SLÁVY V síni slávy najdete všechny umístění a žebříčky hrdinů, cechů, pevnosti, mazlíků a podsvětí. Předně se využívá na boje mezi hráči při hledání nálepek do alba. Je to dobré i pro rozkřiknutí postavy a psaní pošty čí dávání jich do přátel. Někdo to využívá, tak že si uloží hráče do přátel a tím má nahledaný seznam na útočení alba, jak je odútočí ze seznamu je zase odebere. Hráč, který je v síni tmavší barvou je s vámi po útoku. Pokud přepnete na jiný svět nebo odejdete ze hry hráči se opět přebarvý zpátky. Sekce cechy se zase probírá kvůli náboru hráčů do cechu. Ostatní jsou spíše na přehled, kdy třeba dosáhneme nějakého věhlasu pro získání mazlíka atd. Není na tom nic těžkého. Docela dobře se v tom orientuje. Mezinárodní žebříček hráčů a cechů Nové bitvy mezi servery. Jde o PRVNÍ cechy a hráče ze všech serverů, které existují.  Kdo je tedy nejlepší ze všech serverů? To se dozvíte každý den v síni slávy, kde stačí překliknout na žebříčky. Probíh...

CECH No jo zase jsem tu a se mnou další blbé rady do hry :D Dneska bych docela ráda probrala začátky s cechem. Hra vás trošku štve říkáte si chtělo by to cech. Kam se rozhodnout jít? Pokud chci opravdu dobrý cech musím do těch lepších, ale pak narazíte na velký problém pokud teda nehoubaříte a nebo nehrajete pravidelně. Zbytek v celém článku.

ALBUM, Grál  Album automaticky otevřeno od lvl 10 !!!

  Ahojte konečně se dostávám k článku o podzemkách, kde bych uvedla, jak je najít a co za podmínku musíte splňovat. Můžete dostat mimo expů a zlata normální věc nebo epik, kdy je 50% šance, že padne.  Z bosse je 100% epik, tak ať vám dá něco užitečného. V 13.a 14. podzemí padají epiky ze všech pater.  

HOSPODA, KOSTKY a NASTAVENÍ : Předně bych ráda rozebrala hospodu, protože se nám tady schází čím dál více věcí, které je potřeba udělat.

  ABAWUWA Vítejte u mého kola štěstí. Jeden pokus máme zdarma a dalších 19 buď za houby a nebo mince štěstí. Jedno zatočení 1 houba a nebo 10 minci. Ty se dají získat ze sledování reklam, které teda mě nelítají, tak to mám v nastavení zamítnuté. Lze je vidět v hospodě a nebo u abawuwa. Můžete vyhrát expy, zlato, dřevo, kámen, předměty, houby. Pokud si vytočíte suroviny ukládají se vám do lvl 25, než se vám otevře pevnost. Dřív se k nim nedostanete, ale na druhou stranu budete mít něco rovnou do začátku na stavění :)

Čeká nás správce arény oko za oko, zub za zub a získávání run. Požadovaná úroveň je 105. Update 4.6.2026 mám k dispozici seznam run, jak jdou po sobě přidám tedy dolů, protože těch blbostí je víc jak dost, kdyby jste chtěli vědět, jak daleko jste od dokončení. 

ARÉNA Tak vlezeme do arény sice tam tygří nejsou, ale za to jste narazili na protivníky, který jsou poblíž vás. Můžete dát ok a zkusit ho porazit. Pokud se vám to podaří získáte věhlas, který vás dostane výš v síni slávy někdy i trochu zlata se z něj vysype. Limit na arénu je 10 minut jinak můžete obětovat houbičku pokud se vám chce utrácet tak cennou věc za blbý boj, který možná ani nevyhrajete :D další v celém článku

Aktualizováno 23.9.2025  LEGENDÁRNÍ PODZEMKO a LEGENDÁRNÍ DRAHOKAM - komplet  Přidala jsem celé info a veškeré informace o tomto tajemném místě do jednoho článku.  Toto podzemí otevírá své brány většinou na 10 až 12 dnů. Získané legendární epiky mají vždy slot na drahokam. Čím víc nálepek v albu máte tím větší šance je na vytěžení legend diamantu občas padne i v odměně twitch. Nálepky sežene pouze získáním epiku v legendu. Epiky se nezapočítávají do alba v procentech, proto mají svoje vlastní stránky v albu. 

POZOR!  Momentálně předělávám shakes a fidget články. Dost toho mažu, takže se nelekněte pokud nejsou dostupné informace. Následně budu obnovovat, či vydávat nové články ke hře. Vše se brzo navrátí a nebo přidá do jednotlivých článku. Budu se snažit na tom pracovat v týdnu, takže příště nevím jestli stihnu díl povídky, protože toho musím dost předělat. To je prozatím vše. Pěkné čtení. 

Mari: Schoulím se do kouta, jako by mě to mohlo zachránit. Dám si ruce před hlavu a čekám, koho přivedou. Uslyším náraz dveří a spadnutí něčeho těžkého. „Hni se!“ Zařval strážný.V tu chvíli trochu spustím ruce z očí, abych se podívala. V hlavě si mumlám, aby to nebyla Mel nebo Ren. „Triane.“

 Jsem zpátky doma, tak jak jsem slíbila je tu nový díl bosse.... Momentálně toho moc nesvedu, než mi vyndají stehy. Budu se tedy snažit pomaloučku předělávat shakes a fidget, ať toho nemám tolik. 

 Ahojte mám pro vás takový menší oznam. Dne 28.10.2021 jdu zase do nemocnice v pátek mi budou operovat žlučník a po víkendu bych měla být pomalu zpátky podle situace a když to půjde vše dobře. Ta žlučníková potvora mě pobolívá, takže je dobře, že to vyndají takhle brzo. Hned po návratu bych měla mít v záloze jeden díl bosse, který jsem stihla napsat. Máte se na co těšit. Pak se pomalu budu chystat na předělání sekce s radama do hry shakes a fidget. Uvidím co zvládnu, protože se mi bude blížit pečení cukroví a to bude na blogu zase vymeteno, než dopeču. To jsou mé plány na listopad až prosinec.   Jinak se opět  hlásím s povídkou. Tentokrát se dozvíme něco z cesty za poušť a samozřejmě Ren se taky snaží uniknout hlídkám. Nerik vede jeho kroky, aby se dostali do bezpečí. Pěkné čtení.