POVÍDKYODKAT

Vidím, že se na novou povídku vyloženě těšíte, takže mě nezbylo nic jiného než vám sem dát první díl. Podle mě se vůbec nepovedl a takřka se z toho ještě nic nedovíte, ale lepší něco než nic :D Doufám, že bude nějaky koment moc tu teď nejsem, ale budu se snažit občas něco přidávat. dílek dole :) Nemám rád výlety, které naplánovala škola, ale tenhle den strávený venku se mi začíná líbit. Vždycky jsem se rád procházel a hledal nějaké zvláštní věci a pak je přitáhl domů. Naposledy to byl kamínek ve tvaru slzy, tak dlouho ho řeka omílala o břeh, až se perfektně vyhladil a zjemněl na dotek, když jsem se dostal domů přidal jsem ho do skříňky k ostatním svým pokladům. Dneska na výletě jsem zatím nic neobjevil, i tak se mi líbí procházet se lesem a rozhlížet se na všechny strany. Uklidňuje mě to všudypřítomné ticho, které je narušeno jen občasným zašustěním listí, když se do koruny stromů opře náraz silnějšího větru. Ostatní i s učitelem se mi dávno ztratili z dohledu a tak mám trochu času por...

Přináším vám nový příběh, který nebude nijak záživný a už mi tady delší dobu leží. Tak vám ho sem šoupnu ať mají moji oblíbení čtenáři co číst :) (jako vždy upozorňuji, že psát mi nejde a příběh je nudný :D ) Krátká recenze : Už se vám někdy stalo, že jste jeli na školní výlet a místo toho, aby jste se drželi poblíž třídy jste si prostě našli vlastní cestu. Přesně tohle udělal Shio. Místo toho, aby někde jako blbec lezl na zříceninu se vydal od autobusové zastávky přímo za nosem. Kochal se přírodou a na rameni odčas nadhodil batoh se svou hledačskou výbavou, kterou vždycky táhne sebou ať jde kamkoliv. Zrovna dnes se na něj usmálo štěstí a ke svým nalezeným věcem může přidat i pár svitků. Co skrývá obsah pergamenového papíru pod pečetí? Proč bedýnku se svitky našel právě Shio a co se na něj chystá? Bude věřit ve vzkaz nechaný ve svitku a nebo je zakope kde je našel ? Trochu se to chystám zamotat jestli se mi bude chtít psát :D 1. díl již brzy pokud se mi bude chtít psát :)

Jak jsem se zmínila v minulém článku tak vkládám :) aspoň jí přečte víc lidí. Už je to dávno co proběhl boj mezi Sasukem a starším bratrem Itachim, ale to není důvod, abych na toto téma nesepsala kratší básničku. Je to v době kdy Naruto a Jiraiya byli mimo Listovou vesnici a Sasuke se je vydal hledat, když se dozvěděl, že Itachi je na stopě Narutovi. O jejich boji bylo předem rozhodnuto, ale Sasuke se tím změnil konečně si uvědomil co potřebuje a co kvůli tomu musí ztratit. Cítila jsem smutek při psaní téhle básně přesně tak, když Sasuke zjistil, že stát proti někomu jako je Itachi je pro něj nemožné. Báseň nese název: Pochopení tuk dolů :) Můj sen se stal skutečností, neutečeš před vypuštěnou zlostí, v těle mi napětím zakřupaly kosti, kdo z nás se do boje první pustí. Špatně se mi tvoje techniky luští, každý jsme si uštědřili pár pěstí, bratříčku měl si velké štěstí, tvoje rudé oči situaci jistí. Musíš nenávidět, musíš tápat sám pouští, jedině tak se totiž sharingan spouští, ovládni j...

Koukám, že o soutěž zájem nemáte, i když bude běžet u mě dlouoh třeba se časem někdo zapojí :) tak sem radši zatím hodím pokračování vaši oblíbené povídky. Co se stalo dál v nemocnici s Kakashim a co Naruto a Sasuke ? Asi jste trochu vypadli z děje za mé nepřítomnosti tak šupky dejte se do čtení :) budu ráda za komenty :) Článek dole :D "Uklidněte se pane Hatake teď je vizita ostatní si zjišťujte až pak." Kakashi jako v mlze jen přikývl, protože mu vyschlo v hrdle. "Rány se vám zahojili a podstupujete rehabilitační léčbu, která zatím moc nepomáhá, ale rehabilitační sestra říkala, že hýbete trochu prsty. Chce to čas a uvidíte, že to půjde." Vizita odešla a v pokoji zůstal Kakashi sám se svým svědomým. Všechno viděl černě a kdyby jen mohl vstát už by šel za chlapci, ale to právě nešlo. "Zatracený nohy a ruce!" Zaklel si nahlas a myslel, že se mu uleví, ale tíživá bolest na srdci neustávala a ještě víc přidala na intenzitě, až se přístroje rozpípaly. Do pokoj...

Jsem teď dost vytížena a proto sem občas něco hodím, ale zázraky v aktivitě nečekejte na blogy se vám podívám nejspíš až o víkendu. Koukala jsem, že dva blogy by chtěli spřátelit to také nechám na sobotu či neděli. Jsou prázdniny a já nestíhám to je bordel, že jo :D Po delší době další díl moji extra upltra super nudné povídky. Také nějaké SBčka ze svého seznamu vyřadím pro neaktivitu a nekomentování. To je asi tak vše. Dílek dole .) Oba jsme na sebe kývli a nahrnuli se do obýváku, kde na někom ležel Sora a nehodlal se hnout. Hodný pejsek pomyslel si Sasuke. Sora vítězoslavně ležel na nějakým chlapovy jak na trůnu a bránil mu vyškrábat se na nohy. "Pomozte mi někdo haloo ?" Naruto odvolal Soru a ten hned přiklusal, když ho volal páníček. Muž se vyštrachal na nohy a trochu se dal do kupy něž promluvil. "Konečně, už jsem myslel, že nepřijdete a kde se tak pozdě couráte víte jakou jsem měl starost a Kakashimu jsme museli dát injekci na spaní jinak by snad i vylítnul z poste...

Nic mi nemůžou udělat. Naparoval se Orochimaru a jen čekal s jakými pidi kouzly na něho zaútočí. Svou hůlku nechal v levé ruce jen tak ležet. Neměl důvod použit magii, když dobře věděl, že přes jeho ochranu se nemůžou dostat. Manda ho ještě předtím obalila svojí největší obranou. Sice si všiml jak blonďatý učedník vzplál ohněm, ale touhle obranou nepronikne něco tak obyčejného. Co se stane dál ? Něco vám snad napoví v celém článku :D Děkuju za komenty :) Naruto mezitím vyběhl schody a Desuv největší pal směřoval do své pěsti. Čekal, kdy proti němu vystřeli nějaké kouzlo nebo bariéra, ale nic takového se nestalo. Měl volný prostor, až k vrahovi mistra Kakashiho. Napřáhl levou ruku a přímo zasáhl jeho plášť, ale dál nic neprošlo. Oheň v ruce pomalu pohasl jako by ho někdo polil ledovou vodou. Naruto zůstal stát v tváří tvář nepříteli a jen koukal na jeho oděv. Ani dírka se tam nepropálila, po tomhle zjištění musel rychle couvnout, protože být tak blízko čaroději by si koledovalo o problé...

Přednastaveno ve čtvrtek večer. I tak můžete komentovat v ponděli se sem podívám :) Sen, co změnil se, dostal tvar. Není to žádný můj rozmar. Slova bez významu. Dotek, co zbrousil hranu. Vypařil ses znovu. Život si vzal komu? Bez lásky, bez doteku od ní. Vteřiny, minuty a den po dni. Slova bez významu. Silná na obranu. Nevzdávej to, nevzdávej. I když je život krutej, i když je zlej. I když občas víc bere, než dává. Já ho mám ráda. Sen, co dostal tvar….

Další dílek je na světě teď moc nepíšu tak se nezlobte, že tu není tak často něco k přečtení. Kouzla už pomalu dopisuji, ale stále se je na co těšit. Tohle je smutná epizoda, ale pamatujte si nikdy není konec dokud to nenapíšu já :D Zvířata je následovala. Drak a další co uměli létat byli u brány jako první a okamžitě se snažili zatarasit vchod. Stihli sice povyrůst, ale ještě plně neovládali svou moc. Snažili se narušitele aspoň zdržet do chvíli než přiběhnou jejich páni, ale po chvíli byli odraženi. Kakashi rychle doběhl do stájí a nasedl na Bleska, který rychlostí světla vystartoval a letěl k bráně. Útok z výšky asi čekat nebudou domyslel si Kakashi a pobídnul svého věrného bělostného koně. Přiletěli akorát včas, aby se pustili do nastávající bitvy. Na vrata se mačkala divná stvoření, která doposud za svůj život Kakashi neviděl. Slétli střemhlav dolů přímo před bránu a Bleskovi se povedlo pár těch nestvůr rozdrtit kopyty. Znovu se vyšvihli do výšky a snažili se setřást pár dalších. ...

Já vím trochu to tady zanedbávám, ale když se mi nic nechce tak ani tady nemůžete čekat něco převratného. Dnes jste se dočkali dalšího dílu tajemna nějak nevím co s tím :D snad je vymotám z toho genjutsu nebo, že bych je nechala jejich osudu ? :D komentikyyyy :D "Mayu pojď za mnou." Lákal mě Manu do pasti, ale já neposlechla a vydala se směrem k náměstí, které bylo nedaleko. Nevím co po mě chtěl, ale já té vytvořené iluzi nevěřila ani čelenku Tajemné vesnice. Je to klam stále jsem si drmolila pro sebe a pomalu se blížila k Lise. Skoro jsem se jí lekla, když se dívala do prázdna. Zasněný výraz jí činil tak temnou a nepřístupnou. "Co tady blbneš Liso!" Zařvala Mayu rozzlobeně na svou novou kamarádku. Zrzka se jen pootočila a vůbec nevnímala, že k ní někdo přišel. T..ohle je taky jen představa? Lekla se Mayu a začala od Lisi couvat. Z jedné strany stál Manu a z druhé se k ní blížila Lisa. Neměla kam utéct ani schovat se nikde nemohla. To skončím takhle? Šrotoval jí moz...

Čeká nás poslední dílek. Co mám k tomu dodat asi, že je konec :D Co myslíte kdo má navrch Naruto nebo Zabuza a co Akira povede se jí přijít včas ? Komentujte :D Naruto: Přešel kousek stranou od domů na volné prostranství a řekl: "Já jsem Uzumaki Naruto číslo jedna v překvapování lidí!" Zabuza vytáhl meč z pochvy, který měl široké ostří a prohlásil: "Seznamte se tohle je můj věrný meč Zanbatou a touží zašpinit se tvojí krví. Kiri Gakure no Jutsu." Okolo něj se rozprostřela tak hustá mlha, že si neviděl na špičku nosu. "Teď ti ukážu tiché zabíjení." Jenže to neměl dělat, protože Naruto byl spojen s liškou a jak promluvil tak přesně vycítila jeho pozici, tím pádem se bez problémů vyhnul jeho meči. Další co se rozhodl Naruto udělat bylo "Kage bunshin no Jutsu" a tak Zabuza nevěděl, který z klonů je pravý. Nezbyvalo mu něž zrušit hustou mlhu a začal dělat složité pečetě "Suiton: Suiryuudan no Jutsu" v jezeře vedle nich se začala tvořit střel...

Další dílek tentokrát je dost krátký a zároveň předposlední. Snad si to někdo přečte. Stihnou zachránit Hikaru a co teprve Akira podaří se jí všechno včas stihnout? Naruto jde do boje :D Cestou se ještě domluvili, že Akira půjde jinou cestou, která končí přímo v pečetící místností u posvátného stromu a nikdo jiný tu cestu nezná, protože je schovaná za velkým vodopádem. Naruto mezitím došel na kraj vesnice a hned si všiml dvou ninju, kteří měli dohlížet na pořádek, ale jak spatřili čelenku Listové zaujali bojovou pozici. "Co to je za prcka brácho? To si s ním zahrajeme na schovávanou co říkáš ?" Druhý na něj jen kývnul a dali se do práce. Začali se oddalovat od Naruta a chtěli ho napadnout ze zálohy, protože ti před ním byli obyčejné klony, ale ten to vytušil a stihl se otočit než mohl schytat řeznou ránu o drápy, které měli přidělané na rukavicích společně s dlouhým drátem, který vedl k druhému útočníkovi. Nakonec ho obklíčili a ostnatým drátem začali trhat na kusy, ale to je...

Tentokrát jste mě trochu sklamali, ale co někdy se prostě nechce číst. Taky ty moje příběhy jsou někdy tak debilni, že se ani nedivím. Vkládám sem 4 dílek. Doufám v nějaké komentáře. Naruto se probral. Naruto : Prohlížel jsem si chlapce, který stál přede mnou a první co mi problesklo hlavou byla porcelánová panenka, přesně se to na něj hodí. Hnědé delší vlasy zakrývaly půlku obličeje a z pod nich vykukovali oči plaché srny tak hnědé a veliké, až bych si myslel, že uteče do lesa, když udělám špatný pohyb. V dalším případě by se mohl rozbít na milión kousíčků, kdybych se ho dotkl, takový dojem na mě ještě nikdo neudělal. Dokonce ani Hinata. Naruto se vzpamatoval a ochraptělým hlasem se zeptal "Kde to jsem a kolikátého dnes je?" Hikaru: Tak mu Hikaru začal vyprávět jak ho před třemi dny našel ležet v lese a co se za tu dobu stalo, když dovyprávěl vešla do domku asi 20 -letá dívka, která vypadala skoro jako Hikaru jen byla o něco vyšší a měla dlouhé vlasy, až ke kolenům, které se...

Vidím, že se vám povídka docela zamlouvá. Sem vás nechala čekat :D Nooo a je to tu 3 díl právě dnes to znamená, že polovina příběhu se překutálela :D K téhle povídce mám ještě tři díly jen sem zvědava jak se vám bude líbit. Opět komentujte, když mě překvapíte možnááá sem hodím ještě 4 díleček, ale je to čistě na vás a vašich komentářích :D Příjemné čtení Naruto: Delší dobu zvažuji jestli jeho nabídku příjmu, ale nad čím vlastně dumám, vždyť je to úplně jasné ještě mám hodně snů a co víc chci přivést Sasukeho zpět do vesnice, tady nemůžu jen tak skončit. Jen nevím co po mě bude chtít, ale to se hned dozvím. "Souhlasím řekni čeho si ode mě žádáš Kyuubi?" A čekám na jeho odpověď. "Musíš jít sem ke mně Naruto a protáhnout se mezi mřížemi a podat mi ruku budeme jako jeden a já ti předám dost své chakry, aby ses mohl uzdravit jinak to nejde." Jde za mnou a v jeho očích teď vidím naprostou jistotu, jako když se chystá na důležitou misi a stulí se mi k tlapám kde ke mně nat...

Tady je další díl snad tam není moc chyb a předem se za ně omlouvám. Je to dávno co jsem tuhle povídku napsala a kontrolovat se mi nechce .D To víte lenoch :D Co na to říkáte není to až taková hrůza ? Čekám komenty :D Hikaru: "Moc se omlouvám sestřičko, ale nemohl jsem ho tam nechat jen tak ležet bez pomoci, protože vypadal tak bezbranně a bezradně." Donesli ho opatrně domů a Akira začala ošetřovat zranění, která si způsobil pádem ze stromu. Měl roztržený ret a velkou bouli na hlavě další na co sestřička přišla bylo, že si zlomil nohu a tak nezbývalo nic jiného než ji dát alespoň do dlahy, kterou jsem narychlo vyrobil ze dvou klacíků a roztrhaného prostěradla na proužky, abychom ji mohli pořádně svázat. Pro něj to bylo spíš štěstí, že nedopadl hůř. Po obvázání všech ran jsme ho uložili na provizorní lůžko blízko ohně, aby mu nebyla zima, kdyby náhodou dostal horečku. Akira: "Docela mě vyděsila ta poraněná noha nevím jestli přežije do rána."Říkám právě Hikarovi jak t...

Tak sem se přeci jen dohrabala sem hodit první díl téhle, už pro mě zašlé povídky. Potěší mě, když u ní uvídím nějaký koment :D Celkově to má jen 6.dílků tak to sem naházím v průběhu tohoto a příštího týdne ať jí máte celou :D tak ťuk dolů na povídku. Naruto: Co si ta babi Tsunade myslí ? Přeci sem se teď vrátil z mise a mám jít pomáhat do nějaké vesnice sklízet obilí. Pche na to se můžu… dettebayo!!! Myslel si cestou domů Naruto. Začal přemýšlet co teď a co pak. Chtěl jsem si koupit u staříka rámen a teď, abych byl o hladu. Po té misi mám všechno oblečení špinavé, protože nás napadli ninjové z Mlžné vesnice a nechtěli nás pustit tak jsem použil mou novou techniku rasengan a rozprášil je no, ale nebyl jsem tam sám Sakura-chan taky par chlápkům přivodila pár dní v bezvědomí s polámanými kostmi a cestou do vesnice jsem pár ran taky schytal já a vůbec nevím za co. Jen jsem řekl jakou má páru a nejde daleko pro ránu a už jsem se válel na zemi. Přestal jsem o tom dumat stejně mě nic nenapad...

Dám sem svoji úplně první povídku, kterou jsem napsala jen tak z nudy. Trochu otřepaný název zasejš nějaká vesnice :D Není nic moc a chyb v ní najdete víc než dost. Něco bych napsala k ději není to žádná recenze, ale vědět by jste to měli. Je to nudáááá takže všem doporučuju, aby jste tuto povídku nečetli :D Jak myslíte, že to dopadne, když Naruto dostane misi a hrne se do ní opravdu s velkým nadšením :D Jeho cesta je docela krátká, protože jde jen do sousední vesnice, ale i tak se může stát hodně věcí :D První díl jsem moooožná hodím ještě dnes příjde na to kolik lidiček na něj bude zvědavých :D a napíšou komentík .D

Po delší odmlce jsem splacala takovou zvláštní básničku. Podle mě jde spíš jen o takový výmysl než o rýmování. Trošku si představte co je to bloudit v tmách. Co si o tom myslíte ? Napadlo vás něco, když se ponoříte do sebe. Trošku jsem se inspirovala v Narutovy, ale to snad poznáte. Mám psát další básničky ? :D ťuk dolu přece jen někdo to třeba ani nebude chtít číst, ale je to krátké. Na vašem názoru a komentářích mi záleži. Ztrácím se ve svém nitru, bloudím v tmách. Konec tunelu je v nedohlednu, světlo co by mělo vést nikde nespatřím. Bojím se sama jít v chodbách tajemných. Jdu už několik dní, bez chvíle oddechu, panikařím. Volám na celou chodbu, ale jen ozvěna odpovídá. "Máš problém, jsi ztracená." Někdo mě chytne za ruku a táhne pryč. V zakrytých dveřích zarachotí klíč. Cestu nám ukazuje světlo zářící, za mnou je jen stín, co se do tmy vytrácí.

Ahojte dneska jsem nějak utahaná. To znamená jediné můžu tak akorát odpovídat na vaše dotazy. Ráda bych se zeptala na to o čem by jste tady chtěli občas diskutovat ? Jestli třeba o anime nebo RPC popřípadě skládaní básní z vybraných slov. Můžete nadhodit nějaký nápad pokud budete chtít. Můžeme taky probírat třeba téma týdne. Tentokrát je to o záplavách řeknu vám k nim pár věcí. Letos jsme zase měli vodu ve sklepě a zahradu až skoro k domu zaplavenou, ale naštěstí se dál nedostala. Postupem dvou dnů se začala trochu krotit a vracela se do řeky Cidliny kam patří. Soucítím se všemi, kteří měli co dočinění s letošními záplavami. Je to jeden z neovladatelných živlů. Občas se musí vybít, aby po zbytek roku mohli škodit ostatní živly jako třeba požáry, když je v létě vedro až k padnutí. Všechno má své pro a proti. Také jsem se rozhodla, že pod povídkami bude pár větiček o dalším díle nebo o tom co se chystám dál zveřejnit na blogu. To je asi vše jo a chystám tu novou povídku :D Já vím no ješt...

Jen bych se chtěla zeptat co je s váma lidi ? Vidím, že pár lidí sem chodí, ale komentovat jste asi zapoměli nemám dát radši pozastavení než budou prázdniny ? Už takhle nepřidávám tak často jen kvůli tomu , že sem téměř nikdo nevleze. Další díl nebo básnička tím pádem až ve čvrtek nemá cenu sem něco cpát každý den, i když bych mohla. Teď už k novému dílku : Naruto pohotově přirazil dveře od brány a hlídač se o ně rozplácnul. Děti zastavily kousek od dětského domova a vydýchávaly se než dopajdají Naruto se Sasuke. "Všichni v pořádku? " Ptal se Naruto, když se jim podařilo přilézt, až k nim a pozorně si každého prohlédli, jestli nemají vážnější zranění. Takže jediný kdo dostal nakládačku jsem já a Sasuke no to není až tak zlé. Oddychl si a podíval se na bratránka, který za tak krátkou chvíli úplně zbělal jak ho bolely zlomená žebrá a pár modřin. "Jo jsme v pohodě, ale musíme sebou mrsknou nebo nás dohoní." Zvolal pohotově Kiba a znovu začal utíkat. "A kam vlastn...

Manu trochu přibrzdil, aby si ho nikdo nestihl všimnout a zkusmo hodil pár kunaiu, které proletěly kolem medvěda a zapíchly se do dřevěných vrat. Něco okolo medvěda povolilo a on se rozhlédl na napáchanou škodu. Chvíli postál na místě a větřil ve vzduchu, když nalezl co hledal okamžitě se vydal vpřed, až zem při jeho prvním kroku zaduněla. Ohromnou tlapou rozbrázdil hlínu pod nohama a nechal v ní otisk svých stop. Manu se skrýval kousek od místa kam měl medvěd namířeno a tak v klidu čekal. Takhle rozzuřeného jsem ho dávno neviděl říkal si pro sebe Manu a pozoroval porost kousek od sebe, když zpozoroval mírný pohyb vydal se kupředu. Snažil se našlapovat takřka neslyšně a taky si musel dávat pozor na medvěda, který se blížil z druhé strany. Jiný ninjové už by vzali nohy na ramena, ale tyhle stálí na svých místech a bylo jim jedno, že se na ně chystá naštvaný medvěd. Manuovi to přišlo zvláštní jinak nad tím moc nedumal a raděj se připravoval na svůj útok. Někdo u brány zařval bolestí. ...

Naruto si stoupl kousek stranou od zamřížované klece a opatrně natáhl ruku s kousky masa. Puma zavětřila potravu a okamžitě vystartovala. Zasekla se o mříž a tlapou se snažila dostat co nejblíže na pohupující se kousek masa v Narutových prstech. Najednou vytasila drápy a málem se trefila. Naruto včas o kousek ucukl. Dobře věděl, že je natolik inteligentní, aby pochopila co po ní chce. Chvíli se tvářila nabroušeně a vztekle, ale pak si to rozmyslela. Couvla trochu dozadu a poslušně si sedla a jen tiše předla. Naruto věděl, že poslechne a tak bez obav natáhl ruku skrz mříže. Puma maso očichala a opatrně si ho vzala a žužlala v tlamě, když sousto spolkla vypadala spokojenější. Kakashi nestačil zírat jak rychle se Narutovi povedlo zkrotit takhle silné zvíře. Pokud se bude opravdu snažit tak bude mít nepřemožitelnou obranu proti všem možným útokům a navíc je v něm oheň. Silný protivník nechtěl bych ho mít za nepřítele zauvažoval Kakashi a byl rád, že jsou jeho nástupci. Přes noc zvířata zes...

Trochu divná básnička teda aspoň podle mě. Pokud se mi bude chtít tak navečer sem hodim nějake anime. Zítra se podívám na vycházející slunce, snad je ještě nějaká šance, jak dostat tě do mého srdce, podlehni mému stylu tance. Pozdrav se semnou, nehledej v tom soucit, nebudu se s tebou, tímhle tancem loučit, ze svých chyb bych se měla poučit, i když se to nelze naučit. Vzpomeň si jaká to byla nádhera, když jsme se na parketu točili dokola, pak se projevila velká únava a došlo na slova pravdivá

Tohle jsem napsala teď navečer snad to není až taková blbost, ale nevěděla jsem co mám dnes přidat taková narychlo sepsana kraťoučká jednorázovka. Už je to dlouho co jsem viděl denní světlo naposledy v době kdy jsem zachránil malého brášku. Přešlapoval jsem v jeskyni a snažil se nějak zabavit. Samota společně s tmou byly jediné, které mě obklopovaly. Občas jsem se zastavil a zíral na vytesané zdi. Z dlouhé chvíle jsem lusknutím prstů podpaloval a znovu zhasínal pochodeň umístěnou v temném rohu skalní jeskyně. Bylo to moje tajemství. Oheň byl mou mocí a bráška ovládal led. Byl moje spása pokud jsem se příliš rozpálil, ale na horu to nemělo učinek jako by byla chráněna kouzlem proti mé moci. Nemělo cenu přemýšlet, protože můj osud byl předem určený ode dne kdy chtěl unést mého malého brášku, ale já to nedovolil a šel s ním místo něj. Navždy uzavřen v podzemí, aniž bych se podíval ven. Tohle si dobře pamatuju byli to poslední slova stínového čaroděje. Čím jsem mu ublížil, že mě tak krutě ...

Tak tady je další ještě pár dílu a bude konec. Uzlík se pomalu rozšmodrchává a nebo se ještě víc zamotal než na začátku. "Sakuro." Špitl jsem kousek od ní a snažil se působit dojmem, že mě nic absolutně nezajímá mimo kontrolování znaku na podlaze, který tam před chvílí nakreslili dva členové. Chtěla se otočit a podívat se kdo na ní mluví, ale stihl jsem ještě špitnout. "Ne, zůstaň jak si, aby neměli podezření." Jen zlehka přikývla a já věděl, že si dá větší pozor, abych si s ní mohl promluvit, pod maskou nebylo vidět, že něco říkám, ale horší bylo vymyslet jak mi bude odpovídat. Vyřešila to během chvíle, tím že přešlápla za symbol a přikývla a pak ho přešlápla zpátky a zavrtěla rukou. Opravdu se vyzná, pomyslel jsem si a snažil se ji potichu vysvětlovat co jí hrozí pokud zůstane déle než je nutné. Docela dost rychle chápala co mám v plánu a se vším souhlasila, až na to, že jsem se dozvěděl dost důležitou informaci. Někdo jí od samého začátku pomáhá, aby se dostala p...

Dneska jsem trochu hrabala ve skříni a našla původní básničku, kterou jsem napsala pro Ryu :D Svět co je temnotou zakrytý, tam ve stínu se blíží nemrtví, co pohřbívají do rakví, všechno trestají rozsudkem zabití. Svět co odsuzuje první zločin, kdo vstoupí do těchto nevytaných končin, jen ten kdo není mazánek mamčin, srovná se s realitou ve stínu a spáchá zločin. Svět kam se nesmí chodit, jen zlo tam může plodit, nikoho nebude za ručičku vodit, každého můžeme z útesu schodit. Jen silná vůle přežije, pravý blázinec zažije.

Doma : Crrr, crrrr zvonil telefon doma u Naruta a Sasukeho, ale mimo psa nebyl nikdo doma. Sora se zvednul ze svého pelechu a začal výt, protože ho zvonění telefonu dost znervózňovalo. U sousedu se rozsvítili světla, ale když zjistili, že Sora štěká a vije opět si šli lehnout. Už věděli, že někdy takhle vyvádí a tak si prostě vzali špunty do uši a šli spát. Telefon přestal vyzvánět a Sora se trochu uklidnil a odťapkal do svého pelechu a tam se stočil do klubíčka. V nemocnici: Doktor v ordinaci přešlapoval a uvažoval, jestli nezavolá policii, když to doma nikdo nebere, ale nakonec si to rozmyslel a zavolal kolegu jestli by za něj nemohl vzít službu. Hodil plášť na háček a upaloval ke svému autu. Rychle nastartoval a jel přímo do domu Hatakeho, aby se přesvědčil jestli jsou chlapci v pořádku, i kdyby měl vzbudit celou ulici musejí mu otevřít. Doktor : Jednou to slíbil a on sliby vždycky plnil. Odbočil na příjezdovou cestu, světla osvětlila celý tmavý dům. V okolí ticho a klid, jen občasn...

Trošku starší básnička a kukněte na mou anketu ráda bych věděla váš názor děkuji :) Bloudím v sněhu, bloudím v blátě. Proč už dávno nelíbám tě? Kde se stala chyba, proč jsem lichá? Asi jsem až příliš tichá. Kde vzít sílu, odvahu křičet. Chci tě, miluji tě! Nemám zdání co mi brání, nějaké kouzlo mě snad chrání, však neklame mě zdání, to nejsou pro mě páni. Nejsem asi jediná, co samotu proklíná, na krásné časy se vzpomíná, u skládání domina a kojení mimina.

Pozor v rubrikách jsem nastavila novou anketu tak prosím, když sem vlezete ťukněte svůj názor děkuji :) Už se těšíte, že jo :D Já teda nevím ty díly mě příjdou čím dál nudnejší a co vám ? :D Teď mám dost velký výpadek se psaním musíte mě dokopat, abych zas něco sepsala nebo se dalších dílků nedočkáte. Mám sem přidat i jiné anime Online nebo ke stažení ? Klidně se vyjádřete na povídku a to ostatní do komentů. Je čas přestat kecat a dát sem dílek ťuk dolů :D Než se stihly zeptat na jeho jméno všude se začali řinout ninjové Tajemné vesnice. Každý se po Mauy, Lise a Suri otáčel jakoby i od nich někdo čekal pomoc. Po chvíli byl vyhlášen poplach nejvyššího stupně. To dodalo patřičnou vážnost a všichni se vydali ven k hlavní bráně. Jejich doprovod se okamžitě vzdálil, protože byl povolán taktéž na obranu vesnice před nepřáteli a nechal je stát před jejich pokojem. Holky osaměly. Z točité chodby k nim doléhaly něčí kroky a tak se připravily k boji. Sice zůstaly beze zbraní, ale to jim nevadilo...

AHOJTEEE :D Právě jsem si stáhla Naruto film 6 : ROAD TO NINJA se těším až se na to zítra kouknu kdo by si to chtěl pustit online nebo stáhnout tak oba odkazy jsou na blogu Naruto-online.blog.cz stačí na to jen kliknout :) ať nezdržuju tady je další díl a chci komenty šupky číst nebo přestanu psát :D Manda: Ty a Kakashi to je jediné co tě zajímá, ale já chci mít pod kontrolou celý svět proto jsem tu bránu otevřela a nikdo jí nedokáže zavřít. Orochima: Co bude se mnou? Manda si odfrkla z nozder a položila hlavu na své svinuté tělo pokryté silnými pláty, které jsou tvrdší něž ocel. Orochimaru stál na místě a čekal. Na co vlastně, když Manda zavřela oči a usnula. Víc už se nedozvěděl a po pravdě ani víc vědět nemusel. Karty byli rozdány a on měl zatím v ruce černého Petra. Čas ukáže komu nakonec zůstane v rukou, až se všechny karty odkryjí. Ve sklepení u Kakashiho: "To lechtá nech toho no tak chi chi. Sasuke sundej to ze mě nebo mě ulechtá k smrti." Řehňal se Naruto, když po ně...

Pro ejmi Předem se omlouvám, ale nic lepšího mě nenapadlo snad pochopíte. Slova : Láska,štěstí zdraví Začíná to vždycky láskou, zakryješ si oči černou páskou. Chtěla bych s tebou z jednoho poháru pít, ve zdraví v pěkném domku žít, abych se svou láskou mohla být, trnitou cestou musím jít. Trnitá cesta je teď přede mnou, před zlem budu chránit lásku svou, klidně projdu ohněm, jen nechci jít tmou, stejně mě plameny do pekla zvou. Neuhnu stranou, prostě jsem s tebou, první společný krok uděláme levou, štěstí je fuč, prostě mě od tebe pryč vedou, bylo to sázka, cesty nás zase dohromady svedou. Tak někdy na viděnou.

Času je trochu míň, ale na psaní si vždycky čas najdu. Jde o to, že bych sem rada hodila recenzi na novou povídku a brzo i první dílek, ale s takovouhle aktivitou a navštěvnosti se mi moc nechce. Má to pár háčku. Snad se mi povede to tu zase rozběhnout. Za prvé bych se chtěla omluvit SB-čkam zas nechodim každý den. Většinou jednou za dva dny mám pořád problémy tak se nezlobte, že nekomentuju hned co něco vyjde u vás na blogu. Vždycky pak okomentim a prohlédnu vše co jste přidali :). Dále jsem chtěla probrat vaši aktivitu u mě. Taky to není žádná sláva v dnešní době se hodně pozastavuje a nebo to rovnou mažete což mě hrozně mrzy už nemám moc SB, která jsou aktivní viz komenty ( asi čtyři lidi). Nebojte se po sobě zanechat koment jediné co tím provedete bude moje větší aktivita a častější přidávání povídek. Když nemám pro koho psát tak je jedno jak čas utíká.

Ještě víc mi zmáčkl rameno a sevření prstů drželo jako ve svěráku, kdybych chtěla opožděně utéct nehnula bych se ani o krok. Moje tělo bylo napjaté v očekávání co bude dál. Další přistoupili blíž a začali si mě prohlížet jako na nějakém trhu otroků. Nijak nedali znát svoje emoce a maska nic neodkrývala, abych věděla jestli se smějí a nebo mračí. Stanu se tedy jednou z nich a nebo mě upečou na rožni jako hlavní chod? "Vítej v naší partě!" Ozval se ten co mě držel a ostatní jen sborově přikývli, docela dost mě to šokovalo, ale rychle jsem ten svůj přiblblý výraz zamaskoval úsměvem tak sladkým, až se mi zdálo, že se začínají masky roztékat. Doufám, že si je sundají, abych je později mohla identifikovat, ale tak se nestalo. Pořád na mě civěly oči s dírek v maskách a jejich vůdce co stál na vyvýšenině někam zmizel. Kdy odešel? Ještě před par vteřinami tam stál a shlížel na mě jako vlk na ovci. Další členové mě odvedli k nějakému oltáři a podali mi stejné roucho, které měli na sobě...

Konečně mě napadla jedna debilní básnička na slova co mi napsal Ty :D takže doufám, že se bude líbit a ejmi tobe ji stvořím snad zítra :) dneska už bych to nestihla :) snad ti nevadí si počkat :) Pro Ty :D SLOVA : Křik, pomoc, tma Nikdo nepřichází, i když hvězdy záři, i ten šašek na svobodě se blbě tváří, náladu mi to nepřetváří, kolik je to dnů, už neznám stáří. Sám si tu ve tmě žiju, jen čistou vodu piju, o samotě na měsíc vyju. Pomoci se snad nikdy nedočkám. Jakou šanci stihnou fotbal mám? Dobře už se znám, prostě zase nestíhám.

Po delší době je tu další dílek co sem měla poslat už dřív, ale nemám teď na psaní moc náladu. Jen co se mi bude trochu chtít pošlu další příjemné počtení. Děti se víc přikrčili, protože nad nimi stál jeden z hlídačů a svítil na ně baterkou. To světlo je úplně oslepilo. Nevěděli jestli mají utéct a nebo zůstat na místě, jejich rozhodnutí ovlivnilo zhasnutí baterky. Naruto vyskočil z díry a vrhnul se na hlídače. Sasuke pomalu oddechoval a mávnul na děti, aby se běžely schovat. Kiba je odvedl dost daleko od rvačky a postaral se i o Sasukeho, kterému pomohl vylézt z úkrytu. Pak se poohlédl po baterce a když jí konečně nahmatal posvítil kamsi do tmy. Světlo ozařovalo kus louky s prolézačkami a mezi nimi se prali Naruto a hlídač. Bylo těžké odhadnout kdo má na vrch. Chvíli to vypadalo, že hlídač vyhraje, ale hned na to ho Naruto srazil levačkou k zemi a ten mu podtrhnul nohy. Váleli se na sobě a snažili se kopnout a nebo praštit toho druhého. Chvíli se kutáleli, až zchodili jednu prolézačku...