POVÍDKYODKAT

Zachraň můj osud 32.díl "Co to děláte? Nechte nás!!" Vykřikovala Adra a snažila se otevřít dveře na své straně. Pokus byl marný, ale toho zmatku jsem využil pro svůj prospěch. Rychle a nenápadně se mi podařilo strčit ruku do vaku s lektvary. Mám jen jeden pokus. Ta to není. Tu co hledám je kulatá a na straně má zářez. Auto nadskočilo a lahvičky o sebe zacinkaly. Jeden z můžu se na mě otočil, ale ničeho si nevšimnul. Na mě ležel Dark a vak byl přímo pod ním. Stačilo lahvičku nahmatat a vytáhnout opatrně zátku. "Adro nedýchej." Snad mě slyšela víc nahlas jsem se neodvážil promluvit. Pak nadzvedla Darka a já věděl, že můžu uskutečnit svůj plán. "Hej tupci!" Otočili se na zadní sedadla a to byla moje chvíle. Vypustil jsem obsah lahvičky přímo na ně. Fialová mlha utvořila opar a oni jí vdechli. "Zastavte!" Řidič šlápnul na brzdu. Auto sebou párkrát smýklo a zastavilo. "Kdo vás poslal??" Tohle jen tak nenechám slíbil jsem si a pomohl Adře v...

Manželem proti své vůli 3.díl "Kdo je vlastně Flíček ?" Nakukoval jsem opatrně do stodoly, abych ho nepřehlédl. "Spí támhle, až se vzbudí poznáte to." Řeklo mi koště a zmizelo. Zrak mi padl na hromadu sena. Byl jsem doslova vyčerpaný a chystal se do té kupy skočit, když se v rohu místnosti rozsvítila světýlka. Hned vedle nich se zhmotnila postel s polštářem a přikrývkou na Flíčka jsem úplně zapoměl. Vedle byl malý stolek s jídlem a nechybělo ani pohodlné křeslo. Nejdřív jsem se pustil do vonícího jídla a pak se chystal natáhnout. Tác se trochu zavlnil a pak poposkočil. Jěště mi uteče i jídlo, ale tady bych se tomu ani nedivil. Okolo je tolik kouzel, která byla úžasná a pak tu byla ona. Ta jenž kouzla ovládá a zná je z paměti. "Moje žena je čarodějnice." Až v tuto chvíli mi došlo, že jsem svázaný a není úniku. Dřív či později budu muset splnit manželskou povinnost i v posteli. Otřásl jsem se nad tou myšlenkou. Jediné co cítím je lítost, ale není to láska. M...

PODSVĚTÍ          Aktualizace 26.3.2025  !!!  Do hry nám přidali podsvětí. V dolu na drahokamy na úrovni min. 10 lvl a s odemčenou věží bude k nalezení srdce temnoty jako klíč k otevření sklepení do podsvětí. Šance na vytěžení v dole na drahokam  je 33% .  Srdce aktivujete normálně jako klíče. Temné srdce se živí dušemi padlých hrdinů každý den lze n alákat, až 5 hrdinů , tím můžete svoje podzemní království vylepšovat a zvětšovat. Vytěžte co nejvíce duší z nalákaných obětí. Vaši goblini, trolové a správce se o to postarají.. Čím vyšší mučírnu (lvl ) máte, tím lépe pro vás a také úroveň hrdiny ovlivňuje počet  dušiček.  Pro podsvětí bylo propojeno zrychlení z ubikace v pevnosti. Už nemusíme, tak dlouho čekat na stavby.  Útoky jsou voleny automaticky a nebo, tam můžete útočit na koho chcete, ale třeba ho nedáte, když si zvolíte vlastní výběr, či bude odměna menší, většinou si najdou hráči někoho bez věcí. Je lepší nechat to a...

Jen krátce ke hře Shakes a Fidget brzo v ní proběhne další nová aktualizace. Bude to velký update plný změn tak doufejme že nám zase nenadělí víc chyb, než oprav :D Tady mám pro vás nový dílek, který je stále takový rozjíždějící snad se brzo rozepíšu ke všem povídkam, i když se čtou málo tak já u psaní odpočívám :) Manželem proti své vůli 2. díl celý díl dole :) "Když nechceš dobrovolně bude to proti tvé vůli." Snažil jsem se nahmatat kliku od dveří a pomalu vycouvat, ale jako kdyby zmizela. "Hledáš tohle?" Čarodějnice místo křišťálové koule držela kliku od dveří. "Jestli chceš, nechám ty dveře zmizet celé, aby tě to nelákalo." Pochopil jsem to moc dobře. Nedalo se utéct. "Vezmeš si mě!" Přikázala a já svěsil ramena. "Ano, ale potřebuju trochu času." Okolo mě něco prolítlo ani nevím co a hrnulo se to dál. "Připrav to na zítra." Houkla čarodějnice a celý pokoj se začal měnit. Zmizeli lahve s lektvary i knihy. Doprostřed přitanč...

Bohužel se mi dnes nepodařilo nic napsat k povídkám, takže jsem stvořila na rychllo alespoň báseň. Tam kde největší stín panuje, je to prokletí i naděje, na srdci tě chvíli zahřeje protože láska občas čaruje. Sen ti noční můrou vzkazuje, jaký chaos v srdci panuje, úsměv na rtech ze spaní maluje, divotvorná prostě je. Když pohasíná a lituje, přitom tě stále uvnitř spaluje, prokletí i naděje, láska dvousečnou zbraní je. Energií tě nabije, v zápětí tě zabije.

Dneska sice trochu odpočívám, ale jinak jsem utahaná, proto jen kratší pokračovaní. V minulém díle se poprali Kei a hiro s medvědím duchem ledu a ohně. Aki spadla do propasti.... Co následuje ? Škola pro chytráky 37.díl "Aki prober se. No tak." Mručel jsem na ní. Položil jí opatrně na zem. Z Keiova oblečení se mi podařil odtrhnout rukáv a ovázat ránu na noze, kterou si zřejmě způsobila pádem. Kei byl mimo sebe, už nějakou dobu a až se probudí tak to asi schytám pomyslel jsem si. Cítil jsem jak slabě jí tluče srdce, ale stále se držela. Kei na tom nebyl o nic lépe a čas téměř vypršel. Začít odříkávat přísahu bylo to jediné co by ho mohlo zachránit a vlastně pomoci i Aki. Poklekl jsem a přichystal si nůž. Odříkávání mohlo začít. "Medvědí démoni. Moji předkové. Vyslyšte přísahu spojení lidského mláděte a medvěda. Já přísahám, že se plně stávám jeho součásti. Led i oheň budou mu k pomoci. Dobrovolně se stávám jeho mocí. Vyslyšte přísahu bratrů v boji. Krev nás navždy spojí....

Manželem proti své vůli !! 1.díl Setkání Ta cesta je hrozná. Podíval jsem se před sebe, když jsem vylezl na kopec a viděl další a další. Jak může někdo bydlet na tak blbém místě? Nohy se bolestí odmítaly hnout a udělat další krok. Pomyslel jsem na svou nemocnou sestru Karu a donutil se opět k chůzi. Tady se nemůžu zastavit musím jít dál a nalézt pro ní lek. Dám za to klidně i život, ale ona musí přežít. Když mi starý ovčák Tom vyprávěl o čarodějnici co by jí dokázala vyléčit neměl jsem nad čím váhat a vydal se na cestu. Karu jsem přenechal v péči Toma jediného přítele, který námi neopovrhoval. "Žije na kopci kopců." Houknul za mnou Tom při odchodu. Nejdřív mi to přišlo vtipný, ale teď už jsem se nesmál. Další kopec přede mnou byl větší, než ty předešlé. Karo já tě zachráním. S tou myšlenkou se mi podařilo ujít další strmou stěnu a ocitl jsem se v lese. Hustý porost, kde jeden strom stál vedle druhého a nedalo se téměř projít. Trnité keře co návštěvníka doslova chytily a necht...

Drak Zaros Dračí prokletí 6.díl Síla zlatého prachu od krále draků. Byl jsem v úžasu a pozoroval netknutou pokožku, která byla ještě před chvíli doslova rozpáraná a horká. Dívka se trochu pohnula byl nejvyšší čas se vrátit zpátky, než vyprchá kouzlo uspání. Nechat jí na okraji mého teritoria bylo to nejlepší co jsem pro ní mohl udělat. Zde se setkává pravý svět s tím mým kouzelným a každý se mu vyhne. Kousek odsud byla chajda, kterou před dávným časem majitelé opustili. Chátrala a přitom se tak sžila s lesem, že pro někoho kdo neví kde přesně se nachází bylo obtížné si jí všimnou. Přesně u ní jsem jí zanechal. Z krytého místa nebylo těžké počkat, až se probudí. Jedna postel na spaní, vodu a jídlo na pár dní. Rozhlédl jsem se v pustém domě a lehkým kouzlem poopravil díry ve střeše. Slabě se pohnula, když na mě padaly první sluneční paprsky a já se zrovna měnil z člověka na draka. Neviděla mě utěšoval jsem sám sebe a vzlétl na obhlídku zda není nikdo v okolí. Klid narušovalo jen máchání ...

Slunce mizí za soumraku, tam co je země bez mraků, děti pouštějí náruč draků, bez starosti a zmatků. Slunce je tam po obloze provází, nejhezčí drak ve výšinách se nachází, vítr ho dál pobízí,provázek však končí, dítě ho pouští. Leť si dál, na mě se nedívej, leť nahoru odtamtud mi zamávej, leť tam kam já nemůžu a dolů se podívej, jak je ten svět z výšky mrňavej. Dítě dole brečí, ale drakům volnost je živá, mává a nahoru se dívá, drak se však nahoře zašívá, slunce s větrem ho do náruče chytá. Jeden fouká, druhý provázek chytá, k zemi ho snáší, dítě ho zpátky vítá, do dlaní malý zázrak vnáší. Slunce se zpátky vrací, v novém soumraku se ztrácí.

Zachraň můj osud 31.díl Adra si vzala z pekla to co jí patřilo. V náručí odlétá s Darkem. Amor čeká, až se k němu přidá a vyrazí hledat duchnu.... "Adro co se tam dole stalo?" Vyptával se mě dál Amor, až jsem svolila a vše mu řekla. "Ne počkej co to děláš!" Vzal jsem jeden ze svých šípů a přiložil ho k Darkově hrudi i přes protest Adry. "On vážně nemá srdce. Šíp by to poznal. Co budeme dělat?" Opatrně jsem si poskládala unavená a bolavá křídla. "Já nevím, necháme ho prospat a mezitím to probereme." Na Darka se snesla deka z peří a já viděla Amora jak ukládá lahvičku. "Děkuji ti. Hned jak to půjde seženu mu nějaké neroztrhané oblečení." "Hned to mohu vyřešit a na tvoje křídla tam mám taky něco." Toho jsem se bála víc, než pekla. "To nebude nutné časem se to zahojí a pokud jde o Darka je to moje břemeno nemusíš mi s ním pomáhat." Začal vytahovat lahvičky z batohu, než jsem se stihla bránit. V mžiku se Darkovi roztrhané...

Škola pro chytráky 36.díl "Aki ona.." Nestihl jsem doříct a medvěd pustil Hira a vyrazil. Bylo jedno jestli mu v cestě stály větve nebo keře. Vše drtil při cestě ke skalnímu převisu. Na mém těle přibývaly škrábance a pohmožděniny, ale v tuhle chvíli mi bylo úplně jedno co se stane. Aki. To ona byla důležitá, kdyby se jí mělo něco stát nemohl bych žít. Moje i medvědí mysl byla propojená a já byl ve stavu, kdy mě nevadilo, že ovládá tělo. Byl jsem vyčerpaný a na pokraji svých sil z našeho předchozího boje. "Zachraň Aki." Zašeptal jsem a začal se ztrácet. "To ti nedovolím. Ne teď, když jsme přátelé Keii!" Rychle mu docházela energie. Nezaváhal jsem ani chvilku a rozhodl se darovat mu to nejcennější co mohu. Problémem se stával čas. V mysli se Kei nezmohl na nic, jeho tělo ochabovalo. "Vydrž při vědomí. Nejdřív zachráníme Aki. K tomu potřebuju, aby ses hýbal. Bez tebe to nejde!" Slabé přikývnutí na víc se nezmohl. Prohodil jsem si kožich z hnědého na...

Zachraň můj osud 30.díl Dneska přidám 30 dílek. Ani jsem si nevšimla, že už jich je tolik ono jsou ty kapitolky trochu kratší, tak to přibejvá. Doufám, že minule jste si dílek pročetli. Něco se začíná dít a já to dnes nebudu vypisovat zpětně. :D Adra vstupuje do pekla… Peklo: "To nemůže být .. Dark." Místo neohroženého a ničeho se nebojícího pekelníka třetí kategorie se ke mně přibližovalo něco co se mu velmi vzdáleně podobalo. Čertovské plamínky mihotající se v očích byly pryč a na mě se dívaly jen prázdné černé oči bez zájmu. Bez sebemenší radosti, že mě vidí. "Co se mu to stalo?" Na jeho doslova vychrtlé postavě vysel cár dříve pěkné uniformy. Vlasy byly špinavé a rozlítané do všech stran. Nikdy by mě nenapadlo, že jeho rudé vlasy budou bez lesku a ohnivé aureoly, která vyznačovala jeho moc. Starý čert bez rohu si sednul na horký balvan vedle protékající lávy. "To je trest za to, že byl s tebou. Bylo mu vyrváno srdce a s ním i city." Jak jak je to možné...

Zachraň můj osud 29.díl Psáno dva dny nějak mi to nejde, snad se zase zlepším a budu moct vkládat pravidelněji. No a vrátím se k minulému dílku kdy byla Adra volána před Pána Nebes. Dark byl potrestán ztrátou citu. Amor se chystá na cestu za Duchnou….o Zemi si napíšeme příště. celý článek dole :) Nebe: "Můj pane." Pán seděl na zlatém trůnu a shlížel se zlobou v očích. "Stalo se něco?" Chtěla jsem pokleknou, ale Pán mě zastavil. "Už jsi to zase ty Adro." Nesl se ke mně hlas, aniž by otevřel ústa. "Chtěl jsem ti udělit trest za porušení zákonu. Nebe a peklo se nesmí míchat dohromady, ale protože za to může Amor a jeho lahvička nechám to být. Od teď budeš mít nepřetržitě službu před branou. Darius je pryč a já se nemohu spolehnout na nikoho jiného." Bylo to nečekané. Nikdy jsem nebyla před branou potřeba. "Můj Pane nemohu se zhostit tohoto úkolu. Slíbila jsem něco Amorovi a chci mu pomoci." Vyřkla jsem prosbu. "Vím o tom, ale nechápu ...

Dlouhou dobu nepíšu že ? Je teplo a venku plno práce do toho všechno možné. Beztak většina čtenářu někde na dovolené tak toho přes léto moc asi nepřibude z mého psaní. Jednou po sto letech napadla mě báseň jen krátce :) Pěkné prázdniny, dovolené. Jsi můj nejlepší přítel, už vím, co si mi chtěl, než sis všechno rozmyslel, a otevřeným oknem vyletěl. Tápu o samotě, všude hledám tě. Můj sen se na kousky rozletěl, byly to kousky lesklé ze skel, proto se sen tak moc třpytěl, ale slepit zpátky nechtěl. Hledám tě, miluji tě. Křičím a volám, kam ses poděl, všude je tolik světel, co lákají tě, abys k zemi sletěl, ale já si přeji, abys mi do náruče vletěl. U tebe držím se, následuji tě.

Zachraň můj osud 28.díl Tak je to tu zase, jsem chvíli psala tyto dílky vychází prakticky online za pochodu. Vždy napíšu a rovnou vkládám. V minulém díle jsme se dočetli, že peklo není sranda a Darka čeká trest. Co se mu stane? V nebi se chystá Amor s Adrou na cestu hledat Duchnu no a na zemi tam se snaží Darius pomoci Zaze, než nadejde čas a on se bude muset vrátit. Peklo , Nebe, Zem tři rozdílné světy.... Peklo: "Tak tady jsi." Pán pekel promluvil jako první a ani mě nenechal pokleknout. Stále mě považuje za někoho, kdo má pro něj cenu? Bylo to zvláštní, ale jen málo kdo měl tu čest nepokleknout před tak mocným pekelníkem. "Pane k vašim službám." Malá úklona na důkaz věrnosti a oddanosti byla pro mě samozřejmostí. "Líbí se mi tvůj přístup, i když čekáš na trest stále mi sloužíš s takovou důvěrou, ale po tomhle nebudeš cítit nic." Pán se pomalým krokem vydal od trůnu ke mně. Trůn se sám uzavíral jak se jeho právoplatný pán vzdaloval. Sešel schody potažené...

Škola pro chytráky 35.díl Kei je uvězněn ve svém těle jako vězeň ducha medvěda a nemůže nic dělat. Snaží se nazpět ovládnout co mu patřilo, ale zatím bez výsledku. Aki padá střemhlav dolů do propasti. Jak to asi dopadne ? Kei Medvěd se v mém těle zastavil. To jsem udělal já? Radost mě hned opustila. "Blázne mě nezastavíš." Znovu se rozešel, aniž bych cokoliv zmohl. Skoro jsem ztratil naději. Zaplatím vysokou cenu za tak malou chybu. Nikdy jsem se s ním neměl vsázet o svoje tělo. Lituju toho víc, než bych si dokázal přiznat. Znovu se ozval hlas Aki. Naléhavý, vyděšeny, vzdávající se. To mi dodalo trochu energie. Nehodlám se jen tak vzdát bez boje. Takhle to nemůže skončit!!! "Já tě porazím." Medvědí duch se mi jen vysmál. Sice jsem to říkal, ale doteď se mi nepodařilo nic. Pomalu se moje já stahovalo a vytrácelo do tmy. "Kei!" Skoro jsem zmizel, když na mě někdo zavolal. Byl to Hiro. Proč zrovna on? Tolikrát jsem mu ublížil, aniž bych chtěl. Bylo mi z toho ...

Škola pro chytráky 34.díl Budete dnes sledovat hokej? No já jo. To je důvod proč vkládám díl tak brzo :D Každopádně se těším na zápas tak jako na to, že si sem někdo příjde tenhle dílek přečíst. Děj v předešlém díle končíl tím, že Aki uklouzla noha a padala…. co bude dál ? Nový dílek dole : Aki : V tom nepatrném, nestřeženém okamžiku mi uklouzla noha a já padala dolů do propasti. Nevím co se dělo pak, tma mě obklopovala ze všech stran a v uších hučel vítr. Zavřela jsem oči a vzdala se, že by mi někdo hodil pomocné lano. Tohle měl být můj konec. Přišlo mi to jako věčnost, kdy se zastavil čas. Propast hluboká tak, že neměla konce. Vítr zesiloval a začal mi trhat oblečení na kusy. Nevěděla jsem jestli padám stále dolů nebo si se mnou hrály proudy větru uvnitř propasti. Stále padám hlouběji do tmy. Před očima se mi přehrál můj krátký život a vzpomínky na dědu, otce, matku a všechny přátelé od útlého dětství, až dodnes. Jako poslední se vybavil Kei. Nejdřív jeho smějící se tvář, pak jako ro...

Já jsem tady uvězněn, jen ty mi můžeš pomoct ven, vždycky si byl zastaven, dnes nastává správný den. Když já se dotknu slunce, otáčí se strana mince, ty se změníš v prince, a já budu v temné kobce. Zůstaň, zůstaň tady se mnou uvězněn, nikdy nebudeme chtít vyjít ven, minulost se stává jenom špatným snem, proto si byl předtím zastaven. Já jsem tady uvězněn, s tebou navždy zpečetěn, s otevřeným srdcem přichycen, nikdy nebudu chtít jít ven. Zůstaň, zůstaň tady se mnou uvězněn, V tvém srdci jsem stejně polapen.

Dračí prokletí 5.díl Vlci mě pronásledovali a čekali na jeden špatný pohyb, kdy bych se mohla zřítit dolů. Nevím proč, ale dál nešli. Zůstávali pod jednou půlkou stromu. Vrčeli na mě a z úst jim kapaly sliny jak byli nedočkavý své kořisti a vidiny nacpání se k prasknutí. Lezla jsem dál, až na druhou stranu, kde bylo mnohem těžší se udržet. Strom porostlý mechem klouzal a podsmekával mé unavené nohy. Větve slábly a začaly se lámat, jako by byly z perníku. Starý strom mě dál neudržel. Následovalo další zapraskání. Nemůžu spát pomyslel jsem si a opatrně se vyhrabal ze svého pelechu. Něco mě nutilo se vydat ven, i když to znamenalo jisté nebezpečí. Proměněný do lidské podoby jsem musel být víc opatrný. Dračí štíty byli pryč a chránila mě jen magie a obezřetnost. Vždycky se snažím být opatrný a držím si odstup, ale dnes v tuto noc se jednalo o výjimku. Odkryl jsem zrcadlo nazření a pomyslel na dračí město. Okamžitě jsem spatřil poklidný kraj mě tak známí, kde mimo stráží všichni spali. To n...

DRAČÍ PROKLETÍ To byl zvláštní den pomyslela jsem si a přihrnula na hromadu trochu listí co schodil drak ze stromů. Nebude mi zima usmála jsem se jen tak sama pro sebe a přiložila na oheň. Zapadla do listí s usnula klidným ničím nerušeným spánkem. Poprvé od té doby se neukázaly noční můry. "Aaaa hmm to už je den?" Promnula jsem si oči. Okolo mě vykukovaly zvědavé veverku a vzadu za mýtinou byl slyšet potok. Vstala jsem a sundala pár listů zapletených ve vlasech. Prohrábla si je a svázala do uzlu. Naberu vodu ještě do lahve a půjdu dál za drakem. Rozhodla jsem se, že půjde vstříc svému osudu a ten mě směřoval k zapomenuté hoře, kam včera drak odletěl. Slunce na cestu mi svítilo.Za celou cestu draka nikde ani nezahlédla. Měla o něj strach jestli se mu něco nestalo. S obavami si opět ustala na mechu, ale nemohla usnout a tak se jen dívala na noční oblohu a pozorovala hvězdy. Ani Zaros ve své jeskyni nemohl usnout pořád musel přemýšlet o zvláštním setkání s dívkou a nemohl uvěřit...

Zachraň můj osud 27.díl Dnes budu dělat v této povídce změny a to takové, že budu psát od každého kousek jak od země tak z nebe i pekla koukala jsem, že jinak se v tom brzo ztratíte :D Pokračuje výpis z předešlého dílu. Na zemi se Darius pokouší vymyslet co by dal Zaze jako odměnu za to, že se o něj stará. Také si vzpomněl na vše co se událo v nebi, ale pak jeho vzpomínky končí. On neví proč byl potrestán a je na zemi s mocí anděla, ale bez křídel. Do pekla se vrátil Dark a očekával trest od pána pekel. Čím bude muset zaplatit to, že se sešel na zemi s Adrou ? Anděl a ďábel se nesmí mít rádi. Adra a Amor jsou na temné straně nebes v jeskyni u Rela bratra Duchny, která byla odvlečená neznámo kam. Pomůže Rel Amorovi, aby mohl Duchnu najít ? Mezitím se Adra vrátila do normálního stavu, už není hodná a milá, ale zase ta sebejistá Adra jako předtím, než jí Amor natřel mastičkou na změnu osobnosti. CELÝ DÍLEK DOLE :) Nebe: "Podívej se okolo sebe." Nakázal mi duch. "Světlo …...

Škola pro chytráky 33.díl "Aki tak jdeme?" Min si ničeho nevšiml a tak jsem ho tiše následovala do jedné z volných učeben. Vlasy mi spadaly do obličeje a já tomu byla ráda. Nikdo nepoznal, že mi sklouzávají slzy po tvářích. Gestem ruky jsem je setřela a snažila se napřímit hlavu a narovnat, už tak ztuhlá ramena. Nevím co mám dělat a než mě něco napadlo byli jsme v učebně, kde si Min rozložil tabulky a rýsovací pomůcky. Nezbylo nic jiného, než přetrpět domluvenou hodinu doučování a pak se snažit něco dělat. "Je to správně?" Ptal se mě zrovna Min. "Ne není!" Vyštěknutí mi vylétlo z úst dřív, než jsem se mohla ovládnout. "Všechno je špatně." Mluvila jsem dál a narychlo uložila vše do tašky. Já to takhle nenechám ten blbec mě nebude ignorovat. Mina jsem nechala v učebně s vykulenýma očima a nechápavým výrazem ve tváři a běžela chodbou přímo do kanceláře. Minulo mě několik holek z prvního ročníku, které se pochechtávaly. V té chvíli mi to bylo jedno. ...

Zachraň můj osud 26.díl Adra dovlekla Amora za duchem temnoty. Právě dorazili před jeho jeskyni, kde se schovává před světlem z nebes. Proč tomu tak je ? Dozvědí se něco o duchně a směru kam se mají vydat jí hledat? A co na zemi ? tam jsme dlouho nebyli a co teprve v pekle…. Snad se vám mé příběhy líbí. Pěkné čtení před nadcházejícím pondělím…. Nebe temná strana : Nevím co se stalo, jen to že ležíme oba na zemi a ani nevím kde je dole a kde nahoře. Světla zmizela, aby je vystřídala zář z jeskyně. Adra najednou vstala a nechala mě ležet na zemi. Šla k jeskyni jako by přesně věděla co tam najde. Tohle není poprvé co je tady. Docvaklo mi to opravdu pozdě. Zvednul jsem se ze země a chtěl jít blíž, ale Adra na mě gestem ruky mávla, ať zůstanu kde jsem. Ona to asi neví, ale já se ve tmě dost bojím. Nervózně jsem začal kopat špičkou topánků do tmy na zemi. Čím déle jsem tam stál tím víc mi začínaly drkotat zuby a na čele mi vyrašil studený pot. Přidalo se ošívání jako bych měl na sobě pytel b...

TMA V SRDCI Zhasíná pochodeň a nechává mě samotnou, aby ukázala pevnou vůli mou. Jednou dokážu jít bez jejího plamene, i když tma mě do náruči přivine. Zatím vidím jen temnotu průhlednou, co za řetěz drží v srdci schovanou, duši na cáry roztrhanou, celou zničenou. Jednou za čas nastane, doba kdy kouzlo vyprchá a ustane, v ten okamžik se duše na povrch dostane, slepý se a zpátky přistane. V srdci hoří a někdy mihotá, pochodeň co svůj úkol má, aby se tam nedostala temnota, a duše měla křídla svá. Láska srdce zahřívá, pochodeň pomalu zhasíná. Laskavé pocity ničí kousky samoty, měj rád i ty.

Zachraň můj osud 25.díl Minule se nám Amor trochu zcvoknul, takže ho musela Duchna vrátit zpátky do reality včas. Ona za to zaplatila svou duší, protože používat zaříkání prastarých předků něco stojí… Jak to bude dál v nebi a co bude s Amorem ? To si pro vás schovávám snad se vám moje povídky líbí a zvu vás na další čtení. "Adro chci jít sám. Já.. já ji nemůžu nechat jít!" Chytila mě za ruku a donutila zastavit a otočit se na ní. "Přesto co si mi udělal bych ti chtěla pomoct. Vím co použila za zaříkávání.!" Zařvala mi těsně u ucha, až mi zazvonilo v uších a přitom se rozsvítilo i v hlavě. "Ty víš kde je?" Přikývla a táhla mě zpátky tentokrát k jejímu domu, kde si v rychlosti sbalila pár věcí. "Jdeme?" Vyrazil jsem bez odpovědí a hnal se k bráně. "Amore!" Adra stála na opačné straně u dešťových mraků. Zrovna se plnily vodou a vedle si braly několik blesků. Adra se opatrně naklonila a něco jim pošeptala. Nevím co tam dělala, ale zřejmě se...

Dračí prokletí 3.díl Kdysi draci napadli členy mojí rodiny a všechny, až na mě roztrhali na kusy a já se na to musela dívat škvírou v podlaze rozpadajícího se obydlí. Když konečně draci odlétli, vzpamatovala jsem se a běžela do vesnice pro pomoc, ale všichni se ke mě otočili zády a tak se celý život protloukám. Ještě dnes když už jsem téměř dospělá se mi zdají noční můry o napadení draků a od té doby jsem sama a bez pomoci. Jednou viděla přilétat modrého draka a obdivovala jeho krásné šupiny a barvu a pomyslela si: Něco tak nadpozemského nemůže působit bolest a utrpení lidem. Dodala si ještě trochu odvahy a sbalila pár osobních věcí a vydala se na cestu. Tady jí stejně nic nedrželo. Kousek od domu se ještě naposledy otočila a zadívala se na hroby svých rodičů a bratra, tím pohledem se s nimi rozloučila a minulost nechala za sebou. Začala se vzdalovat hlouběji do lesa, až se ztratila v houštinách. Nevěděla kde to vlastně je, ale něco jí našeptávalo, že tady není sama. Otočila se dokola ...