POVÍDKYODKAT

Zachraň můj osud 29.díl Psáno dva dny nějak mi to nejde, snad se zase zlepším a budu moct vkládat pravidelněji. No a vrátím se k minulému dílku kdy byla Adra volána před Pána Nebes. Dark byl potrestán ztrátou citu. Amor se chystá na cestu za Duchnou….o Zemi si napíšeme příště. celý článek dole :) Nebe: "Můj pane." Pán seděl na zlatém trůnu a shlížel se zlobou v očích. "Stalo se něco?" Chtěla jsem pokleknou, ale Pán mě zastavil. "Už jsi to zase ty Adro." Nesl se ke mně hlas, aniž by otevřel ústa. "Chtěl jsem ti udělit trest za porušení zákonu. Nebe a peklo se nesmí míchat dohromady, ale protože za to může Amor a jeho lahvička nechám to být. Od teď budeš mít nepřetržitě službu před branou. Darius je pryč a já se nemohu spolehnout na nikoho jiného." Bylo to nečekané. Nikdy jsem nebyla před branou potřeba. "Můj Pane nemohu se zhostit tohoto úkolu. Slíbila jsem něco Amorovi a chci mu pomoci." Vyřkla jsem prosbu. "Vím o tom, ale nechápu ...

Dlouhou dobu nepíšu že ? Je teplo a venku plno práce do toho všechno možné. Beztak většina čtenářu někde na dovolené tak toho přes léto moc asi nepřibude z mého psaní. Jednou po sto letech napadla mě báseň jen krátce :) Pěkné prázdniny, dovolené. Jsi můj nejlepší přítel, už vím, co si mi chtěl, než sis všechno rozmyslel, a otevřeným oknem vyletěl. Tápu o samotě, všude hledám tě. Můj sen se na kousky rozletěl, byly to kousky lesklé ze skel, proto se sen tak moc třpytěl, ale slepit zpátky nechtěl. Hledám tě, miluji tě. Křičím a volám, kam ses poděl, všude je tolik světel, co lákají tě, abys k zemi sletěl, ale já si přeji, abys mi do náruče vletěl. U tebe držím se, následuji tě.

Zachraň můj osud 28.díl Tak je to tu zase, jsem chvíli psala tyto dílky vychází prakticky online za pochodu. Vždy napíšu a rovnou vkládám. V minulém díle jsme se dočetli, že peklo není sranda a Darka čeká trest. Co se mu stane? V nebi se chystá Amor s Adrou na cestu hledat Duchnu no a na zemi tam se snaží Darius pomoci Zaze, než nadejde čas a on se bude muset vrátit. Peklo , Nebe, Zem tři rozdílné světy.... Peklo: "Tak tady jsi." Pán pekel promluvil jako první a ani mě nenechal pokleknout. Stále mě považuje za někoho, kdo má pro něj cenu? Bylo to zvláštní, ale jen málo kdo měl tu čest nepokleknout před tak mocným pekelníkem. "Pane k vašim službám." Malá úklona na důkaz věrnosti a oddanosti byla pro mě samozřejmostí. "Líbí se mi tvůj přístup, i když čekáš na trest stále mi sloužíš s takovou důvěrou, ale po tomhle nebudeš cítit nic." Pán se pomalým krokem vydal od trůnu ke mně. Trůn se sám uzavíral jak se jeho právoplatný pán vzdaloval. Sešel schody potažené...

Škola pro chytráky 35.díl Kei je uvězněn ve svém těle jako vězeň ducha medvěda a nemůže nic dělat. Snaží se nazpět ovládnout co mu patřilo, ale zatím bez výsledku. Aki padá střemhlav dolů do propasti. Jak to asi dopadne ? Kei Medvěd se v mém těle zastavil. To jsem udělal já? Radost mě hned opustila. "Blázne mě nezastavíš." Znovu se rozešel, aniž bych cokoliv zmohl. Skoro jsem ztratil naději. Zaplatím vysokou cenu za tak malou chybu. Nikdy jsem se s ním neměl vsázet o svoje tělo. Lituju toho víc, než bych si dokázal přiznat. Znovu se ozval hlas Aki. Naléhavý, vyděšeny, vzdávající se. To mi dodalo trochu energie. Nehodlám se jen tak vzdát bez boje. Takhle to nemůže skončit!!! "Já tě porazím." Medvědí duch se mi jen vysmál. Sice jsem to říkal, ale doteď se mi nepodařilo nic. Pomalu se moje já stahovalo a vytrácelo do tmy. "Kei!" Skoro jsem zmizel, když na mě někdo zavolal. Byl to Hiro. Proč zrovna on? Tolikrát jsem mu ublížil, aniž bych chtěl. Bylo mi z toho ...

Škola pro chytráky 34.díl Budete dnes sledovat hokej? No já jo. To je důvod proč vkládám díl tak brzo :D Každopádně se těším na zápas tak jako na to, že si sem někdo příjde tenhle dílek přečíst. Děj v předešlém díle končíl tím, že Aki uklouzla noha a padala…. co bude dál ? Nový dílek dole : Aki : V tom nepatrném, nestřeženém okamžiku mi uklouzla noha a já padala dolů do propasti. Nevím co se dělo pak, tma mě obklopovala ze všech stran a v uších hučel vítr. Zavřela jsem oči a vzdala se, že by mi někdo hodil pomocné lano. Tohle měl být můj konec. Přišlo mi to jako věčnost, kdy se zastavil čas. Propast hluboká tak, že neměla konce. Vítr zesiloval a začal mi trhat oblečení na kusy. Nevěděla jsem jestli padám stále dolů nebo si se mnou hrály proudy větru uvnitř propasti. Stále padám hlouběji do tmy. Před očima se mi přehrál můj krátký život a vzpomínky na dědu, otce, matku a všechny přátelé od útlého dětství, až dodnes. Jako poslední se vybavil Kei. Nejdřív jeho smějící se tvář, pak jako ro...

Já jsem tady uvězněn, jen ty mi můžeš pomoct ven, vždycky si byl zastaven, dnes nastává správný den. Když já se dotknu slunce, otáčí se strana mince, ty se změníš v prince, a já budu v temné kobce. Zůstaň, zůstaň tady se mnou uvězněn, nikdy nebudeme chtít vyjít ven, minulost se stává jenom špatným snem, proto si byl předtím zastaven. Já jsem tady uvězněn, s tebou navždy zpečetěn, s otevřeným srdcem přichycen, nikdy nebudu chtít jít ven. Zůstaň, zůstaň tady se mnou uvězněn, V tvém srdci jsem stejně polapen.

Dračí prokletí 5.díl Vlci mě pronásledovali a čekali na jeden špatný pohyb, kdy bych se mohla zřítit dolů. Nevím proč, ale dál nešli. Zůstávali pod jednou půlkou stromu. Vrčeli na mě a z úst jim kapaly sliny jak byli nedočkavý své kořisti a vidiny nacpání se k prasknutí. Lezla jsem dál, až na druhou stranu, kde bylo mnohem těžší se udržet. Strom porostlý mechem klouzal a podsmekával mé unavené nohy. Větve slábly a začaly se lámat, jako by byly z perníku. Starý strom mě dál neudržel. Následovalo další zapraskání. Nemůžu spát pomyslel jsem si a opatrně se vyhrabal ze svého pelechu. Něco mě nutilo se vydat ven, i když to znamenalo jisté nebezpečí. Proměněný do lidské podoby jsem musel být víc opatrný. Dračí štíty byli pryč a chránila mě jen magie a obezřetnost. Vždycky se snažím být opatrný a držím si odstup, ale dnes v tuto noc se jednalo o výjimku. Odkryl jsem zrcadlo nazření a pomyslel na dračí město. Okamžitě jsem spatřil poklidný kraj mě tak známí, kde mimo stráží všichni spali. To n...

DRAČÍ PROKLETÍ To byl zvláštní den pomyslela jsem si a přihrnula na hromadu trochu listí co schodil drak ze stromů. Nebude mi zima usmála jsem se jen tak sama pro sebe a přiložila na oheň. Zapadla do listí s usnula klidným ničím nerušeným spánkem. Poprvé od té doby se neukázaly noční můry. "Aaaa hmm to už je den?" Promnula jsem si oči. Okolo mě vykukovaly zvědavé veverku a vzadu za mýtinou byl slyšet potok. Vstala jsem a sundala pár listů zapletených ve vlasech. Prohrábla si je a svázala do uzlu. Naberu vodu ještě do lahve a půjdu dál za drakem. Rozhodla jsem se, že půjde vstříc svému osudu a ten mě směřoval k zapomenuté hoře, kam včera drak odletěl. Slunce na cestu mi svítilo.Za celou cestu draka nikde ani nezahlédla. Měla o něj strach jestli se mu něco nestalo. S obavami si opět ustala na mechu, ale nemohla usnout a tak se jen dívala na noční oblohu a pozorovala hvězdy. Ani Zaros ve své jeskyni nemohl usnout pořád musel přemýšlet o zvláštním setkání s dívkou a nemohl uvěřit...

Zachraň můj osud 27.díl Dnes budu dělat v této povídce změny a to takové, že budu psát od každého kousek jak od země tak z nebe i pekla koukala jsem, že jinak se v tom brzo ztratíte :D Pokračuje výpis z předešlého dílu. Na zemi se Darius pokouší vymyslet co by dal Zaze jako odměnu za to, že se o něj stará. Také si vzpomněl na vše co se událo v nebi, ale pak jeho vzpomínky končí. On neví proč byl potrestán a je na zemi s mocí anděla, ale bez křídel. Do pekla se vrátil Dark a očekával trest od pána pekel. Čím bude muset zaplatit to, že se sešel na zemi s Adrou ? Anděl a ďábel se nesmí mít rádi. Adra a Amor jsou na temné straně nebes v jeskyni u Rela bratra Duchny, která byla odvlečená neznámo kam. Pomůže Rel Amorovi, aby mohl Duchnu najít ? Mezitím se Adra vrátila do normálního stavu, už není hodná a milá, ale zase ta sebejistá Adra jako předtím, než jí Amor natřel mastičkou na změnu osobnosti. CELÝ DÍLEK DOLE :) Nebe: "Podívej se okolo sebe." Nakázal mi duch. "Světlo …...

Škola pro chytráky 33.díl "Aki tak jdeme?" Min si ničeho nevšiml a tak jsem ho tiše následovala do jedné z volných učeben. Vlasy mi spadaly do obličeje a já tomu byla ráda. Nikdo nepoznal, že mi sklouzávají slzy po tvářích. Gestem ruky jsem je setřela a snažila se napřímit hlavu a narovnat, už tak ztuhlá ramena. Nevím co mám dělat a než mě něco napadlo byli jsme v učebně, kde si Min rozložil tabulky a rýsovací pomůcky. Nezbylo nic jiného, než přetrpět domluvenou hodinu doučování a pak se snažit něco dělat. "Je to správně?" Ptal se mě zrovna Min. "Ne není!" Vyštěknutí mi vylétlo z úst dřív, než jsem se mohla ovládnout. "Všechno je špatně." Mluvila jsem dál a narychlo uložila vše do tašky. Já to takhle nenechám ten blbec mě nebude ignorovat. Mina jsem nechala v učebně s vykulenýma očima a nechápavým výrazem ve tváři a běžela chodbou přímo do kanceláře. Minulo mě několik holek z prvního ročníku, které se pochechtávaly. V té chvíli mi to bylo jedno. ...

Zachraň můj osud 26.díl Adra dovlekla Amora za duchem temnoty. Právě dorazili před jeho jeskyni, kde se schovává před světlem z nebes. Proč tomu tak je ? Dozvědí se něco o duchně a směru kam se mají vydat jí hledat? A co na zemi ? tam jsme dlouho nebyli a co teprve v pekle…. Snad se vám mé příběhy líbí. Pěkné čtení před nadcházejícím pondělím…. Nebe temná strana : Nevím co se stalo, jen to že ležíme oba na zemi a ani nevím kde je dole a kde nahoře. Světla zmizela, aby je vystřídala zář z jeskyně. Adra najednou vstala a nechala mě ležet na zemi. Šla k jeskyni jako by přesně věděla co tam najde. Tohle není poprvé co je tady. Docvaklo mi to opravdu pozdě. Zvednul jsem se ze země a chtěl jít blíž, ale Adra na mě gestem ruky mávla, ať zůstanu kde jsem. Ona to asi neví, ale já se ve tmě dost bojím. Nervózně jsem začal kopat špičkou topánků do tmy na zemi. Čím déle jsem tam stál tím víc mi začínaly drkotat zuby a na čele mi vyrašil studený pot. Přidalo se ošívání jako bych měl na sobě pytel b...

TMA V SRDCI Zhasíná pochodeň a nechává mě samotnou, aby ukázala pevnou vůli mou. Jednou dokážu jít bez jejího plamene, i když tma mě do náruči přivine. Zatím vidím jen temnotu průhlednou, co za řetěz drží v srdci schovanou, duši na cáry roztrhanou, celou zničenou. Jednou za čas nastane, doba kdy kouzlo vyprchá a ustane, v ten okamžik se duše na povrch dostane, slepý se a zpátky přistane. V srdci hoří a někdy mihotá, pochodeň co svůj úkol má, aby se tam nedostala temnota, a duše měla křídla svá. Láska srdce zahřívá, pochodeň pomalu zhasíná. Laskavé pocity ničí kousky samoty, měj rád i ty.

Zachraň můj osud 25.díl Minule se nám Amor trochu zcvoknul, takže ho musela Duchna vrátit zpátky do reality včas. Ona za to zaplatila svou duší, protože používat zaříkání prastarých předků něco stojí… Jak to bude dál v nebi a co bude s Amorem ? To si pro vás schovávám snad se vám moje povídky líbí a zvu vás na další čtení. "Adro chci jít sám. Já.. já ji nemůžu nechat jít!" Chytila mě za ruku a donutila zastavit a otočit se na ní. "Přesto co si mi udělal bych ti chtěla pomoct. Vím co použila za zaříkávání.!" Zařvala mi těsně u ucha, až mi zazvonilo v uších a přitom se rozsvítilo i v hlavě. "Ty víš kde je?" Přikývla a táhla mě zpátky tentokrát k jejímu domu, kde si v rychlosti sbalila pár věcí. "Jdeme?" Vyrazil jsem bez odpovědí a hnal se k bráně. "Amore!" Adra stála na opačné straně u dešťových mraků. Zrovna se plnily vodou a vedle si braly několik blesků. Adra se opatrně naklonila a něco jim pošeptala. Nevím co tam dělala, ale zřejmě se...

Dračí prokletí 3.díl Kdysi draci napadli členy mojí rodiny a všechny, až na mě roztrhali na kusy a já se na to musela dívat škvírou v podlaze rozpadajícího se obydlí. Když konečně draci odlétli, vzpamatovala jsem se a běžela do vesnice pro pomoc, ale všichni se ke mě otočili zády a tak se celý život protloukám. Ještě dnes když už jsem téměř dospělá se mi zdají noční můry o napadení draků a od té doby jsem sama a bez pomoci. Jednou viděla přilétat modrého draka a obdivovala jeho krásné šupiny a barvu a pomyslela si: Něco tak nadpozemského nemůže působit bolest a utrpení lidem. Dodala si ještě trochu odvahy a sbalila pár osobních věcí a vydala se na cestu. Tady jí stejně nic nedrželo. Kousek od domu se ještě naposledy otočila a zadívala se na hroby svých rodičů a bratra, tím pohledem se s nimi rozloučila a minulost nechala za sebou. Začala se vzdalovat hlouběji do lesa, až se ztratila v houštinách. Nevěděla kde to vlastně je, ale něco jí našeptávalo, že tady není sama. Otočila se dokola ...

Škola pro chytráky 32. díl "To se jako vážně nepoučil?" Podívám se na les, kde byla tma jako v pytli. Hiro svítil na levou stranu a já na pravou. "Ne. Děláš jako by si ho neznala a přitom je na tobě tak závislej." Povzdychla jsem si a prošla okolo odbočky k parku. Něco mě říkalo, abych se na poslední chvíli otočila. Ze zatáčky vyšel Kei. Celá jsem se zamračila a Hiro to na mě viděl. "Aki běž domů já to tady srovnám a děkuju za pomoc." Doslova mě otočil a odstrčil o pár kroků a já neváhala a šla. Srážka s tímhle blbcem, by mohla být tentokrát smrtelná. Přidala jsem do kroku, aby mě nepronásledoval, ale nic takového se nestalo. Aniž bych je někde za sebou zahlédla dorazila jsem domů a tam se zahrabala do peřin. Co se dělo pak netuším. Ráno bylo jako každé jiné. Ani se mi moc nechtělo do školy, protože na mě určitě čeká před domem jako tomu bylo v posledních dnech. Opatrně se mi podařilo otevřít škvírku ve dveřích a obhlédnout terén, ale nikde nebyl vidět ani...

Po celá staletí světlo rozdávám, já vím, že sílu v rukou mám, štěstí a lásku, co rozdávám. Pak přijdeš ty a už jen vzpomínám, jak se na obloze kolíbám, do sebe ty vzpomínky zavírám. Řekni mi důvod, proč vedle tebe zůstávám, od té doby jen stín poznávám, a pomaloučku blikám, zhasínám. Jako pohasínající hvězda z oblohy padám, do tvých rukou nebe vkládám. Měsíc se na mě zahleděl, a pro mě k zemi doletěl, prý mě po svém boku, jako jasnou hvězdu chtěl. Není stínu bez světla a světlo bez stínu.

Takhle dlouho jsem snad nikdy nespal. Protáhl jsem si své staré kosti a pomalu vstal. Křídla se potřebovala trochu srovnat od dlouhého ležení v brlohu. Roztáhnu pravé a přitom někdo vylítne z jeskyně jako střela. Vyšel jsem ven, abych se podíval na vetřelce a on to byl zatím jenom Kadak. "Co ty tady děláš? Nestačilo ti uvalit na mě trest.? Odfrknul jsem si a nechal šamana ležet na zemi pár metrů od jeskyně. Po chvíli se přišoural zpátky a vypadal ještě hůř než posledně, kdy mě poslal na tohle nehostinné místo. Podíval se na mě tím nepřátelským ještěrčím pohledem a rychle vypláznul a zapláznul jazyk. Úlysnej jako vždycky. "Jen sem ti přišel připomenout, že jako někdo kdo byl vyhozen z města draků nemáš právo zůstat úplným. Je to součást trestu a přišel jsem ho vykonat." Zasvítilo mu v očích a uchechtnul se. Radost z něho jen čišela jak mu dělalo dobře, že může někomu ubližovat. Od pradávna jsem ho neměl rád a on to věděl, asi přišel čas, kdy si to chce vybrat. "Tak c...

Škola pro chytráky 31.díl díl je tentokrát jen krátký peču cukroví tak u toho moc nejsem. Minulý dílek byl trochu jednoduchý tak to zamotám… :D Kdo četl dobře si mohl všimnout co chce Aki asi udělat. Kei bude mít asi konkurenci a nebo se Aki nedá ? Jak to dopadne z doučováním Mina ? To vše v novém dílku snad se bude líbit. Min se stále díval na zem. Dokonce si nevšiml, že Kei se postavil přímo za něj. Já být poblíž, tak uskočím, ale Min se jen ohlédl a v klidu ho pozdravil. "Ahoj co ty tady?" Ještě se mírně usmál. Kei naopak vypadal jako někdo, kdo bude brzo vraždit. Oči z železně pevným pohledem asi tisíckrát Mina provrtaly. Nemohla jsem se na to dívat. " Mine pojď dál. Jeho si nevšímej." Vtáhla jsem ho dovnitř a medvěda nechala za dveřma, aniž by stihl promluvit. Chvíli čekám, ale nakonec slyším jen vzdalující kroky. "Mine domluvíme se na kdy se nám to bude hodit. Naučím tě co budu moct." Radostí vyskočil ze židle a objal mě, což mě trochu vykolejilo, al...

Škola pro chytráky 30.díl Posledně se Aki vypařila a nechala Keie dodělat práci v kanceláři. To by jsme ho neznali, aby za ní neběžel. Celkově skončí jako zamražený medvěd. Naštěstí Hiro rád pomůže a dokonce udělí pár rad jak by se měl chovat k Aki, než jí přestane bavit být pronásledována. Snad jste se na tento díl těšili. Ráda píšu, ale potřebuju k tomu mít klídek. Čeká mě pečení cukroví no zítra mám svátek je stále tolik věcí co mám do vánoc udělat snad budu zvládat i psát. Mám tu novou žádost o zaktualizování alba na s2 no celkově chci aktualizovat celou sekci SF, takže info bude snad ještě přehlednější. Teď k povídce, na kterou doufám čekáte : "Hiro mě neutečeš!" Křičel za mnou Kei a snažil se běžet v promočeném oblečení. Rozmrznul nějak rychle, pomyslel jsem si a hnal se chodbou a odbočil doleva. Vím, že proti němu nemám šanci, ale v tomhle stavu bych mohl konečně vyhrát proti dravé šelmě. Keie jsem cítil těsně za sebou a sotva popadal dech. Ani nevím, kdy jsme vyběhli ...

DRAČÍ PROKLETÍ Opravdu se vám to nezdá právě vychází pilotní díl nové povídky!! Já mám ráda draky, takže není žádnou novinkou, že tato povídka je dračí :) Snad se vám bude líbit toto je jen dílek na seznámení a je trošku delší, než píšu jindy. Děj se bude pomalu odkrývat a snad se mnou vydržíte i tuto povídky. Brzo vyjdou i ostatní rozepsané jak Zachraň můj osud tak Škola pro chytráky. Děkuji za přízeň :) Zaros Část první: Safírově modrý drak Zaros párkrát mocně máchl křídly a vzlétl mezi mraky. Obletěl naposledy město draků a tím se rozloučil se svým domovem, který už nikdy neuvidí. Dokázal létat hodiny, protože létání miloval a teď mu bude odepřeno mimo lovení potravy opustit jeskyni. Na obzoru zapadalo slunce a tak se rozhodl, že je nejvyšší čas přistát a odpočinout si před namáhavou cestou, která ho ještě čeká. Za porušení dračího zákona byl Zaros vyhnán z dračí země a odsouzen žít sám v jeskyni na úpatí hory. Tomu místu kam měl namířeno se říkalo Zapomenuté, málo kdo o tom místě v...

Padá vločka do kraje, jsou jich plné aleje, dobrou náladou tě nabije, když se na nich každý projede. Vločka jiskrná , stříbrem opředená, na pomoc si mráz zavolá, ať můžem na ledě dokola, než se to celé polámá. Hádej jestli roztaje, vločka co zanechá krůpěje, letos určitě zima uspěje, krásně se lyžuje. Padá vločka do kraje, ledová a nádherná prostě je.

Zachraň můj osud 24.díl V posledním díle jsme se dověděli jak se Amor sám trestá za chybu, když Adru potřel svým novým vynálezem, který mění osobnost ze zlé na dobrou a obráceně. Duchna si neví rady a tak se uchýlila k poslednímu řešení. Starověké ochranné kouzlo obětování. Víc v novém dílu… Díl je kratší, ale slibuju brzo bude další :) Díl z Nebe "To ti nedovolím Amore." Šepot zaříkávání s každým slovem sílyl a nabíral na intenzitě. Amor se přede mnou uzavřel do průsvitné koule, která byla čím dál tvrdší. Bylo na něm vidět, že se šíleně stresuje a o to víc se stávala ulita nepropustnou. Mé zaříkávání se začalo utvářet a vedle mě se objevilo několik starých duchů s nejsilnější ochranou magii. Dávno byli zapomenuti a vymazáni ze všech knih, protože jejich podmínku nemohl nikdo splnit a všichni kdo to zkusili byli zapovězeni a uvrhnuti do podsvětí. Nikdo se nikdy nedočkal jejich mocného kouzla, ale já to dokážu. Jeden se pohnul a přiblížil se ke mě. "Víš jaká bude cena ?...

Stesk Žal se rozprostírá čím dál víc, nestihla jsem ti ani nic říct, co všechno musím v srdci výst, občas se to nedá snýst. Starosti se sypou jako lavina, všechno není má vina, jen nás někdo proklíná, všude zatáčky, ale nikde rovina. Jednou bych chtěla stát s pevnýma nohama, být jen na chvíli zase celá rodina, i kdyby to byla pouhá hodina, nikdy bych ji nepromarnila. Je to žal co mě tíží. Ty se ocitáš na kříži.

TOTO JE PŘEDNASTAVENÝ ČLÁNEK JSEM NA DOVOLENÉ. Dlouho tu nebyla jednorázovka a já s ní vyplouvám na světlo jako tady tenhle ťunťa :) Fotky jsou pořízené z jedné delší procházky. Nefotila jsem smečku čertů, protože byla moc ošklivá :D maj smůlu. A začínáme, se na to podíváme : Příběh s dalším foto dole :) ťuk na článek Jak to tak bývá něco musí nějak začít. Tady je to vlastně konec jednoho a začátek druhého. Kdysi, když ještě byli v rybníkách vodníci se tam zatoulala jedna nešťastnice a skočila do vody. Však v té době tam jeden vodník kraloval. Seděl si na rybě a vládl ve svém vodním panství pevnou rukou. Jikry měl spočítané a každého kdo mu tam chtěl pytlačit pěkné zmáchal. Pozoroval své panství ze souše a viděl co se událo. Sice nevěděl proč se tak rozhodla, ale bylo mu jí líto a tak ji proměnil. Místo nohou měla ploutev. Její kaštanové vlasy se změnily na zlaté dlouhé kadeře a na jejich konci se leskla mušle s perlou. Byl to nejvzácnější kousek, široko daleko a ona ho měla za úkol st...

Zachraň můj osud 23.díl TENTO DÍL JE PŘEDNASTAVEN momentálně odlétám za teplem do Turecka, během těch 11 dnů zde výjde pár dílu, které jsem stihla napsat před odjezdem. Teď již k minulému dílu. Adra a Dark jsou na svém prvním rande, ale nějak se jim nevyvedlo, protože Dark ucítil, že pokud to není pravá osobnost Adri nemá smysl jí pokoušet. To co na ní má rád se vytratilo na jeden měsíc, když jí Amor potřel nějakým lektvarem na změnu povahy v případě Adry se jednalo ze zlé na dobrou. V pekle se na Dárka připravuje trest to vše bylo v minulém díle dnes se podíváme do nebe. Nebe : "Přestaň se na mě tak lepit!!" Zařval jsem na Duchnu, až doslova nadlétla ke stropu. Teď abych jí seškrabával dolů. Její cár vysel jako kus záclonky. Stačilo jen škubnout a zapustila kořeny někde v podlaze mého domku. "Umíš taky něco jiného, než se všude zarývat čumákem?" Vypadala divně, až pak se otočila a mě došlo, že má prdel vepředu, takže jsem měl skvělý výhled na přední část co byla mo...

Zachraň můj osud 22.díl Dnes je ten den kdy by se měla Adra sejít s Darkem. On čeká na místě, které si určili a ona zatím nedorazila. Co myslíte vyjde jim to ? Co by se tak mohlo stát? A jak je na tom Zaza a Dariusem?? Máte se na co těšit dá se říct, že dnes píšu skoro online nemám ani čárku :D Dark a Adra : Jsem tu včas oddychl jsem si a uhrábnul si vlasy, které neposedně poletovaly. Už jsou moc dlouhé pomyslel jsem si a nevšímal si ani jedné z žen, co procházeli okolo a zvědavě si mě prohlíželi. Promnul jsem pramen rudých vlasů a zastrčil si ho za ucho. Okolo mě se utvořil hlouček mladých dívek, ani nevím kde se jich tolik vzalo. Čím víc jich bylo, tím víc jsem se mračil, kdybych mohl tak se vypařím. Jenže tady si to nemohu dovolit a Adra by mě nemohla najít. Nedalo se to vydržet, ale naštěstí se Adra objevila v pravou chvíli, kdy se mě začínali vyptávat jestli jsem nějaký model. Jen kdyby mě viděli u nás, tak by vzali do zaječích. Šibalsky jsem se usmál, až na několik přítomných pad...

Škola pro chytráky 29.díl V minulém díle se nám pěkně spalo a budilo se vodou, i když na Keie to mělo efekt rovný nule. Oba se hašteří a Hiro se baví jejich výstupy a hádkami. Tak to by bylo Kei vyhodil Hira z kanceláře konečně se ho zbavil no a do práce máme ještě co dělat. No a já, abych vám to napsala :D článek je dole .... Než Kei odešel k sobě stihla jsem po něm hodit knihu školního řádu… přesná trefa. Podíval se na mě jen tak napůl a zalezl do své jeskyně. Takový studený pohled na mě ještě nehodil. Jednou je rozpálený podruhé ledový a jindy ničí vše okolo sebe. Má tolik různých osobností, ale jedna bez druhé, by asi nemohly tvořit Keie jakým je. Konec těch blbých myšlenek je na čase pohnout s touhle hromadou. Popadla jsem několik razítek naráz a třídila poslední fůru. Většina byli blbosti, které jsem medvědovi nedávala ani před čumák, ale některé stáli za pokus jestli projdou. Nakonec z toho byla solidně narvaná velká krabice na vyhození a druhá poloprázdná ke schválení či zamítn...

Tak mám konečně náhradní noťas snad se mi povede zase psát :) Vkládám narychlo sepsaný dílek tentokrát z Pekla ... snad to někdo čte. Dostane Dárk povolení jít za Adrou ? To se dovíte v tomto díle. Zachraň můj osud 21.díl PEKLO : Potřebuju okamžitě záskok!! Mysli Darku nebo Adru jen tak neuvidíš nakonec se urazí a šance bude fuč. Tohle snad musel vymyslet sám Ďábel!! A teď se mi směje. Neměl jsem odvahu jít za ním do hlavního sálu prosit o propuštění z hlídání, ale jiná cesta asi ani neexistuje. Vstal jsem ze svého oblíbeného místa v předpeklí a šoural se směrem ke kovaným vratům. Vždycky mě fascinovalo jejich kování, ale právě dnes pro mě ztratilo své kouzlo. Jakoby záře vyprchala a zbyl jen chladny necitelný kov. Pomalu se otevřely a já mohl vejít. Před očima mi tančily pochodně s plameny věčného ohně a ozařovaly několik kotlů. Křik a prosby jsem dávno nevnímal, ale dnešek je prostě jiný. Najednou jsem slyšel utrpení, řev, nadávání, prostě to co jsem doposud ignoroval. Bylo zvláštní ...

Kapitola 2. Jde se ven V tomhle spisu se zaznamenává lov na myš. Opět beru lupu, protože tato stranka z života kočky byla absolutně rozežraná :D Vzbudím se jako vždy v brzkém dnu tedy spíš noci. To je tak akorát vyrazit na dnešní lov. Před odchodem si zbaštím pár granulek a loknu vody, abych vydržela číhat. Seběhnu schody dolů a proklouznu malými dvířky pro nás kočky. Krmitel se prostě vytáhl s tímhle vylepšovákem, abychom mohli kdykoliv ven. Prolezu a slyším jak se za mnou dvířka zabouchnou a slezu další schody, sice by to chtělo něco jako kladkostroj nebo výtah, ale aspoň se rozehřeju. Prolétnu malým sklepním oknem a jsem venku. Nadýchnu se čerstvého vzduchu a mažu na zahradu. Přímo rovně, až dozadu přes malou lávku. Cestou absolutně kašlu na psa a hejno běžeckejch kachen, ty budu nahánět jindy. Dneska mám prostě chuť na malou šedou myšku. Procházím se po louce a zapnu své radary. Uši hlásí slabý větřík ze severu, takže přejdu na jinou stranu, aby o mě myši nevěděli. Prozkoumávám ter...