POVÍDKYODKAT

 Manželem proti své vůli 47.díl Deris: Držím Laju a nechci jí pustit. „Vždycky budu s tebou. Nikdy tě neztratím.“ Šeptal jsem jí utěšující slova a líbal jí do vlasů, ale sám svádím nelehký boj. Trhalo mě to uvnitř na kousky. Nikdy mě nenapadlo, že by mohla být tak křehká. 

 Manželem proti své vůli 46.díl „Dokaž to!“ Vyzval mě větší cihlový panák a pořád se nepřestával smát. Chvilku si rozmýšlím, jak nejlépe celou věc urovnat, když se přidal i druhý. „Mlčíš a já vím proč. Neexistuje důkaz, že jste manželé. Tento hrad tě nikdy nepříjme za svého pána.“ Možná, to co řekl znělo logicky. Smlouva zmizela a náramky se rozpadly. „Můžete lhát?“ Zeptal jsem se s kuráží a ta mi dodala odvahu. Oba couvli dozadu, jako by se chtěli vrátit zpátky do zdi.

 Vracím se k této povídce, kterou chci dokončit jako první. Později začnu zase přidávat díly ze země Iriánu a samozřejmě pomalu chystám novou povídku. Mohu napovědět, že se jedná o kancelářské prostředí. Název je Můj šéf. ( je ledovec!!!) máte se na co těšit. Pěkné čtení. 

 Je tu poslední díl k této krátké povídce. Právě jsem jí dokončila doufám, že se bude líbit a přeji pěkný Nový rok všem.  Světlo ve tmě sedmá část konec

   Přeji pěkný Silvestr. Toto je předposlední díl. Zítra snad dopíšu jeho konec a ihned bude k přečtení.  Světlo ve tmě šestá část

 Všem přeji pěkné Vánoční svátky. Tohle jsem dopsala včera večer a opět se dám do psaní hned v sobotu či neděli, abych stihla díl na Silvestra a další na Nový rok, kdy bude povídka končit.  Kde myslíte, že Adele je? Co se mohlo stát? 

 Přeji pěkný 4. advent. Doufám, že se povídka líbí. Na Vánoce napíšu další díl. Pomalu se povídka dostava doprostřed děje. Pěkné čtení.    Světlo ve tmě čtvrtá část

 Další adventní neděle přináší světlo na papír.  Světlo ve tmě třetí část

 Máme tu další adventní neděli a s ní nový díl. Další pokračování opět za týden. 

Ahojte přináším vám slíbenou kratší povídku. Končit bude s koncem tohoto roku. První adventní neděle je tu a první dílek taky. Další bude zase v neděli :)  Pěkné čtení. 

 Ahojte pomalu se blíží první advent a já se rozhodla napsat mini příběh. První díl bude zveřejněn  příští neděli.  Snad se bude líbit. Mám to rozepsané, takže bych měla zvládat i při pečení cukroví. Ostatní povídky budou pozastavené do nového roku. Na Vánoce pro vás mám překvápko v podobě nové povídky. :) Další info zase příště. 

 Manželem proti své vůli 43.díl „Flíčku?“ Zvedl velkou hlavu. „Můžu se podívat  co se tu dělo, když jsem byla pryč?“ Chvilku přemýšlel, než na mě zachrčel. Zvedl tlapu a opatrně se mě dotkl. Propojil se mnou mysl a ukázal mi dění posledních dnů. Skoro na každém útržku byl Deris zabraný do knih o kouzlení a jejich používání. 

Momentálně se mi nechtělo vůbec psát,  málo času však to znáte někdy to prostě nejde, proto díl vychází, až teď. Včera se mi podařil napsat začátek a dnes to dopsat. Příště se pokusím dát něco o víkendu. Pomalu se blíží čas, kdy peču cukroví a to budu opět méně aktivní. Snad vám to nebude vadit jedná se jako vždy ais o 14 dnů od konce listopadu. Pak vám to vynahradím ráda bych do Vánoc uvedla novou povídku :) Podle situace a akcí samozřejmě i rady do hry shakes a fidget, které jsem v poslední době trochu zpřehlednila. Pěkné čtení a děkuji za komenty ke hře ráda jsem poradila a bylo to pro dost hráčů užitečné.

Manželem proti své vůli 42.díl Vůbec jsem si to neuvědomoval. Nejdůležitější bylo najít Laju. Okolo mě se seskupovaly cihly a snažily se mě trefit. Něco se aktivovalo a odráželo je na stranu. Nevšímám si toho a na další odbočce zahnu doleva, abych se co nejdřív dostal do toho správného pokoje. Bylo to téměř přes celý hrad, než jsem doběhl před ty správné dveře. Myslel jsem si, že budou zamčené, ale nebyly. Dveře v pantu vrzly stářím. Nahlédnu, ale nikde jí nevidím.

Řetěz moci Irián 18.díl   „Co tím myslíš? V čem je jiná?“ Dovolil jsem Forenovi, aby si květinu vzal do ruky. Zadíval se na ní, tak pečlivě. Zatáhnul a já se víc nahnul. „Počkej sundám si ji.“ Řetěz zacinkal o přívěsek. Zvuk kovu o kov rezonoval ještě chvilku v uších, než se cinkání vytratilo. Ostatní byli zpátky ve svých úkrytech, ale nic bych za to nedal, že se to dovědí od Forena. Jakákoliv informace u nich byla v bezpečí. Nikdy by nezradili Iriánská pravidla. „Přišel jsi na něco?“ Foren mi vracel řetěz a rukou zajel do svých hustých vousů. Byli šedivé stářím. Vypadal jako bojovník z bájí, ale on jím skutečně byl. Zašlou slávu při zakládání Iriánu si moc lidí nepamatovalo. 

Řetěz moci Irián 17.díl   Vyšel jsem z kuchyně a vylezl malými dvířky, které jsem rychle namazal a pohotově zavřel před zraky spojky z kopce. Nechci, aby o nich někdo další věděl a tak to taky zůstane. „Pane Rene! Hlášení.“ Vypadal dost hrozně. 

Budu se snažit předělat sekci s shakes a fidget takhle je to dost nepřehledné a začíná mě to štvát. Je mi o dost lépe, takže jsem se dala dnes do psaní. Rýma pomalu mizí asi se ten bacil stěhuje dál :)  Tento díl jsem psala něco přes hodinu. Docela se divím, že je hotový. Budu se snažit něco napsat v týdnu, abych vynahradila moji nepřítomnost. Pěkné čtení. 

Tahle povídka má dneškem dokončený 40. díl. Ještě, že je píšu kratší :D Navíc jsem moc ráda za déšť. Zem byla tak vyprahlá a tohle opravdu potřebovala. Snad se vám dílek bude líbit Deris se snaží čarovat tak  zase příště...   Manželem proti své vůli 40.díl   „Za každou chybu tě potrestám!“ A za každé správné kouzlo políbím. Přeběhlo mi hlavou, když jsem si uvědomila, že to v mysli slyšel. 

 Příště se budu snažit napsat díl k druhé povídce a zapracovat na nové, kterou strašně flákám :D Zatím neprozradím ani název. Možná to ještě přejmenuji. Pro nadšence Shakes a Fidget bych ráda doplnila, že se blíží octoberfest a nějaká aktualizace. Brzo bych měla vědět celé info a to se dovíte jako vždy zde v článku pro sf hru  :) Pěkné čtení. 

Tenhle díl se mi psal docela dobře, kdyby to tak šlo vždycky. Mám v plánu napsat o víkendu další díl, tak snad si počkáte. Ziel se začíná roztahovat v Iriánu. 

 Manželem proti své vůli 39.díl „Kam se ta kniha poděla?“ Deris se přehraboval u postele v kupce knih a mrmlal si pro sebe nesmysli. Další učebnice mu donesli skřetíci, když jsem byla pryč. Ve stodole se rozvaloval Flíček a tak jsem zůstala blíž u stropu. Na zemi to vypadalo dost nebezpečně pro křehkou bublinu, která mě kryla před jejich zraky. Snadno bych se prozradila. 

 Ahojte doufám ,že sem zase začnete chodit. Je to tu maličko nepřehledné, ale vše se přeneslo ze starého blogu, takže lze dohledat co potřebujete a povídky mají své sekce. Mám to rozdělené  na to co je dokončené, rozepsané a shakes a fidget má svou vlastní složku. Snad se v tom vyznáte bohužel nejde nastavit lépe. Dnes jsem dokončila tento dílek a rovnou vydávám. Trochu to zanedbávám, ale brzo zase budu psát pravidelně.

 Řetěz moci Irián 14.díl  Bylo to tak snadné. Ziel si pochvaloval výhled z křesla v kulatém sálu. Opojně si vychutnával další doušek vína, když přivedli tetu Helen. Byla to stále krásná dáma i v pokročilém věku. Byla by škoda ublížit mojí nejlepší kartě. „To jsi byl ty!“ Zlobila se. Snažila se odpoutat od mužů co jí drželi, ale každý pokus byl marný. „V mém domě by ses měla chovat slušně nebo by se ti mohlo něco stát.“ 

Takhle to dopadá, když se mi nechtěla psát povídka. Po rozkliknutí se to lépe čte, nevím proč se to seskupilo na hlavní stránce.   

 Řetěz moci Irián 13.díl   Noc se přehoupla v den, když se před hotelem sešla parta lidí. Všechno to byli nebezpeční muži. Čím hůře vypadali, tím víc měli zkušeností. Jejich otrhané oblečení a puch linoucí  se na metry daleko děsil každého, kdo šel okolo. Drel jako jediný vystoupal schody a došel pro svého pána. Našlapoval tiše jako kočka, která může kdykoliv a bez váhání zaútočit. Nůž schovaný v ošoupaném pouzdře z kdysi tmavé kůže se pohupoval do rytmu kroků. Před dveřmi si ulíznul vlasy z čela dozadu a pak teprve zaklepal. „Pane. Mám je.“ Dveře se otevřely a v nich stál Ziel. Oděný v černém županu a kalhotách. Na hrudi vytetovaný dračí symbol moci. „Pane.“ Vypadal jako bůh s blonďatýmy rozpuštěnýmy vlasy. Drel mu vzdal hold před jeho krásou. Mohl být i andělem dokud se nezaměřil na jeho oči. Ostře řezaný profil nedal tolik znát, ale oči ho prozradily. Bylo v nich tolik zla a nenávisti. Ledový pohled se do Drela zabodl jako tisí...

  Manželem proti své vůli 37.díl Čarodějky poradily, ale rozhodnout se musí sám. Stalé neví tolik věcí. Posbírala jsem si několik vzácných přísad a načerpala tolik nové energie, až se mi srdce prudce rozbušilo. Bylo moudré se tady ještě chvilku zdržet, i když mi chyběl, musela jsem udělat pár důležitých věcí, než se mi toto kouzelné místo uzavře na mnoho let. Podívala jsem se na svůj odraz v jezeře a viděla mladou tvář, která se drala na povrch. Zbarvené líce ztratily posledních pár vrásek. Moje tvář byla zpátky a s ní přišlo na řadu poslední rozhodnutí. Za tu chvilku co byl Deris se mnou se toho tolik událo a změnilo. Já se změnila. Ještě musím najít kousek kamene a budu se moct vydat na cestu. Podívala jsem se na horu před sebou a uviděla cestu nahoru. Výstup byl strmý a kluzký. Bylo těžké se udržet. Skoro u vrcholu foukal silný vítr, ale mě to nezastavilo. Zapřela jsem se celým svým tělem a pokračovala.

AKTUALIZACE ČLÁNKU  25.7.2020   : Dobré odpoledne momentálně jsem to snad trochu utřídila a budu se snažit co nejdříve něco přidat. Pokud by mi chtěl někdo pomoci s nastavením byla bych moc ráda. Po importování složek ze starého blogu je to trochu horší, než kdybych tu nic neměla a dávala od znova. Ještě je možné, že to sem dám vše ručně, protože toto uskupení se mi stálé nezamlouvá. Povídky nejsou vidět, až po rozkliknutí a to mě příjde trochu zbytečné no sama uvidím jak na to bude čas. Dnes jsme malovaly  a penetrovaly kuchyň. Je to příprava před  kachličkama. Prakticky mě to vyčerpalo minimálně do zítra.  Pokud by někdo potřeboval najdete mě zde na fb  klidně i kvůli nastavení blogu byla bych ráda. Brzo bych měla mít čas se tady na blogu zastavit a popřemýšlet co bude nejlepší udělat. Přenést,  přetřídit a podobně. Trochu jsem se zaměřila na sekci shakes a fidget a v tomto rozřazení by bylo lepší vložit jí znovu tentokrát asi už bez albumu. Př...

Manželem proti své vůli Opět se hlásím s novým dílem právě jsem dopsala. Tentokrát zase čaruju :D, kdyby to tak šlo i v reálu. Zatím co jsme doma vyklízeli kuchyň, aby se mohli dát do pohybu opravy a následně malování, tak nám venku likviduje plevel zahrádku a květiny. Myslela jsem, že půjdu dnes odpoledne něco vyplet, ale to by nesmělo zas pršet, takže jsem si lehla k noťasu a dala se do psaní. Jindy píšu totíž právě v té kuchyni, ale není tam teď nic, jen holé zdi. Na druhou stranu si můžu ještě odpočinout. Po operacích se velice snadno unavím. Nevím, kdy napíšu něco dalšího máme toho venku plno co dohánět. Díl 35. Letěla jsem dnem i nocí. Rozbřesk třetího dne mi ukázal známé pohoří. Koště trochu zaprotestovalo, ale nakonec mě neslo dál. Zabočím znovu ostře mezi skálami. Kdo cestu nezná ztratil by se v odbočkách a spletitém bludišti skalních kliček. Jedině na koštěti se dalo bezpečně dostat na tohle bohem zapomenuté místo, kde se kupila pravá síla magie. Ubrala jsem z rychlosti a vy...

K počítači se dostávám, až teď. Včera nebylo takřka, kdy se sem kouknout sotva jsem ráno upravila článek o sf. Rozmontovat kuchyň není sranda a dřez nás potrápil docela dost. Taková noční sprcha a pak rychle pro kbelík a zavřít vodu :D No jako nashval rozbitá páčka u zavření vody v kuchyni klasika no :) Snad nevadí, že jste si počkali. Řetěz moci Irián 12.díl "Co se to.. babo okamžitě se vrať!" Já budu ten, kdo to tu srovná se zemí! Pořád se vzdalovala. Hořel jsem nedočkavostí a moje naštvání rostlo. Hněv se ve mně doslova vařil. Nikdo se nade mně nebude povyšovat. Tohle jí okamžitě zatrhnu. Zkusil jsem uchopit veškerou sílu, kterou mě poskytl obelisk a zavřený květ. Propojení těhle dvou věcí mělo mnohem větší účinek ,než bych čekal. Ta moc se mi líbila, ale na starší neúčinkovala. Něco jí chránilo a já byl víc a víc naštvaný. Obelisk se pomalu očišťoval od černého povrchu. Jeho znovu získané odlesky vrhaly světýlka na strop. Všechny se vstřebaly do těla starší. Sklonila hla...

Začala jsem psát včera večer a dnes díl doplácala :) Snad se bude líbit pokračování. Přidávám to rovnou dnes. V sobotu nejsem doma razím na čas růží do Opočna :) to bych nic nestihla. Zahrada taky nepočká čeká nás tam práce a malá oslava synovce. Po víkendu likvidujeme kuchyň a pomalu jí předěláváme, takže bych také nestihla napsat ani řádek. :) Opět se pokusím něco sepsat během příštího víkendu, který bude snad klidnější :) Řetěz moci Irián 11.díl Obraz se trochu vyjasnil a ukázal zpustošené město. Jeden proti druhému stáli čelem. Kdo nakonec bude novým vůdcem? Pán Iriánu to jistě tušil a proto zemi připravoval na to nejhorší. Vidina pozvolna mizela a víc neukázala. Síla dobra a zla bude vyvážena skutky, které se tu hromadily. Podívala jsem se na číré a černé kuličky. Nemělo smysl se v tom hrabat. Ren odešel ze svatyně v okamžiku, kdy zapadalo slunce. Iriánský obelisk znovu pohltil moc z pootevřené květiny. Jeho košile umazaná krví se vybělila. Ranky a puchýře se zahojily. Dostal dar...

Manželem proti své vůli 34.díl Dobré odpoledne. Díl jsem teď dopsala. Vydávám ho o něco dřív, protože do soboty nebudu mít moc čas sednou si v klidu ke psaní. Příště určitě přidám dílek ze země Irián. Momentálně pracuji i na nové povídce... :) Pěkné čtení. Má to skřetík vybrebentit paní? Pán hodný, paní ráda vidět. Nebrebentit udělat dárek. "Flí hlídat ho. Já sehnat stuhu a nazdobit pána." Skřetík rád vidět štěstí paní. Pobrukoval si pro sebe a sem tam poposkočil. "Flí flíííí." Flíček drncal Derise čumákem a sem tam mu olíznul celý obličej. Nakonec se jeho šupiny zaleskly a předávaly energii do jeho těla. Jeho tělo se trochu chvělo nad získáním nových sil. Flíček se stočil o něco víc a Deris propadl, až na kupku sena. Nad ním se uzavřel východ jen malé pableskující skulinky pouštěly dovnitř dostatek vzduchu. Vracím se do hradu a vím, že tam na mě nikdo nečeká. Ještě mi nestihly zaschnou slzy na tvářích a oči byli uplakané, když se na mě vrhl skřetík. "Já mít d...

Manželem proti své vůli 33.díl "Zůstaň v klidu Derisi." Laja mě varovala, abych přestal blbnout. Zkoušel jsem se vymanit z jejího obětí, ale držela mě pevně. Chránila moje tělo tím svým. Slyšel jsem útržky zaříkávadla, ale neznám jeho použití. Při tom všem vydávala zvláštní sílu, která se o mě otírala. Celého mě obalila a chránila proti zlu. Lustr na stropě se dal do pohybu. Všiml jsem si toho, až když o sebe narazily skleněné dílky a byl slyšet cinkot. Jedno z nich se rozbilo, než ho stihla Laja začarovat. Světlo začalo blikat, až nakonec přestalo. Chvění stěn se zastavilo a nastal klid. Do té doby jsem si myslel, že je na hradě neviditelný nepřítel a on jím vlastně byl. Pak jsem se otočil. Zrovna v moment, kdy luskla prsty a její šátek se sám rozvázal a zmizel. Kaštanové lesklé vlasy vlály v neexistujícím větru. Její moc byla najednou hmatatelná a já okouzlen. Znovu a znovu mě chytala do svých sítí a já se rád nechal lapit. Konečně jsem se byl schopný narovnat a vzpamatova...

Řetěz moci Irián 10.díl Bylo pět hodin ráno, když se na farmě probouzel život. Slunce vyšlo před pár minutami a první sběrači se chystali na pole a rozlehlé sady. Bylo jich čím dál méně, ale stejně odvedli svou práci dokonce. Budu muset pomoci i s tím, jinak se úroda nestihne sklidit včas. Dopsal jsem do plánu několik drobností a prohlížel si své dílo, když ucítím vůni čerstvě uvařené kávy. Zhasnul jsem lampičku a opatrně vstal z křesla. Zdálo se pohodlné, ale po delším sezení si připadám jak přejetý parním válcem. Promnu si krk a protáhnu ramena co to jde. V tu chvíli se mi otevřelo na zádech několik puchýřů. Obličej se mi zkroutil do bolestivé grimasy, když se otevřely dveře do pracovny. "Co tady děláte?" Vyhrkla překvapená Mel, když mě uviděla. "Kdo je to? A pan Ren. Máte to hotové." Mrkla na mě Mari a pak na papíry co jsem držel v ruce. "Ano, ale zabralo to celou noc." Na Mel bylo vidět, že mi nevěří. Byla ve střehu a to není na škodu. "Jen co se ...

Řetěz moci Irián 9.díl Musím se k ní dostat dřív. Za žádnou cenu se nemůžou znova setkat. Určitě to byla ona. Přidal jsem do běhu. Kde je k čertu Arian, když ho potřebuju. To jsou tak daleko nebo je nevidím. První dům se rýsoval na obzoru a za ním byla křižovatka. Pokud nebudou někde poblíž nemusel bych je najít včas. Začalo mě píchat v boku a nádechy se zkracovaly. Čím víc jsem se blížil, tím víc únavné to bylo. Měli se setkat na křižovatce a pak jet autem, ale nikdo nevěděl kam. Arian je měl dál sledovat sám v připraveném autě za domem. Nejvíc mě štvalo, že Mel nebudu moct zachránit. Bylo mi celkem jedno jestli budu dál vést město. Ochrana lidí byla vždycky to první, na co myslím a Ziel jim to dát nemůže. Rychle zaběhnu za dům, kde vidím zamaskované auto. Nikam nejel? Stalo se mu něco? A co Mel? Nezbyla mi jiná možnost, než se porozhlédnout po okolí. Arian tu někde bude. Možná v bezvědomí nebo mrtví. Mohli ho sebou odvléct a vyslýchat, ale většinou dřív střílí. Tahle situace se mi v...

Manželem proti své vůli!! 32.díl Nějak mi zatrnulo, když se Laja podívala od zdi. Něco se muselo stát a já to vůbec nepostřehl. Její výraz se proměnil. Nevím jestli to byli obavy smíchané se starostí nebo strach. Ani jsem se nenamáhal dostat se přes tu její zeď k jejím myšlenkám. Pro mě to bylo zatím doslova nemožné. Přišla ke mě. Byla moc blízko. Jindy si udržuje odstup a kdyby mohla, tak je mávnutím kouzla úplně na jiném místě. "Půjdeme si lehnout." To nebyla otázka, ale příkaz. Bylo to zvláštní. Od okamžiku co se hrnula k té zdi se chovala jinak. V jedné knize jsem si našel různá posednutí čaroději, ale nic se neshodovalo se změnou nálady. Pokud byl někdo v něčí moci, tak ani nevnímal ostatní okolo sebe, což Laja nedělala. V klidu a v mé přítomnosti vydržela v pokoji celý zbytek večera. Zabrala se do jedné knihy s pochybným názvem. Věděla, že jsem tam taky, ale nijak to neřešila. Ještě toho večera se skřetík dožadoval vstupu do pokoje. Původně jsem ho chtěl vyhodit. Přiše...

Poslední díl byl právě doškrábán. Doufám, že se povídka líbila. Příště manželem proti své vůli a samozřejmě vymýšlím něco nového. :) Zachraň můj osud 60.díl Jak je chce Darius najít? Nemáme ani sebemenší stopu. Balil jsem si pomalu věci a přemýšlel jaké lahvičky vzít sebou. Nikdy není nic na škodu. V rukou držím svítivě zelený odvar. Kontrola zátek je samozřejmostí, kdyby tohle někde vyteklo nejen, že by jsme měli velkej problém, ale navíc by ten zápach nic nepřebilo aspoň týden. Vrzly dveře od mé chaloupky. "Hotovo?" Ozval se Darius. Jako vždy měl na sobě ochranný plášť. "Jo skoro." Moje nálada byla čím dál horší. Ještě luk a šípy a mohu zvednout kotvy. "Můžeme. Co co to tam máš?" Nikdy toho neměl tolik jako dnes. Vedle Dariuse stál velký pytel. "To je náš průvodce." Kopnul do pytle, až se ozvalo kvíknutí. "Prase?" Co ho to napadlo? Určitě přišel o rozum a to je to náš nový vládce. Dívám se jak rozvazuje složitý uzel. Bylo slyšet zarac...

Předposlední dílek :) Zachraň můj osud 59.díl Dark se stal králem pekla, ale zatím o tom nikdo neměl ani sebemenší tušení. Celou skupinku vedl Darius. Co se mu točí v hlavě. O čem přemýšlí a kam je vede? "Vidíš. Jsme zase tady. Já ti to říkal, že se vracíme Adro." Dark držel Adru za ruku a pomáhal jí do klikatých schodů. Tentokrát se Darius vydal přímo do nebe. Brána byla otevřená a na dohled nebyl žádný strážce co by nám bránil ve vstupu. "Dariusi." Snažil se ho zastavit Amor předtím, než provede nějakou blbost. Nic na něj nezabralo. Chtěli jsme zastavit, ale něco nám napovídalo, že půjde i bez nás. Někdo na něj musí dávat pozor. Neohlížel se, jestli ho následujeme. Prostě si šel dál. Jeho plášť vlál v lehkém větříku a chránil svého pána. Zastavil se, až před božským trůnem. Amor ho vzal za ruku a chtěl ho odtáhnout pryč. Mě a Adře to bylo jedno. Co horšího by ještě mohl udělat? Setřásl ze sebe Amora a udělal krok k trůnu. "Vezmu si co mi patří." Spustil ...

Zachraň můj osud 58.díl Plášť na Dariusovi vlál, až obalil jeho tělo. Vypadalo to jako tekoucí štít, který brání to nejdražší. Jeho samotného. Tohle byla o dost vážnější situace, než se mohlo zdát. Vykročil a my ho s obavami následovali. Ani se na nás neotočil, když promluvil. "Nedovolím, aby vám někdo ublížil." Zbývalo pár posledních metru, kdy se ocitneme nad samotnou branou do jeskyně. Po stranách byli vytesány sochy a nad nimi čněl nápis. "Čisté srdce vítané, běda ti pokud je špinavé." Adra přečetla rytiny a zadívala se na anděla vlevo. Socha se zachvěla. Darius se před nás postavil, když se oči začali otvírat. "A co ten napravo?" Zajíkal se Amor a couval ven. Darius se otočil na sochu démona schovaného ve tmě. "Máme dobré umysli můžeme projít. Nic neudělá na to je tady ten druhej." Amor se oklepal. "Já to věděl!" Hrdě se dožadoval pozornosti a hrnul se dopředu, když ho Darius zastavil. "Chceš se dobrovolně nechat vlákat do pas...

Dobré odpoledne. V posledních dnech máme doma víc práce, takže jsem nestihla nic moc napsat. Dnes jsem dokončila tyto řádky co mě napadly, snad se budou líbit. Právě začínám psát díl k povídce Zachraň můj osud, ráda bych jí brzo dokončila, proto nic jiného momentálně vycházet nebude. Pokud stihnu dopsat ještě ho i přidám, ale nic neslibuji. Mimozem Jsem jeden z tisíce, co přiletěl z měsíce, zjistit zvláštní vibrace, proč za to může rotace. Slunce zapadá za obrazce, zima vkrádá se mi za límce, bez slov, bereš mě za ruce, naše kroky znějí z ulice. Poznávám v tobě spojence, moje srdce tluče divoce, upečeš mi lívance, však na tebe se těším nejvíce. Když odcházím, je mi smutno velice, vracím se doprostřed měsíce. S první hvězdou vracím se zpět, na zemi uběhlo přemnoho let, u hrobu skončil mi svět, pokládám rozkvetlí květ. Vzdávám se hvězd i třpytu měsíce, toužím být s tebou nejvíce.

Zachraň můj osud 57.díl Skoro jsme Dariuse nestíhali, jak byl najednou rychlí. Vstřebal snad nějakou moc, o které doteď nevěděl? Vypadalo to tak. Jeho pohyb byl úplně jiný, než předtím. "Kam nás to vede?" Adra to vyslovila tak rychle, že nebylo skoro rozumět. Pokrčil jsem rameny a rychlím tempem pokračoval za ním. Nejdřív mě napadlo, že nás vede do nebe, ale nakonec odbočil směrem dolů. "Adro to netuší ani král pekla." No jo je to vejtaha. To jsem to vyhrála. Tak hezký anděl jako já a zapletu se přímo s korunovaným blbcem. "Zkus ho dohnat, ať víme kam nás to vláčí!" Zařvala jsem na něj. Tohle je určitě můj trest. Milovat někoho jako je Dark. Na druhou stranu je hezčí, než kde jaký anděl. Jediný kdo se mu vyrovná je Darius. Z úvah mě vytrhlo zakřičení Amora. "Nemůžem si dát pauzu?" Chytla jsem ho za ruku a nutila dál běžet. Je moc rozmazlenej z povalování se na mracích. Jeho práce byla sice moc důležitá, ale stačilo mířit z oblaků. Na to nepotře...

Zachraň můj osud 56.díl Díval se do knihy, aby se přesvědčil o pravdivosti napsaných slov. "Neměl bych to dělat, ale ono to stejně za pár dnů bude uzákoněné." Předal mi těch pár stránek a já si je se zvědavostí přečetl. Vládce pekel bude moci na trůn dosadit svého nástupce. Pokrevní pouto musí být zřejmé. Nikdo jiný nemá právo usednout. Začaly se mi třást ruce. Tak tohle měl být ten nový zákon! Chce, aby jeho krev pokračovala a nenechala nikomu jinému ani tu sebemenší moc. "Tohle bude uzákoněné příští týden, ale má to jeden háček." Tenhle čert se nezdál, ale věděl úplně všechno. Ve mně zatím bojovala obrovská chuť po spravedlnosti, když řekl to nejpodstatnější. "Jeho žena musí být ta nejčistší duše na celém světě." Při těch slovech mi tuhnula krev v žilách. Najednou jsem slyšel ta slova. "Nesahej na ní je moje. Celou dobu je moje." A já si myslel, že je to jeho špeh. Vlasy mi spadaly do obličeje. Rychlím pohybem ruky jsem je odhodil stranou. Význ...

Zachraň můj osud 55.díl Starý čert ani nezaregistroval moji přítomnost, jak byl zabraný do čtení z jedné z knih. Před sebou jich měl ještě několik. Hřbety knih byli otočené. Všechny byli vázány v kůži, ale něco mě naznačovalo, i když nevidím její název, že je to přesně ta, co hledám. Vyčnívala mezi ostatními a její vázání bylo jiné a taky o dost tmavší. Skoro černé desky obehnané zlatou linkou. Mohla to být ona? Rozhodoval jsem se nad její krádeží, když si čert odkašlal a zvedl hlavu od řádku. "Mohu nějak pomoci?" To byl pravý opak, který jsem neočekával. "A.. ano. Rád bych knihu z počátku nástupu nynějšího vládce pekel. V regále není." V jeho očích byl vidět obrovský zájem, asi tady dole byl zavřený moc dlouho. Nevypadalo to, že by se sem návštěvy hrnuli. Vzhledem k umístění v takových nebezpečných prostorách. Čert si poposunul maličké brýle víc na nos. "Znám tuto knihu nazpaměť." Přejel drobnou rukou po vázání knihy. Byla to přesně ona. "Jak se dost...

Zachraň můj osud 54.díl "Dariusi co máš v plánu?" Dark z nich byl nejzvědavější a nebál se zeptat. Bylo vidět jak se mu časem vracela jeho síla a aura. Kruh okolo něho byl zvláštní. Normální pekelník ho měl černý, ale on byl něco víc. Mohu to vidět a plně se soustředit, jen na jeho kruh. Prolínala se v něm černá a červená následovaná odlesky modré. Věděl jsem, že je doslova pravou rukou samotného pána pekel. Proč zrovna on? Přitom se mu jako jediný vzepřel a navíc miluje anděla. Porušil snad všechny zákony, ale to já vlastně taky. Nejhorší bylo, že Zaza byla v moci někoho jiného. Chci jí jen pro sebe. Kdo to kdy viděl, aby byl anděl majetnicky. Pokud šlo o Zazu byl bych schopen všeho. Přesně chápu Darka. Vlastně je to dost podobné. Co by se stalo, kdyby mu vzali Adru? Vím, že by se všeho vzdal, tak jako já. Nepochybuju o tom ani na vteřinu. Jejich pouto se nedalo rozdělit ani jednou z mocí na tomto světě. Pak tady zůstávala jedna otázka. "Proč si tě vybral pán pekel?...

Zachraň můj osud 53.díl Sevřel jsem klíč opatrně mezi prsty. Stále nevěřím, že já sám zalezl na tohle místo. Bylo to jako očistec. Nic nezůstávalo dobré, jen to špatné se dalo najít. Něco u Zazi se pohnulo a ona se rozplynula. Moje odvaha vyjít na světlo byla bez ní menší, než zrnko písku. Spatřil jsem před sebou samotnou Smrt. Jindy měla doprovod. Místo nich táhla kosu za sebou. Vydávala skřípavý zvuk, který trhal uši. Lidé přicházeli o rozum a zvířata o život. Bylo to takové varování. "Anděly nadešel tvůj čas." V jejich kostnatých rukou se objevilo skoro prázdné vřetánko. Posledních pár centimetrů zbývalo. Jeho nit byla obyčejná jako bych byl smrtelník. "Tvůj osud je u konce. Dariusi půjdeš se mnou." Už se po mě natahovala, když jsem to ucítil. Tenká vůle života aktivovala mou moc na plné obrátky. Ještě nikdy to nebylo tak intenzivní jako v tuto chvíli. Najednou jsem si připadal jako někdo jiný. Někdo kdo si sám určí, kdy je jeho život u konce a odejde z toho svět...

Zatím nevím, kdy napíšu něco dalšího. Snad zase za týden, ale budu se snažit i dříve, aby bylo co číst. Pěkné čtení :) na chybky nehleďte. Manželem proti své vůli 31.díl Před ním mládnu. Uvědomila jsem si to dost brzo, ale záměrně neprozrazovala, že o tom vím. Moje vlasy se neměnily zpátky. Zůstávaly tmavě hnědé a lesklé, i když tělo chřadlo do původní podoby. V duchu uvažuji, že šátek odložím, ale jeho pohled mě dost odrazuje. Snědl by mě místo toho chutného jídla na stole! Obvinila jsem ho bez důkazů a sedla si naproti němu. Dělil nás celý dlouhý stůl prohýbající se pochoutkami a velké svícny zakrývající mu výhled, ale místo toho sledoval mě. Stále se nakláněl a uhýbal, jen aby mě zahlédl. Cítím jak pozoruje. Každý můj nenucený pohyb. Bylo to jako bych seděla na jehlách a rozžhaveném uhlí. Povzdechla jsem si, ale naštěstí si zrovna nandával jídlo, takže si toho nevšiml. Musím držet svou mysl neustále zamčenou, aby nepronikl do mích přání a snů. Vždycky se proměním zase zpátky, když j...

Řetěz moci Irián 8.díl Byl to vskutku kousek krásného pobřeží dokud se můj zrak nezaměřil na prázdnou osadu na opačné straně. O kus dál to co zbylo z opuštěných domů byli rujny. "Šéfe Rene co se děje?" Ani nevím odkud vylezl, ale důležité bylo, že tu je a hlídá nejbližší okolí. Je to jeden z nejvěrnějších a pravá ruka Deriána. Vychoval ho jako syna, kterého nikdy neměl. "Ariane potřebuju, aby si hlídal jednu ze slečen. Večer opustí farmu." Nemusel jsem víc říkat, aby věděl co dělat. Zakřenil se z radosti, že tu nemusí být na hlídce a provětrá si nohy. Poznat se to dalo tak snadno. "Informuj ostatní pro případ, že by si potřeboval pomoct, ale nech tu nějakou zálohu. Mám divný pocit." Teď se projevila jeho hyperaktivita a skvělá mrštnost těla. Vyskočil do výšky. "Dle rozkazu." Zmizel stejně tak, jak se ukázal. Nebylo pochyb. Jednou bude hlavním strážcem právě on. Zdědí pozici jako opravdoví syn. Pomalu jsem slézal dolů z útesu, když se začínalo smr...